Flakotaso

Hmm, tak dcera slavného filmaře chtěla strašně moc natočit moderní western, něco jako Tamtu zemi, která není pro starý, ale jediné co jí vyšlo, je výběr písničky do závěrečných titulků (jestli ji vůbec vybírala ona). Jinak je to naprosto nefungující, tristní a neskutečně nudná záležitost s hnusnou televizní kamerou a scénářem, jehož "spád" by uspal i chronického insomniaka. Do Benátek se to dostalo jenom díky mohutné tlačence otce.

Natočeno je to téměř dokonale, není zde jediný horší nebo odfláknutý záběr, všechno krásně vycizelované. Co ale Janu Eyrovou staví kousek pod úroveň například Wrightovy Pýchy a předsudku, je mnohem slabší hudba (přestože je také od Marianelliho, je hodně nenápadná a ve filmu téměř nemá onu funkci - dělat důležité okamžiky ještě důležitějšími) a nesympatická Mia Wasikowska. A to nemluvím o její dětské představitelce, jak mohli takový ksicht vybrat na konkurzu, to mi hlava nebere.

V rámci českého filmu tahle magořina asi opravdu nemá obdoby. Popsal bych to jako takovou obhroublější a neumětelštější jodorowštinu. Němec se po revoluci očividně naprosto utrhl z řetězu a narval do filmu všechno, co ho právě napadlo. Na natáčení musela být asi pořádná sranda. Čok byl však úžasný a za dlooouhé nohy Ivany Chýlkové musím alespoň půl hvězdičky přidat :).

Tichý a tajemný díl Dekalogu, zachycující hutnou atmosféru jedné varšavské štědrovečerní noci. S úžasnou kamerou a tentokrát navíc bez náboženského podtextu, tudíž z prvních tří kousků jasně nejlepší.

Krásně syrové a lehce ponuré a tajemné, ale všechno je hezky vybalancované přesně v hranicích dobrého vkusu. Liškova hudba je skvělá a to, jaké záběry dokázali Vláčil s Uldrichem natočit i na barevnou kameru, je potěchou pro oči. Herecky kraluje Július Vašek, zaujala mě však i výtečná minirole Jiřího Hálka, jako velmi hloubavého učitele :).

Popravdě, čekal jsem, že to bude působit jenom jako amatérská napodobenina amerických "podfukových" filmů. Kupodivu nic takového se nestalo, film vypadá překvapivě vyspěle a co je v českých luzích a hájích ještě zajímavější - téměř neztrácí tempo. O to se svými hláškami stará také hlavní hvězda filmu, Budař, který podal opravdu výborný výkon. Nedostatky se týkají hlavně zkratkovitosti scénáře a přílišného zjednodušení prakticky čehokoliv. Navíc bych úplně vyškrtl zbytečné camea, je jich tam snad deset (Krejčí, Matonoha, Duchoslav atd. atd. atd.), nemám to rád, z mého pohledu camea jenom ubírají na serióznosti jakéhokoliv filmu. Jinak Řehořka chválím, na české poměry stvořil velice slušný a neobvyklý film.

Na československé poměry neobvyklý film, který se zaměřuje pouze na psychologii dvou hlavních postav a všichni ostatní jsou jenom v roli jakéhosi křoví. Hanzlík svou možná první filmovou roli zvládl na výbornou. Překvapila mě skvělá hudba Wiliama Bukového, takový jazzovitý styl se v našich filmech objevuje velice zřídka a proto si toho nesmírně vážím. Jenom je škoda, že je film na konci tak hrubě useknutý, znatelně zde chybí nějakých patnáct minut na pořádnou dohru, jakou by si tento zajímavý snímek bezesporu zasloužil.

Moc nevím, co si o tom myslet. Vtipu tam bylo mnohem méně než jsem čekal, nakonec z toho vznikl docela podivný hybrid. Zdá se, že rejža objevil mezeru na filmovém trhu - nevtipná černá komedie :). Špatné to však rozhodně nebylo, pár dobrých scének se přece jenom našlo a technicky to bylo zvládnuté dokonale, hlavně za kameru by se nemusely stydět ani některé artové filmy. "Druhý" McDonagh má určitě také talent, bratrovu úžasnému belgickému debutu se však nepřiblížil ani náhodou. Tři a půl hvězdy.

Muzikály moc nemusím, ale tohle je opravdu výborné. Většinu z mého hodnocení dělá výtečná kamera a úžasně zachycená atmosféra podzimní Paříže - jako bych tam opravdu byl. Kam se v tomto směru hrabe jistý americký povídkový film...Z hudby jsem měl trochu strach, bál jsem se přílišné nasládlosti melodií, ale nakonec jsem byl příjemně překvapen, většina písní je velice dobře poslouchatelných. Nakonec jsem si nechal to co mi poněkud překáželo a to byl onen queer podtext, bez toho bych se klidně obešel. Honorého styl mě ale jinak velice baví, fakt zajímavý rejža.

Hudební podmaz má Scorsese jako vždy špičkový, ale jinak mě kupodivu Mean Streets přiliš nezaujaly. Do filmu jsem se po celou dobu vůbec nedokázal vžít, celé mi to přišlo hodně ploché, včetně hlavních postav. Navíc zde není žádný nosný příběh, tedy pokud nepovažujete dluh 2000 dolarů za tak zásadní, že by se kolem něj měl točit celý děj. Objevilo se tam pár zajímavých režisérských nápadů, ale jako celek to pro mne bylo poněkud nezáživné.