Djoker

Jednoznačně nejlepší Emmerichův film, což asi hovoří za vše. To, že ho za pár let televizní seriál i tak strčil do kapsy nejen díky propracovanějším charakterům a jejich úžasné vzájemné chemii, ale i atraktivnějšími světy na druhé straně brány, mě jen znovu utvrzuje v tom, jak velký je Emmerich břídil.

Lego, stavebnice mého dětství. Od jeho příběhu jsem tedy čekal hodně. Bohužel při sledování filmu jsem více vzpomínal na časy strávenými s kultovní hračkou, než že bych si užíval sice bláznivou, ale myšlenkově celkem prázdnou jízdu. Tady už se nedá mluvit ani o product placementu, když je název zboží nejen v názvu filmu, ale celou dobu nesleze ani ze scény. V podstatě se jedná o celovečerní reklamu. To není stížnost. Zrovna u Lega mi to vůbec nevadí, jen bych čekal přidanou hodnotu v podobě chytrého příběhu. Tady zůstalo jen u přehlídky známých postav z filmu, televize či komiksů, což je na 100 minut děje trošku málo. Ovšem nazvat v dnešní době hlavního záporáka Lord Business je trefou do černého.

Přistupovat k Walking Dead pouze jako k seriálu o zombies je chybou, kterou udělá mnoho diváků. Oživlé mrtvoly jsou totiž jen zábavnou kulisou k tvrdému restartu společnosti,  která se musí znovu vystavět od samých základů. Tvůrci nemají žádné mantinely v realitě, a právě to je na seriálu fascinující, i když milovníci vyvrhnutých pajšlů a vyteklých mozků si také přijdou na své. Nic by tam však nefungovalo nebýt zajímavých postav. Některé táhnou příběh už od začátku (Rick, Daryl), některé se hvězdami stanou až časem (Maggie, Carol), některé hlavně potěší mužské oko (Sasha, Rosita) a některé jsou tak ikonické, že ihned dokonale zapadnou (Michonne, Eugene, Jesus, Ezekiel). Záplava postav může být pro někoho problém, protože rozmělňuje děj do řady linek, ale kvůli pravidelnému lidskému sítu je to potřeba. Asi jen tady si můžou dovolit ten luxus oddělat jednu vymazlenou postavu už ve druhé sérii, aby tu úplně nejlepší přivedli a až na konci šesté. Shane byl děsivý, ovšem až Negan představuje dokonalé spojení herce a charakteru, jenž značně převyšuje konkurenci záporáků nejen zde, ale i v celém seriálovém světě. S1: 80% S2: 90% S3 - S6: 85% S7 - S11: 80%

Příběh Waltera Mittyho v divákovi rezonuje ještě dlouho po projekci. Aby ne, když pojednává o posledním problému, který dnešní splašené společnosti zůstal. Vymanit se z každodenního stereotypu, vyměnit nudnou práci za zajímavou, poznat svět a hlavně nebát se změn a prožít život nejen ve své hlavě. Pro většinu lidí nejtěžší úkol, před který kdy byli postaveni. Filmy jako tento budou ještě dlouho vyhledávány, protože počítám, že generace zarudlých fotrů od zadlužené rodiny jen tak neodtáhne a ještě dlouho budou nuceni se den co den pachtit za každou stovkou, kterou jim někdo zamává před očima, aby famílie nepochcípala hlady. Ano, mám z nich prdel, ale ve vyspělejších zemích to dotáhli ještě dál. Tam už lidé chcípají přímo v práci, odtrženi od reality a naprosto osamocení. Věřím, že je jednou doženeme, přeci jen nás zpomalila jistá rudá etapa. Každopádně film funguje, ale mírně zklamaní budou ti, kteří viděli trailer. Především ten, který finišuje geniálním singlem Step Out, způsobuje silné mrazení a hlavně neskutečnou touhu obrátit list a začít konečně psát tu dlouho očekávanou nejlepší část vašeho života a v tomto ohledu ještě převyšuje samotný snímek. Škoda, že scénář není tak chytrý, jak si Stiller možná myslel, ale i tak jde o jeho nejpřirozenější roli.

Televizní sociopati jsou i nadále v módě, což je dobrá zpráva pro nás reálné sociopaty. Některé pasáže jsou na mě až příliš utahané, a když na scéně není Sherlock, tak se vytrácí drive a mezi postavami to tolik nejiskří, ale oproti nesnesitelnému Sherlockovi z filmového plátna se i ve slabších chvílích stále jedná o velice kvalitní zábavu. 1. - 4. série: 80%.

Snímek, jehož projekce je bez přečtení knižní předlohy naprosto zbytečná a to neříkám jako zarputilý zastánce hesla "kniha je vždycky lepší" (viz. Klub rváčů), ale jako jeden z řady čtenářů, kteří při čtení knihy žasli nad tím, jak je možné na sotva 200 stranách vytvořit tak bezvýchodnou atmosféru, kterou v různých podobách zažily všechny generace a ani my nejsme výjimkou. Na knize je strašně znát životní fáze, ve které se sám Orwell nacházel. Film sice působí depresivně, ale není obsahově bohatý a opravdu nemá sebemenší snahu divákovi nečtenáři pomoci se orientovat v ději. Navíc vnitřní monology, základní stavební kámen předlohy, tady jsou nejen hrozně strohé, ale celkově se mi zdálo, že je tvůrci dost odflákli a zařadili jen, aby si odškrtli důležitou položku knihy.

Neskutečná sestava, neskutečný soundtrack a vlastně celé je to tak neskutečně nereálné, až je to boží a člověk od toho nemůže odtrhnout oči. Asi ještě znovu popřemýšlím o kariéře spisovatele. Vím, není to procházka růžovým sadem, ale má svoje kouzlo, doslova neskutečné kouzlo.

Spoilery. Po několika šlápnutích mimo se Survivor znovu hlásí o pozici krále všech reality show, 28. série a ono to pořád funguje. Po skvělé předchozí sérii s navrátilci znovu potvrdil, že zábava může být i s nováčky. Rozdělení na tři kmeny je takovou sázkou na jistotu, že nerozumím tomu, proč se to neděje častěji. Uměle vytvořený souboj dvou největších hráčů jsem si užil neskutečně a dojít na jejich finálový duel, tak bych šel s hodnocením rozhodně ještě výš. Bohužel se tam až příliš dlouho držela nesnesitelná Kass se svými genitálními tahy a zbytečně narušovala bitvu dvou skutečných hráčů. Poslední dobou jsem celkem spokojený s vítězi a paranoidní bavič Tony není výjimkou. Spencerova závěrečná řeč jen potvrdila, proč bylo nutné divákům jasně ukázat, komu mají fandit a koho přehlížet, protože se v Survivoru už nikdy neukáže ani na Reunionu. Favorit: Tony, Oblíbenci: Spencer, Tasha, Alexis, Morgan.

Kolečko je v kurzu, tak píše hlava nehlava. Kdyby na podobné úrovni vyplodil dva tucty epizod, tak si řeknu, že cílem byla kvantita a ne kvalita a dál to neřeším, ale pokud se v rámci sitcomu zmůže jen na minisérii této pochybné úrovně, tak si pochvalu rozhodně nezaslouží. Kalkul v podobě kancelářských krys, které se celý den kopou do prdele, sjíždí slevové portály a facebook, je dobrým tahem, protože v tom se najde většina diváků. Možná i kvůli tomu, že v kanclu dělám taky, mi však tyto chcípácké a ufňukané výlevy hlavního tria zábavné nepřijdou. Přitom má seriál k dispozici nejzajímavější mladou českou herečku, krále filmových dementů a neokoukanou užvaněnou tetu, což je sestava, od které bych účast v takovém průseru nečekal. Zřejmě v rámci úsporných opatření se navíc celý děj odehrává ve dvou místnostech a prakticky bez guest stars. Možná jsem zhýčkaný zahraniční produkcí, ale tohle už je přes čáru i na naše poměry.

Těžce schizofrenní pořad, který sice hlásá, že mu nejde o IQ a našprtaná fakta, ale jehož účastníci získávají body v naprosto estrádních disciplínách jako tipování věku, gramatika, počítání podle novátorských vzorců a dalších z prdele vytažených hovadin, které nemají naprosto žádnou výpovědní hodnotu, a jehož název je tak úplně zcestný. To, že se mezi nejlepší dostaly všechny možné profese, jen dokazuje, o jak hloupý kalkul se jedná. ČT sice všem lidem bez titulu a peněz podrbala ego tím, že "inteligence" je i tam dole, jenže celý koncept hledání Nechytřejšího Čecha jde tímto logicky do kopru. Vítěz vzejde ze skupiny pár tisíc lidí, kteří se ve správný čas nudili na netu a s vidinou jednoho míče se ze srandy přihlásili, protože by se jinak stejně kopali do prdele. Teď projdou kupou na koleně sesmolených šaškáren, kde vůbec nejde o nějakou chytrost, ale jen o štěstí a náhodu. Největší slabinou je ovšem Šmucler, který se zasekl v 90. letech a ten jeho akční přístup ve stylu budu čumět jak péro z gauče, skákat lidem do řeči a neustále házet trapný hlášky na tom skutečně nic nemění. Nejhorší na tom všem je, že jsem se přistihl, že bych raději sledoval nějakou talentovku naší vaší televize, kde si alespoň nehrají na to, že přináší zábavu na úrovni, ale jen "cool" product placement (Tesco body? Si zábil!), pár nenažraných pseudocelebrit a zástupy naivních ovcí z facebook generation, které potřebují prachy na nový tablet nebo iPhone, protože to je smysl jejich života a do normální práce se jim nechce.