Šmejdi
Obsahy(1)
Manipulace, nátlak, ponižování, agrese. Skryté kamery zachytily drsné pozadí předváděcích akcí pro seniory. Co se opravdu děje na populárních zájezdech s obědem zdarma? Praktiky, ze kterých mrazí. Lži a promyšlená manipulace, jejímž jediným cílem je donutit bezbranné staré lidi k nákupu předraženého zboží. Senioři ze svých nuzných důchodů splácí horentní sumy za často nekvalitní produkty. Někteří z nich se dušují, že už na žádnou akci nikdy nepojedou, jiní to nevydrží a jedou znovu. Co je žene? Zvědavost? Samota? Nebo závislost? Autorky tohoto filmu rok v převleku navštěvovaly akce, kde se důchodcům vymývají mozky a kde mladí lidé nejsou vítáni. Vedle autentických záběrů z předváděcích akcí a výpovědí poškozených seniorů přináší dokument i pohled psycholožky, právníka a dalších odborníků. Film tak poprvé komplexně mapuje tento nechvalný fenomén dnešní doby. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (702)
Vše, co jsem měla na srdci, formuloval Exkvizitor. Druhý pohled nabídnul Koryntos. Trochu mi jen chybí více negativních reakcí směřovaných na zpověď toho hocha, který se otevřeně přiznal, že by tuto práci klidně dělal znovu. A ještě je tu "drobnost", kterou stejně palčivě cítím u Českého snu - celovečerní český dokument oznamuje problém a věnuje se takové vrstvě obyvatelstva, která existuje ve zcela jiném vesmíru, než publikum celovečerního českého dokumentu. A já se ptám po prolnutí těchto světů. ()
Podle mého soudu jsou Šmejdi z koncepčního hlediska poměrně špatně udělaný film, který (sám o sobě) nebude mít ten zamýšlený preventivní účinek, který zřejmě chce mít. Podstatná část filmu je postavena na paní Daně, která už ale předváděčkové vášni zcela propadla a u níž se dá hovořit o čisté závislosti. Jenže paní Dana reprezentuje jen jeden typ návštěvníků těchto akcí - typ v závěrečné fázi; typ, který cíleně jede na předváděčku a ví, co ho čeká; typ s již zjevnou patologickou poruchou; typ, který nějakým dokumentem už odrazený od svého konání býti nemůže - a navíc tou svou extrémností může paradoxně snižovat preventivní odstrašující účinek, protože divák si nepřipustí, že by mohl dojít až tak daleko. Na začátku filmu mělo být jasně řečeno, kdo všechno se předváděčkových akcí účastní a z jakého důvodu. To se ale dozvídáme postupně a jakoby mimochodem - viz paní Boženka, která tam zjevně byla jen jednou (či jen párkrát) a stala se obětí jen jedinkrát (ale o to silněji to prožívá), nebo paní Marie v samém závěru filmu, která prostě chtěla jen jet na výlet na zámek. Zatímco u paní Dany si většina lidí odfrkne: "Tohle se mně stát nemůže, takhle blbý být nemůžu, může si za to sama", u těch dvou dalších dam jsou praktiky nemorálních prodejců mnohem zřetelnější a jejich příběh se může zopakovat u samotných diváků mnohem pravděpodobněji. Z těchto dvou případů bych rozvíjel celý dokument. Kromě toho film působí velmi amatérským dojmem, jakoby spíchnutý horkou jehlou: Skáče z myšlenky na myšlenku, v rychlém sledu vysvětluje různé praktiky a snáší argumenty (což starší nezkušený divák vůbec nemusí stíhat pobírat), v přímých rozhovorech na kameru autorka neklade naléhavější otázky a vlastně nemá žádou jasnou koncepci. Film sám o sobě proto asi nemůže mít ten správný účinek. Ale pozadí celého projektu, prvotní myšlenka a doprovodné akce (spolu s masivní medializací) jsou naopak záslužné a strategicky dobře promyšlené. Film jako takový je ale spíš průměrný a kinosál je pro něj příliš velkým soustem. ()
Po řemeslné stránce vlastně skrz naskrz průměrný dokument, v němž se vlastně o daném tématu nedozvíte nic moc nového. Některé informace se zopakují rovnou několikrát a autorka by si měla místy držet větší profesionální odstup. Celé to navíc až příliš útočí na emoce, i když uznávám, že při takovém tématu je těžké natočit to bez nich. Svůj účel ale dokument vlastně splnil na jedničku, protože se o této problematice začalo konečně pořádně mluvit a něco se kolem ní řešit. Svůj cíl tedy projekt i bez jistých vad rozhodně splnil a to je v tomto případě asi to hlavní. ()
Rozhodně účel plnící, sice po určité době, kdy se praktiky "prodejců" dostaly skutečně na samé čtyřvrstvé, marketingové dno, které je zde ukázáno (doslova). Jasně směřované emoce s vyvoláním pocitu nutného zadostiučinění, jenž je do diváka postupně vsoukáván, velmi dobrý komentář k tomu, co právě vidíme a rozhodně také věc, kterou bylo opravdu potřeba vynést na světlo. Tedy ukázat, jak to doopravdy je. Což je v dnešním televizním vysílání vzácnost. Holá pravda ve veřejnoprávní televizi prokládaná nezvyklým počtem sponzorů a završená posvěcením od nejhoršího bulváru, který se při hrábnutí do svého svědomí, také nemůže českému národu jen tak podívat přímo do očí. Český národ ho ovšem v jeho honbě za soukromím známých osobností denně podporuje, tak proč si nezahrát na dobrodince s peticí. Při pohledu na letáček jsem dostal to samé, co vidím na letácích ležících snažně u vchodu našeho paneláku. Samá akce, zábava a slevy. Za vším tím je ovšem velké ALE. Supermarket přecejen není předváděcí akce, u které je to ALE opravdu gigantické, nicméně je jasné, že takhle by to ti nadnárodně korporátní šmejdi dělali nejraději všude, kdyby mohli. Ať už jde o supermarket či tyto nestoudné nátlaky. U nás vídím podobné zájezdy, jsou to zájezdy do Kauflandu, kam senioři jezdí v hojných počtech, Dostali letáky, mají čas, nechtějí být sami a ví přesně, co, kde a za kolik. To je ono! Zaregistroval vrcholný management toho hnusu a také přesně ví, kdo je jeho cílová skupina, na níž postaví svůj business. Korporace zůstává skryta, její myšlení je prezentováno bezcitně arogantními a bezcharakterně jednajícími zoufalci, kteří jsou toho schopni. Krize je krize, i když jí nazývají recese a prachy korporacím ubývají. Vypusťte šmejdy! Suverénnost jejich jednání je bezpochyby také odlesk určitého zmanipulování. Tím se dostávám k myšlence, kterou ve mně dokument vyvolal. Proč autorka, nebo někdo z týmu dokumentu, nešel tajně na pohovor či následně na školení jako prodejce? Myslím si, že by tímto krokem dotáhli obraz tohot marketingového hnoje do dokonalosti. Výpovědi třech bývalých šmejdů, kteří už nechtěli býti nadále šmejdi, byla pro mě jako nedohraná šachová partie. Škoda. Nábor šmejdů by byl určitě zajímavý. Především by odpověděl na otázku, proč jsou ti lidé do toho schopni jít, nepíši o bez-mozcích, mající třeba za sebou i kriminál a fungující na těchto akcích jen jako ti zlí čoklové. Mluvím o lidech, kteří do toho jdou, protože musí. Doba nutí lidi k tomu, aby vědomě okrádaly jiné lidi. Zajímavá doba. Ano, pro někoho je to jednodušší, než toho důchodce obrat na ulici, jde do toho, nepřemýšlí nad tím. Někdo se svým svědomím možná bojuje. Takže řešení toho všeho? Autorka píše jasně..."Nejezděte!". Že by to bylo tak jednoduché? Není. Pro někoho je to skutečná závislost, někdo se poučil, někdo opět pojede. Pojede, protože může, pojede, protože jednoho šmejda nahradí druhý a protože v kolonii EU, kterou stále nazýváme Česká Republika, to prostě takhle je. Tohle předvést někde na západě...no, Horst či Gertrůda z Bavor, by se se šmejdy vypořádala asi jinak. Holt český důchodce je poznamenán totalitou až na kost. A dokud tu je generace, na kterou toto zabírá, bude restaurovaný zámeček skutečného vlastníka téhle supr obchodní idei jen začátek. A emotivní závěr s plačící Maruškou....ale ano, účel to splnilo....snad. NEJEZDĚTE! () (menej) (viac)
Obávám se, že tohle je jen malá kapka v moři problémů bezbrannosti většiny seniorů. Ano, změna legislativy ohledně tohoto případu je důležitá (alespoň částečná ovšem po 1.1.2014 nastala), ale opravdovým řešením by byla jedině komplexní úprava péče o staré osoby, snaha zamezit jejich časté osamělosti, dezorientaci v "nekalostech" současnosti a pomoc vyvarovat se jakýmkoliv životním komplikacím. Problémy ohledně starých lidí jsou momentálně až ukrutně akutní, otázkou ovšem zůstává, zda jejich vyřešení není pouhou utopií. ()
Galéria (19)
Fotka © Aerofilms
Zaujímavosti (6)
- Silvie Dymáková točila svůj film přímo pro seniory, ti však nakonec tvořili necelou polovinu z více než 30 000 diváků, kteří film v kinech od jeho premiéry navštívili. (Zdroj: ceskatelevize.cz) (VášaVF)
- Výraz „šmejd“ byl do češtiny převzat i se svým původním lexikálním významem ze staré němčiny, kde slovo „schmeid“ znamenalo drobné věci ze železa, mosazi apod. Šmejdem se tedy původně rozuměly nějaké drobné kovové (postupně i jiné, zvláště textilní) předměty, s nimiž se obchodovalo. Prodejci těchto věcí, šmejdíři, patrně poměrně často při výkonu svého řemesla inklinovali k nepoctivému jednání, zvláště vydáváním nekvalitních a bezcenných věcí za hodnotné. (sator)
- Obličeje prodejců jsou v dokumentu rozmazané, aby se autoři chránili před právními kroky ze strany "šmejdů". (L_O_U_S)
Reklama