Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenzie (201)

plagát

Schindlerov zoznam (1993) 

Na téma koncentráky, Židé, zvěrstva Němců byly natočeny stovky, možná tisíce filmů, mnohé z nich velmi dobré, psychologické, šokující, dobrodružné. Nevím proč právě tenhle hollywoodský doják by měl být podle žebříčků CSFD.cz pátým nejlepším filmem historie. Film je zařazen do kategorií „Historický“ a „Životopisný“ a to je urážka dějin i Židů jako národa. Schindlerův seznam se tváří být dokumentem ale je od pravdy daleko. Druhá světová válka nebyla hollywoodským dojákem s kladným hrdinou a happyendem. Němců, kteří za války arizovali židovské továrny a pro práci v nich zneužívali totálně nasazené (např. můj otec), válečné zajatce a Židy, byli tisíce. Většina z nich splnila parametry válečného zločince přinejmenším pro zneužívání otrocké práce. Mezi tyto válečné zločince patří na základě historických dokumentů (http://www.blisty.cz/art/40349.html nebo historička Jitka Gruntová: http://www.gruntova.cz/oskar-schindler ) i československý občan, Němec, henleinovec a člen NSDAP Oskar Schindler. Připusťme, že někteří z těchto „podnikatelů“ - válečných zločinců, skutečně provozovali své zločinné podnikání proto, aby zabránili ještě větším zločinům, tedy aby zachránili Židy před plynovými komorami v Osvětimi, jak se nám to snaží podsunout hollywoodský film Schindlerův seznam. Ovšem to se jim asi velmi těžko podařilo po válce prokázat a byli tedy, pokud byli dopadeni, odsouzeni jako ti ostatní skuteční zločinci. Svět není spravedlivý. Spielberg glorifikuje rozporuplnou postavu a přitom je tím posledním, kdo by měl právo rozhodovat, kdo z těchto vykutálených zločinců byl ten hodný a kdo ten zlý. Cituji zdejšího účastníka Beef Master: „Spielberg zde glorifikuje nacka, ktery zachranil par set zidousku pred smrti, ale nezabyva se tim, ze to udelal jen pro penize a aby si zachranil svou risskou prdel. Svedsky diplomat R.Wallenberg za valky zachranil na 100 000 Zidu a pote zemrel v gulagu, a o nem nikdo nevi.“ „... ten film je sracka, utocici na divakovy city americkym zpusobem. Chce se mi brecet po precetni nekterych komentaru, ktere tu lide pisou.“ Za pozornost také stojí komentář účastníka Andrease. „Spielberg se světu snaží nalhat, že jde dvěma lidem o dobrou věc, zatímco ve skutečnosti oběma záleží na jejich maximálním výdělku z holokaustu. Ten první se Oskar jmenuje, ten druhý dobře věděl, že za tohle téma zpracované takhle vykalkulovaně Oscara získá.“

plagát

Duše jako kaviár (2004) 

Jestli je tohle „film o cestě za štěstím“, jak uvádějí v oficiálním textu distributora, pak já jsem čínskej bůh srandy. Je-li to film odrážející realitu milostnách a sociálních vztahů dneška, jsem zhnusen, ale musel bych asi dát 4*. Naštěstí ve svém širokém okolí neznám nikoho, s výjimkou několika českých vrcholných politiků, kdo by takhle žil. Pokud jsou mezilidské vztahy popsané v tomhle filmu jenom výplodem chorobné mysli autorů, měli by být autoři pohnáni před trestní tribunál pro šíření jedu ve společnosti. V tom případě bych dal „Odpad!“. Protože nejsem schopen posoudit, která z obou mnou předložených variant je ta pravá, dávám 2*. P.S. Mladí lidé v Indii žijí v představě, že takhle vypadá reálný obraz života v Evropě a opovrhují Evropany. Nebylo v mých silách přesvědčit je, že se mýlí, že nesmějí věřit stupidním filmům. Bylo mi z toho smutno.

plagát

Po stopách Gándhího (2007) (TV film) 

Solidní dokument srovnává Gandhiho ideály s dnešní indickou realitou. Nic převratného. Dávám pět hvězdiček proto, že jak o Ghandim, tak o dnešní Indii vím mnoho a tento film to vše velmi dobře vystihuje. Mnoho zajímavých záběrů z dnešního indického venkova a pěkné historické snímky z doby Gandhiho.

plagát

Občiansky preukaz (2010) 

Ano, takhle žili skalní obdivovatelé Plastic People. Až na některé nesmysly (negramotný major policie a jeho nemožný vnuk) to je všechno pravda. Všechno, co ve filmu bylo, jsem v té době vnímal a neskutečně mě to štvalo. Snad bych proto měl dát *****. Ty klackovité hochy režim skřípl a zkazil jim (zkazili si) život. V dnešní době si hochů těchto kvalit nikdo ani nevšimne. Mám ale obavu, že v dnešní době dopadnou sice jinak, ale mnohem hůř. Nepředpokládám, že si film dělá nárok na to, být autentickým příběhem průměrné rodiny té doby, ale přesto jsem z filmu otrávený. Takhle budou mít možná normalizaci zafixovanou generace, které ji nezažily. Ale to není autentický obraz té doby. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že se dožiji doby, kdy se takovéhle filmy budou smět točit, byl bych přešťastný. Dnes jsem ale z té módnosti, jakou podporuje drtivá většina médií, dost unavený. (dodatečně měním ze 3* na 2*)

plagát

Barbora Hlavsová (1942) 

Není sporu o to, že mravní výchova v Čechách a zřejmě v celé části světa, které se říká „euroamerická civilizace“ silně kulhá a že jakákoli morálka je už dávno v troskách. Ač je mi to velmi líto, nemyslím si, že film Barbora Hlavsová je to pravé ořechové, co by mělo napravovat žalostný stav morálky ať už v době vzniku filmu v roce 1942, tedy ve zběsilé době třetí říše, nebo ve zběsilé době dnešní. Podvodník Hlavsa byl vysokým bankovním úředníkem a podvedl své kolegy, tedy jiné „vrahy z Wall Streetu“. Nevidím nic morálního v tom, že jeho zločin chtěla napravovat stará dobrá žena z chaloupky. Spíše naopak. Tím filmem elita ukázala prostým lidem kam patří, stejně jako jim to po staletí ukazovala církev. Jinými slovy: „Morálka je jenom pro chudé“. Proto jsou také chudí, že? Dnes už se elita vysvětlovat ani nepokouší, protože lidé jí už stejně dávno nevěří. Experti přiznávají, že se v České republice za poslední roky propraly desítky miliard korun (někteří hovoří o stamiliardách) a že patřičné instituce jsou v boji proti legalizaci špinavých peněz prakticky bezmocné protože ty opravdu velké zločince, kteří v Česku perou špinavé peníze, nebo jejich praní kryjí, je třeba hledat mezi bankovními špičkami a politiky. Jenže tak tomu v dějinách bylo, je a bude. Má snad tenhle Augiášův chlív napravovat prostá žena z chaloupky? Podle mne není film Barbora Hlavsová „filmem s morálním poselstvím“, jak zde kdosi píše, nýbrž spíš výlupek amorálnosti a pokrytectví. Hvězdičky dávám za dobré herecké výkony.

plagát

Doktor od jazera hrochov (2010) 

Nesnáším nechutné vulgární obhroublé komedie tipu Kameňák. Hnus se na nás v dnešní době valí odevšad, bohužel i z filmů. Tenhle film byl pohlazením na duši. Z pohledu těch kteří dali „odpad“ nebo jednu * jsem asi za prosťáčka. Jejich názor. Před komediemi dávám přednost dokumentům, mnohdy dost drsným (Apokalypsa, Killing Fields - Vražedná pole, Katka, René, Motýlek, Kramerová versus Kramer, Římanka). Snad právě proto mne tenhle film pohladil na duši.

plagát

Muka obraznosti (1989) 

Páral byl mým favoritem asi do první poloviny jeho tvorby. Později jej už neznám. Ale tenhle film? Nevím, zda to byl Páral, ale každopádně to byl spíše trapný pokus o porno. Zdá se, že se tvůrci utrhli ze řetězu komunistické cenzury a nevěděli si s tím rady.

plagát

Vyhnání z ráje (2001) odpad!

Asi byla zdrogovaná. Někdo v tom jistě může vidět sofistikovaný film. Já v tom vidím odpad.

plagát

Panelstory aneb Jak se rodí sídliště (1979) 

Praštěná Chytilová. Přesně tuhle dobu jsem prožíval na podobném, rodícím se sídlišti. Vystihla to dokonale. Až na to, že to silně přešvihla. To není obyčejná nadsázka, to je úchylná Chytilová. Ani se bolševikovi nedivim, že to zakázal. A to jsem bolševika rozhodně nemusel. Ta doba byla šílená, ale ruku na srdce - zdá se vám dnešní doba méně šílená? Netvrdím zda lepší, horší nebo stejná. Ale taky šílená. Kvůli tomu zákazu jsem se na tenhle film musel těšit třicet let. Dost mne zklamal. Možná, že by se mi před těmi třiceti lety líbil víc.

plagát

Upír z Feratu (1981) 

Pěkný film! Je mi smutno z hodnocení velké části rádoby věci znalých a mondénních diskutujících. Výroky typu: „dobrý záměr, šílené zpracování“, „Tudy cesta očividně nevede“, „Jediný co za něco stojí je to auto. Jediný prototyp z továrny Škoda. Yeah!“ včetně shovívavých hodnocení jako: „Cesky pokus o kombinaci horror + sci-fi nedopadl zase az tak spatne jak by se dalo cekat.“ Podobní hodnotitelé by se měli aspoň naučit psát diakritiku. Cožpak nikdo nedokáže ocenit pěkné retro?