jerrik7

Příliš mnoho symbolismu, příliš sofistikované. Připomíná mi trochu Sedmikrásky jak tady už kdosi napsal. Sedmikrásky jsem ohodnotil jako Odpad! Vražda ing. Čerta rozhodně odpadem není. Asi jsem jenom neměl náladu na sofistikovaný film, kde se s výjimkou konverzace skoro nic neděje a tak jsem film vůbec nedokoukal. Takže se skoro stydím dávat hodnocení **, o to víc, že hlavními postavami jsou tak úžasní herci jako pan Menšík a paní Bohdalová.

Krásné, milé, uklidňující!

Byl to velmi záslužný čin natočit ještě za tepla takovýhle dokument o tom, co dnes snad už nikdo nepojmenuje slovem revoluce a už vůbec ne sametová nebo něžná. Jenže tehdy jsme to tak cítili a prožívali. Dnes se skoro stydím za bezmezné nadšení až opojení, které stejně jako miliony dalších ovládlo i mne. Některé hlášky z filmu by se z dnešního pohledu daly tesat. např. „Vyhrožovali příchodem sociálních nejistot a ekonomickou krizí.“

Příběh Ramba kříženého se suparmanem topícím se v moři kečupu. Prostě bezduchý Hollywood! Amíci z filmu udělali urážku všech obětí válek. Tak takhle si hrůzy války rozhodně nepředstavuju. Od filmů „Na západní frontě klid“, „Apokalypsa“, nebo „Četa“ je tahle slátanina vzdálená světelné roky. Pokud je příběh o kódu Navajo historicky podložený (což se mi na Google nepodařilo potvrdit), čekal bych něco jako ocenění zásluh Navajů. Měl bych chuť dát „Odpad“, ale pokud je ten příběh o kódu Navajů historicky podložený dávám kopromis ***.

Nedomyšlený děj. Oba lupiče zatkla policie hned v úvodu filmu bez jakékoli logiky proč byli v podezření a jak je vůbec našla. Jak mohla policie vědět, kdo loupež spáchal? A co víc: i kdyby snad měla policie třeba i fotky pachatelů, jak mohla vědět, kde je má na útěku hledat? Asi byla tehdejší policie vševědoucím Pánembohem. Když tedy byli oba lupiči zatčeni po pěti minutách filmu, byl další děj filmu jaksi nadbytečný. Tuhle absurditu už potom nemohl napravit ani následující celkem slušný děj, když počáteční zápletka toho děje byla vyřešena nevysvětlitelným zatčením obou pachatelů hned na začátku. Prostě nesmyslná slátanina snažící se obyvatelstvu ukázat všemocnost a vševědoucnost policie. Nemíním se proto nechat dojmout ani dobrými a populárními herci. A vůbec - detektivky nemám rád.

Je smutné, že velká část lidí hodnotí filmy jenom podle množství vypatlaného kečupu.

Jako mladíkovi uprostřed normalizačních sedmdesátých let se mi ten film moc líbil. Vloni jsem proto dal filmu ****. Teď jsem se na film podíval znovu po skoro 40ti létech. Ó ty božská prostoto. Z normalizačního dějepisu jsem tehdy přece věděl, že přesně tak to bylo, navíc Beneš, Hitler, Chamberlain, Gottwald, Syrový a někteří další jako živí a to všechno v barvě a širokoúhlé. Teprve postupně jsem se začal dozvídat, že věci nejsou černobílé a že někdy se dokonce může vydávat třeba bílá za černou. Nikdo mi tehdy například neřekl, že do skupiny nespokojených, v první světové válce poražených států s militaristickými režimy, jejichž cílem byla pomsta a minimálně napravení utrpěné porážky, patřilo na začátku druhé světové války vedle Německa, Rakouska a našeho „bratrského“ Maďarska především také agresivní Sovětské Rusko, které mělo s Hitlerem smlouvu. Rusko ztratilo v 1. světové válce a krátce po ní Finsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, část Polska, kterému navíc muselo odstoupit části Běloruska a Ukrajiny. Rusko v čele se Stalinem plánovalo dobytí většiny Evropy a spojení se s bouřícími se komunisty v Maďarsku, Německu a Francii. Na stranu spojenců se Sověti dostali proti své vůli až když je jejich přítel Hitler podrazil a zaútočil na ně. Takovouhle verbež měl podle komunistů Beneš vpustit do naší země aby nám pomohla proti Hitlerovi? Měl pustit do země ďábla aby nás chránil před čertem? Skoro všichni čeští nekomunističtí politikové jsou ve filmu vylíčeni téměř jako přímí spojenci Hitlera a odporní vlastizrádci. Film je nechutnou, lživou propagandou Komunistické strany Československa. Měním 4* dané původně z naivní mladické nerozvážnosti (červenám se za ně hanbou až do kořínků vlasů) na Odpad! Je mi to líto, protože Dny zrady je jinak solidní velkofilm, který ukazuje z velké části ono těžké období našich a světových dějin docela realisticky, ale nemohu jinak. Spinosaurus zde dává 5* a píše: „Z filmu by se dnes dal sestříhat tak o 15 minut kratší film, který by ve výsledku byl tím nejvěrnějším historickým filmem všech dob.“ S výhradami s tou větou souhlasím, ale vzhledem k tomu, že film nikdo nesestříhal, trvám na „Odpad!“ A Otakar Vávra? Když nedávno oslavoval sté narozeniny, někteří jej zbožňovali, jiní prohlašovali za nechutného přisluhovače bolševiků. Po shlédnutí tohoto filmu se přidávám k těm druhým.

Jako mladíkovi uprostřed normalizačních sedmdesátých let se mi ten film moc líbil. Vloni jsem proto dal filmu ****. Teď jsem se na film podíval znovu po skoro 40ti létech. Ó ty božská prostoto. Z normalizačního dějepisu jsem tehdy přece věděl, že přesně tak to bylo, navíc Beneš, Hitler, Chamberlain, Gottwald, Syrový a někteří další jako živí a to všechno v barvě a širokoúhlé. Teprve postupně jsem se začal dozvídat, že věci nejsou černobílé a že někdy se dokonce může vydávat třeba bílá za černou. Nikdo mi tehdy například neřekl, že do skupiny nespokojených, v první světové válce poražených států s militaristickými režimy, jejichž cílem byla pomsta a minimálně napravení utrpěné porážky, patřilo na začátku druhé světové války vedle Německa, Rakouska a našeho „bratrského“ Maďarska především také agresivní Sovětské Rusko, které mělo s Hitlerem smlouvu. Rusko ztratilo v 1. světové válce a krátce po ní Finsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, část Polska, kterému navíc muselo odstoupit části Běloruska a Ukrajiny. Rusko v čele se Stalinem plánovalo dobytí většiny Evropy a spojení se s bouřícími se komunisty v Maďarsku, Německu a Francii. Na stranu spojenců se Sověti dostali proti své vůli až když je jejich přítel Hitler podrazil a zaútočil na ně. Takovouhle verbež měl podle komunistů Beneš vpustit do naší země aby nám pomohla proti Hitlerovi? Měl pustit do země ďábla aby nás chránil před čertem? Skutečnost, že se s nimi Beneš pod tlakem zrady Anglie a Francie a pod tlakem dalších válečných událostí nakonec stejně začal kamarádit, jak mu mnozí vyčítají, je už úplně jiná kapitola. Skoro všichni čeští nekomunističtí politikové jsou ve filmu vylíčeni téměř jako přímí spojenci Hitlera a odporní vlastizrádci. Film je nechutnou, lživou propagandou Komunistické strany Československa. Měním 4* dané původně z naivní mladické nerozvážnosti (červenám se za ně hanbou až do kořínků vlasů) na Odpad!

Je to veledílo o obyčejných lidech v těžké době. Jak propastně pozitivní rozdíl ve srovnání s vyumělkovaným a šroubovaným filmem Protektor.

Autoři nechtěli natočit všední film. Tak natočili film nevšední, neotřelý, sofistikovaný. Umění za každou cenu. Genialita je v jednoduchosti. Sofistikované, přešroubované, afektované, překombinované věci, nemám rád. Náznaky, snové obrazy, fantazie, nedořečené věty, jinotaje, hříčky, hádanky, rychlé střihy. Už sám název filmu „Protektor“. Film odehrávající se za heydrichiády, má název „Protektor“, není o Heydrichovi a protektorem je vlastně český manžel chránící židovskou manželku? Trapný dvojsmysl, který jsem pochopil až z oficiálního textu distributora. Hlavní hrdinka, Židovka, se nechává fotit tam, kde je Židům vstup zakázán. Proč? Je to odboj? Nebo se zbláznila? Nikoli. Je třeba vložit něco poetického, šokujícího, neotřelého. Opakované scény s pícháním morfia v kině také nevypadají příliš věrohodně. Lidé se ve filmu chovají nepřirozeně, nereálně, jejich reakce jsou nepravděpodobné. Vrcholem je scéna s kolem, které si hlavní hrdina náhodně na chvíli půjčil (ukradl), použil a pak nechal stát na ulici. Když zjistil, že takové kolo policie hledá, neváhal se k cizímu kolu stojícímu na ulici vrátit, odjet na něm domů a nastěhovat si jej nejprve do ložnice a potom do světlíku. Autoři si buď dělají z diváka srandu, nebo se zbláznili. Má film vysokou popularitu díky masivní reklamě, stádnímu chování diváků, nebo filmy v efektním, přemrštěném hollywoodském stylu dnešní (mladý??) divák vyžaduje? Pokud film vůbec chce něco vykreslit, tak vykresluje spíše životní styl malé části dnešní nadbytkem a bezcílností znuděné generace, než životní styl lidí žijících v protektorátu a to i při vědomí, že se jedná o tehdejší smetánku (nadějná herečka a špičkový rozhlasový reportér). To film „Musíme si pomáhat“ je úplně jiná káva. Filmu jsem na chuť nepřišel. Asi jsem jej nepochopil. Připadám si jako kdyby mi pouštěli Beethovena, když mám rád country a vážné hudbě absolutně nerozumím. Tak se tady nebudu tvářit, že se mi to (Beethoven nebo tenhle film) líbilo.