Mi Nü-Chai

Dobrý nápad byl potopen velmi špatným výběrem herců - ne že by např. pánové Branagh a Tucci neuměli hrát, naopak, ale Heydricha a Eichmanna jim jednoduše věřit nemohu - jsou silně typově nevhodní. Čímž pochopitelně dostává na frak i realističnost a jistý "dokumentární duch."

Příjemná detektivka, která je naneštěstí trochu moc zmatená, takže i přes svoji ne moc extrémní stopáž má občas problémy s udržením divákovy pozornosti a místy ztrácí dech. Výborní jsou ale herci (Lauren Bacall a hlavně Bogart - ten je přímo excelentní) i celková atmosféra.

Všechno je špatně. Očekávala jsem zajímavou detektivku a dostala jsem bezzubou snahu vylámat z diváka co nejvíc slz a soucitu. Věřím, že realita ilegálního imigranta může být všelijaká, to ovšem neomlouvá styl, jakým je Dirty Pretty Things natočeno. Herci střídavě nedělají skoro nic a přehrávají, příběh je snůška klišé a vykonstruovaných situací.

Zatím nejhorší zpracování artušovské legendy, jaké jsem měla tu smůlu vidět. Connery vypadá, že každou chvíli dostane infarkt, rozhodně ne jako hrdý král, s hraním se taky moc nepřetrhnul, Julia Ormond má sice hezké vlasy a umí smutně poulit očka, leč nic dalšího už nepředvádí a R. Gere je případ sám pro sebe - neschopný, necharismatický, nesympatický a ošklivý. Tuhle sestavu by si před kameru pustil jen šílenec a to nejspíš režisér této tragedie vskutku je, jinak by jej nenapadlo sebrat mizerný scénář, unuděné herce a kulisy jako z ABC vystřihovánky a snažit se tuto nesourodou směs nějak zaznamenat pro budoucí generace. Nemám vůbec nic proti romantickým příběhům, jenže toto není romantika, nýbrž kbelík plesnivého medu rozlitý na plátno.

Netuším, jaký byl původní film, ale remake je dosti pitomý. Bez atmosféry, napětí, zajímavého nápadu, v podstatě bez čehokoliv, co by člověka vyburcovalo z letargie. A taky si mohli coby závěrečné rozuzlení vymyslet něco lepšího, než onu tisíckrát použitou klišoidní rekvizitu, na kterou nakonec došlo. Naštěstí si je film vědom toho, co je zač a nesnaží se předstírat něco víc.

Nějak jsem nepochopila, co tím chtěl básník říci. Zmatený a neoriginální sestřih předvolebních mítinků a povídání výraznějsích osobností české politiky, občas okořeněno ještě zmatenějším komentářem ctinehodného pana autora. Netuším, proč něco takového vůbec točil, nejednalo-li se ovšem o pokus natočit co nejnudnější parodii na dokument. Závěrečná slova o "nejasném pocitu mezi jasnými názory" tomu nasadila skutečně korunu.

Only Yesterday by mohlo nudit za vlast. Je obdivuhodné, že se někomu podařilo natočit něco takového - během dvou hodin se tam neobjeví jediná věc, která by člověka vytrhla z letargie. I na tu tradičně nehezkou animaci si člověk časem zvykne. I přes to, že postavy jsou tentokrát mimořádně hnusné, zvláště hlavní hrdinka v dospělosti. Jediné, co by se zde dalo označit za alespoň trochu positivní, je hudba.

Kim vrací úder aneb poněkolikáté se dostává kamera do rukou člověka, který pokud již má zajímavý nápad, utopí je v marasmu nízkosti sobě vlastní. Čas sám o sobě by měl vcelku dobrý námět, ba ani tradiční Kimovy rekvisity (sex a násilí hodně a často) nebijí v první části zdaleka tolik do očí, jak u něj bývá jindy běžné, dokonce působí v celkovém kontextu přirozeně, ale ve druhé části už to jde rapidně ke dnu. Nesympatické postavy jednají čím dál tím hysteričtěji a přepjatěji, příběh se zamotává ad absurdum a cpaní pohlavností páchnoucí symboliky do každé scény je stále okatější. Na síle také nabírá destruktivní prvek, jen se divím, že tu nešťastnou kavárnu v nakonec v záchvatu vzteku hrdinové nezničili docela. Závěr filmu je předvídatelný cca od prvních pěti vteřin a na dálku čpí zoufalou a marnou snahou dát tomu roztřesenému a překombinovanému pudingu alespoň zdání formy.

Roztomile ohnilá a páchnoucí parafráze na naši společnost aneb lůza vítězí. Zombíci radostně se dělící o vnitřosti mrtvých vojáků (chudáčci, byli díky tomu, že lovili muže v zeleném, ochuzeni o lahůdku největší - mozek) jsou zářným příkladem pro každého levicově orientovaného mládežníka aneb i po smrti soudruhy. Naprosto nejluxusnější byl zombík Chlapák, který splnil sen všech pedagogů a byl schopen se učit i poté, co naposledy vydechnul.

Možná (možná ne) by to byl plný počet, kdybych z líčení Interstate nezískala jakýsi podivný dojem, že se jedná o psychologické drama...a nedostala de facto romantickou komedii. Byť je to relativně originální, vtipné a je tam Gary Oldman, ten šok z očekávání jedné věci a uzření věci naprosto jiné byl příliš velký.