WillBlake

Život je barevný, ale černobílá je realističtější.

Jako kdyby Godard natočil japonský pop-artový thriller a Yakuzu obsadil do hlavní role muzikálových čísel. Uhrančivý film na mnoho zhlédnutí.

"Nic jsem ti nedal. Až dnes si uvědomuji, že z toho, co dáme druhým, se nakonec radujeme." Procitnutí s východem slunce. Co se týká Antonioniho, ještě nebyl vynalezen nástroj, který by změřil můj obdiv k tomuhle tvůrci.

Bezprostředně po zhlédnutí jsem měl pocit, že už nic nebude jako dřív a že paranoia je moje prostřední jméno. Snowden jako bytost, která znovu rozdělila letopočet na před a po.

Mordy za oponou, život v pekle. Absolutně dokonalé.

Apokalyptická přednáška z ekonomiky. Film, jemuž nerozumím způsobem, jímž mu nechci nerozumět.

"Ať už trčíte u piva nebo visíte ze stromu, Bůh si vás stejnak najde." Halucinogenní.

Sugestivní mikrosvět holokaustu v záběrech delších než samotné čekání na smrt a absolutní zavrhnutí (nejen) vlastního života. Vsadím se, že Tarrovi plesalo srdce.

"Melrose place je dobrej seriál." Bolestné devadesátky v nejlepším slova smyslu.

Snění. Kéž bych mohl napsat víc.