Martrix

Hudební vkus tvůrců, resp. Peacemakerův nesdílím, ale vždycky jsem to nějak přežil. Jenže v této epizodě bylo toho jekotu opravdu hodně, takže mi to vadilo. Možná i proto nejásám jako ostatní. Navíc podobná camea, ze kterých si tady někteří ucvrkávají, na mě nefungují a mimo ně mi na této epizodě nic extra nepřipadalo. Je dokonce v nižším standardu, než epizody předchozí, což by u závěru řady nemělo nastat. Ale aby to nevypadalo, že jsem nevděčný parchant...Peacemaker je velmi vítané osvěžení a zvedá úroveň DC komiksů o tři patra nad slátaniny, jako poslední Wanderačka, nebo Liga latexových. V každé epizodě byl minimálně jeden opravdu cool moment, nebo hláška, výborná výprava CGI na úrovni celovečeráků,...škoda jen toho nedopečeného příběhu s přiblblou pointou...pravda je jiná, bla bla.

Sice je to jen za tři, ale zato jsou veskrze pozitivní. Všichni jsou milí, vše dopadne dobře, prostě oddechovka jak má být.

Devadesátiletá komedie, která stojí na textu K. Poláčka a H. Haasovi, který nesnesitelného Načeradce ztvárnil už podruhé. Stejně jako v prvním případě, ani teď mě to nebavilo. A díky poslední třetině filmu, mi to vlastně i lezlo na nervy. Pro mě jeden z nejhorších filmů pro pamětníky, jaký jsem viděl. Poláčkův humor mi není blízký a Machatého režie mi taky nesedla. Celé je to ukřičené... . Podruhé už ne.

První polovina je infantilní komedie místy na hraně grotesky. Je v tom evropský smrad a jistá podbízivost západnímu divákovi, která z lehce nadprůměrné akční zápletky dělá opičárnu. Žádné extra kung-fu, ale spíše čínská fackovaná plus pár typicky Chanovských kousků, z nichž má ale víc než polovina dobrý nápad. Poslední třetina byla fajn, ale na takovou blbinku, je stopáž 106 minut moc. S odřenýma ušima 4*.

I na tak mizerném základu, jakým byla první řada, se nakonec podařila postavit vcelku zajímavá epizoda. Jenže ani tentokrát se tvůrci nevyvarovali hloupostí, takže je to spíš efektní, nežli kvalitní. Ale stejně jako naposledy... nenudil jsem se a blbosti jsem byl schopen přejít jen úšklebkem. Je to i tím, že se děj vyvíjí zajímavým směrem.

I po více než pětadvaceti letech, je Malý krámek hrůz ojedinělé žánrové lečo. Sci-fi muzikál o kytce z vesmíru a looserovy z předměstí, má vynikající pasáž se zubařem...nejlepší rolí Steva Martina, pár vtipných momentů na začátku, ale pak už je to jen ubíjející otravnost.  Ocenit ale musím pár slušných songů a pak výtvarníky, kteří by si jistě měli co říct se Švankmajerem. Netuším jaké byly dobové recenze, ale když uvážím, že to vzniklo ve stejném roce, jako Kačer Howard, tak nejspíš o žádný superprůšvih nešlo.

I když jsem se po třech epizodách podivoval, co chtějí tvůrci vyprávět v dalších devíti hodinách, tak nakonec uznávám, že se z vody nevařilo a nebýt poslední epizody, tak druhá polovina seriálu byla opravdu solidní.  Každopádně je jasné, že si Jigeum Uri Hakgyoneun víc "užijí" ti, kdo mají nakoukáno víc, než jen Parazita a Hru na Oliheň. Sváteční "korejáři" nebudou připraveni na mísení žánrů, občasný afekt a patos...a to přesto, že se tady tvůrci hodně drželi zpět...tedy oproti standardní seriálové produkci. Přesto je ta stopáž docela smrtící, takže i když dobrých nápadů a silných momentů nebylo málo, tak se to v tom zbytku trochu ztrácí. Z podobně laděných seriálů, považuju Jigeum Uri Hakgyoneun za lepší průměr, pokud bude řeč o korejské tvorbě. Pokud bych měl srovnávat s tou západní...tak zaokrouhluju nahoru a dávám poctivé 4*. Konkurence Korejců, totiž na poli zombie, kulhá na obě nohy.

Nepočítej kolik nevinných zabijeme, ale to, kolik lidí tím zachráníme.... .

I když zničíme virus, lidskost už se do světa nevrátí. Jako kdyby z lidí vystoupily všechny hříchy... .

Místy to vypadá, že se nudí i samotní tvůrci, tak vymýšlí blbosti, jako třeba zrychlené honičky a la groteska. Co je ale horší, je způsob jakým se rozhodli "okysličit" stávající situaci. Najednou máme víc druhů zombie, což sice přináší další možnosti, ale je to trochu přitažené za vlasy. Nu, uvidíme.