chrispe

Nedávno jsem narazila na profil jednoho uživatele, který měl k hodně filmům komentáře jako: ,,A to mělo být co?" - ,,To myslíte vážně?" Při koukání na tento film jsem si obměny těchto vět říkala tak často, až se divím, že mi to nezůstalo. Opravdu podivný mišmaš, který má pár lekacích scén a autoři se zjevně vyžívají v blití a slinách (když už to tam bylo asi potřetí, tak jsem dosud tiché: ,,To si dělaj srandu." řekla nahlas. Kamarádka se při závěrečných titulcích zeptala, jestli to měla být už parodie. Myslím, že to vystihla.

Stádovitost (a nejenom v případě -ať už jakýchkoli- fanoušků) je jedna z věcí, které mě opravdu děsí. Co na tom, že Pepa je vlastně milej kluk, který kdyby tam byl sám, nikomu by neublížil... ale s Frantou a Tondou je silnější a nejspíš by ho považovali za sraba, kdyby to neudělal... takže jistě chápete... že jinak to nešlo. Spouštěč, alkohol a nakonec... přece to dělali všichni! Nejen já! Btw: jestli paní průvodčí opravdu celou dobu zůstávala ve vlaku, tak smekám klobouk, protože mě by tam (SPOILER: zvlášť po incidentu s oknem) po další zastávce, už nikdo neviděl. Práce nepráce.

"Našla jsem své poslání, ať to stojí cokoli, musím vyléčit Liamovo srdce!" Ou maj gád. Příběh mi přišel jak z pera náctileté slečny, která si píše milostný příběh do šuplíku. K mé smůle mi vůbec nesedly hlavní postavy. Hilary Duff nijak nezbožňuji, ani neobdivuji... její postavu jsem v lecčems nechápala a nebyla mi moc sympatická. Co se týče těch třech hlavních mužů, palce jsem držela věčně se hlídajícímu a pravidla vyznávajícímu Tomovi. Ale ani očekávání zda můj typ vyjde či ne (SPOILER: haha), mě nedonutilo opravdu ten film sledovat... a tak jsem stihla i trochu poklidit a napsat tento komentář. Nuda. Btw: ten závěrečný úprk za "láskou" mě opravdu donutil k pousmání

Jedna dlouhá, nudná epizoda. Musela jsem to dát nadvakrát.

Ano, byla jsem hodně naivní, když jsem si myslela, že se u tohoto filmu zasměju. Jenže jedinej dobrej vtip byl předem ukázanej v traileru (ano, Flashdance) a já jsem prožila 80 minut (fakt to bylo JEN 80 minut?) utrpení. Obdivuju a nechápu samu sebe, že jsem to nevypla. Jeden z naprosto zbytečných filmů, škoda času i peněz.

,,Proč se lidé, které by ani nenapadlo vysmívat se mrzákovi nebo slepci, vysmívají idiotovi"? Jo... tak to těžko říct. Film na motivy povídky Daniela Keyse, kterou jsem četla v létě a prožila tak pár odpolední v depresi. Charly touží po tom být chytrý... kvůli sobě, kvůli svému okolí, chce víc rozumět tomu, co se kolem něj děje a proč se to děje. Po operaci, kterou podstoupí se mu dostane více vytoužené chytrosti, než by se mohlo poštěstit "normálním" lidem.... jenomže kdy to všechno doženou city? Řekla bych, že film je dobře udělaný (na to, že kniha je koncipována jako série Charlyho "Pracovních hlášení" a proto se převážně jedná jen o myšlenky a dojmy), moc se mi líbil závěr, kdy SPOILERY starý Charly vstupuje opět na svénu a dohání své chytré já. Co mi moc nesedělo byla scéna, kdy se Charly pokouší o sblížení s učitelkou poměrně násilnou cestou, protože pak je její návšteva v jeho bytě dost podivná (že by ráda sadomaso?) a ty šílené pohledy Cliffa Robertsona, ale jak jinak beze slov ztvárnit ten absolutní zmatek v lidském nitru?

Opravdu mě to baví. Nejvíc panovačná Linda, divná a depresivní Tina a naprosto ujetej Gen.

Tak strašně ráda bych dala hvězdičky čtyři, ale to bych byla dost nespravedlivá. Film se pohybuje někde mezi. Komedie je zde docela málo a připrdelená chůze hlavního představitele to nezachrání (i když musím přiznat, že při loupeži jsem se díky tomu od srdce zasmála). Nejspíš mě minulo hodně vtipů, ale to ještě neznamená, že ostatní nezasáhnou. Film je rozhodně koukatelný, místy pobaví, místy zvedne ze židle... ale napodruhé už si ho nejspíš nechám ujít. Nebo ne?

Musím dát plnou palbu. Protože tohle je ta správná dávka emocí! A taky protože je mi Hilary Swank z nějakého důvodu nesympatická, ale tady ji zkousmu klidně i několikrát. Je to jeden z mála filmů, které jsou podle knižní předlohy (kterou jsem četla), události jsou překopané (zůstává jen hlavní linka) a přesto!! se mi líbí. Prostě to funguje. Je to sladké jak marmeláda, krapek smutné, krapet veselé a proto doporučuji mít kapesníky při ruce! :)

Zpočátku celkem fajn, nechutných vtípků (které radši čekám preventivně v každé americké komedii tohoto ražení) pomálu a sympatická hlavní parta. Později však film ztrácí dech a já posledních dvacet minut už jen proklikala (pro pořádek věcí). Možná to na mě bylo prostě jen moc dlouhý, dvě hodiny jsou dvě hodiny.