Réžia:
Ben WheatleyKamera:
Laurie RoseHudba:
Jim WilliamsHrajú:
Reece Shearsmith, Michael Smiley, Peter Ferdinando, Richard Glover, Ryan Pope, Julian Barratt, Sara DeeObsahy(1)
V polovině 17. století zmítá Anglií občanská válka. Malá skupinka dezertérů prchá z bitvy a jejich cesta vede přes přerostlé pole. Zde jsou zajati alchymistou, který se snaží skupinu donutit, aby mu pomohla najít zlato, o kterém je přesvědčen, že je zakopané v poli. Sestup do šílenství a chaosu začíná.
Nejzajímavější a nejpracovitější britský režisér současnosti se představuje se svým daším odvážným filmem, tentokrát natočeným černobíle, a ani tentokrát se nesnaží zavděčit všem. Field In England je navíc prvním britským filmem s revoluční distribuční strategií. Bude uveden zároveň v kinech, v televizi, jako "video on demand" a na nosičích DVD.
(Rob Roy)
Videá (3)
Recenzie (115)
Když Och před filmem tvrdil, že něco takového jsme ještě neviděli, tak jsem se ušklíbl - a ono to tentokrát nebylo mluvení do větru. Sice si nemyslím, že jde o nějaké masterpiece, jde pouze o zdařilý kanadský žertík na účet nic netušících festivalových diváků, co se vypravili na historické drama. Škoda, že se asi nedozvím, co si o filmu myslela Agnieszka Holland. Škodolibé tři hvězdičky. ()
Paralela k Refnově cestě peklem Valhalla Rising hodně na místě. Ale Dánův film je mnohem důslednější, protože respektuje alespoň nějaký řád (řád obrazů) a jasně odděluje realitu a halucinace - čili má ujasněnou perspektivu. Zároven o třídu lépe pracuje s historickou stylizací, Pole v Anglii proti němu skutečně vypadají jako výlet party zkérovaných šermířů na sousedovo pole, při němž je natočil talentovaný kameraman. Scénář Benovy manželky měl možná zajímavý nápad, ale jinak jde o pozoruhodný zmetek na pomezí pubertálního pokusu o "extravagantní povídku s historickou tematikou" a šermířského vystoupení "Vykutálená smaženice". Princip "když už postavy dlouho a archaicky mluví, dej tam péro, venerické choroby, hovno, pivo, ženské nebo kopanec do prdele" jako dlouholetý autor hradních výstupů držím v úctě a Amy Jump je v něm hodně zběhlá. Frky to má vážně slušné. Ale jinak to alibisticky sází na popření veškerého smyslu a řádu, což někomu může připadat "výstřední", mě to připadá pubertální. I ten nejtuctovější historický skeč Monty Python jde mnohem hloub. Pole v Anglii jsou místy až amatérsky neobratné, mají na můj vkus málo stroboskopických scén (tu s lanem fest blbou, tu s dědečkem hříbečkem docela fajn), téma pána a rába vždycky pochčije nějaká samoúčelná nepředloženost a někteří herci by byli dobří tak v mém slavném vystoupení Krvavá hostina aneb konec opovědníků. Jinak ale paradoxně docela sympatická kravina, od fuckujícího rejži až po exodus diváků ze sálu. Už se na ty suchohřiby každopádně vybodni, Bene a natoč něco fakt radikálního. Tyhle infantility si nech pro psychotropní dýchánky se svojí starou. ()
Experimenty , či už vo filmárskej, alebo inej podobe mám rada. Toto je ale vizionársky bezduchý šleh, s nahubovanými hubami , ktoré aj tak tak silne nekonzumujem aby som pridala čo i len 1 bodík. Cením si akurát B&W. Inak Ben potrebuje ešte pár "hubičiek " aby dokázal bez hektrogyloskopickej rezonancie a po vymakanom detoxe zatriediť svoj filmárky zámer. Počkám- možno. ()
Prapodivné, žánrově i jinak neuchopitelné dílo. Halucinační trip, v němž sebranka vojáků zažívá sestup do pekla, snad nemohl být extravagantnější. Jakákoliv logika jde během chvíle stranou, zůstává jen zmatená tříšť výjevů a vykutálených gagů. Divák se chvilku baví, dlouho nudí a po zbytek filmu prožívá jen lhostejnost. Realita a halucinace zfetovaných vojáků zůstávají neodděleny, digitální černobílý obraz začne být fádní. Co si počít? Zajímavé jsou jen stroboskopické pasáže, kaleidoskopicky lámaný obraz, který je vskutku fascinující. Wheatly si ho možná měl schovat pro nějaký videoklip nebo radikální horor, ale pro tenhle trucovitý, často samoúčelný výkřik ho je škoda. Nevím si s filmem rady, jen netuším, do jaké míry jsem na vině já sám. ()
Eh. Co se nám to ti Angláni safra snažili sdělit, respektive co nám to uvařili za houbovku? Pointu jsem nepobral, ale film bych rozhodně doporučil nějaké klinice zabývající se epilepsií. Každému u koho je na tuto tuto nemoc podezření bych jej pustil a po hodině dívání bude stopro jisté zda ji má či nikoliv. :-). Jedno ale jisté bylo, hlavní hrdina pod tíhou čehosi prochází vnitřním přerodem a ten můžeme vidět jeho očima... Avšak i přes značnou zmatenost děje, kdy se vážně divák neorientuje v tom - na co právě hledí a proč, musím filmu uznat krásu obrazů i krásnou kameru. Až z toho silně na mně dýchl Vláčil. Bylo to prostě něco jiného. A také musím uznat, že jsem mu tu historičnost věřil mnohem více než leckterému skutečnému historickému filmu z poslední doby. Kluci byli parádně oblečení a typově mi přesně seděli do té polovičky sedmnáctého století. A nebyl by to pravý anglický film, kdyby se v něm neodrážel anglický humor, kterého tam také trochu bylo. V závěru musím též uznat, že se mi sakra líbila hudba Jima Williamse ! Šel jsem hned do soundtracku a fakt stojí za to! Takže já osobně dávám za 4 houby za ten zvláštní zážitek a do filmu musím minimálně ještě jednou jít. * * * * ()
Galéria (35)
Fotka © Rook Films
Reklama