jerrik7

Vedle zajímavého příběhu děvčátka Lakšmí mne fascinují dokonale reálné záběry odlehlé vesničky státu Bihár a života lidí tam žijících, stejně jako nádherné záběry na modré město Jodhpur ve státě Rajasthan. Indie je nejpodivnější ze všech zemí, vzrušující a děsivá.

Vo čem to bylo?! Celkem vo h....! Ale přesto - slovy uživatele kobejn: "tohle dvoupovídkový nic je věrohodným vystižením absurdity a marasmu vojenské služby a pocitů z ní". Také je zajímavé vidět dnešní vypelichané sedmdesátníky v době, kdy byli ještě nepolíbenými hošíky. Za uvedená pozitiva bych dal i 4*, ale nejde to - byla to celkem nuda.

Je ten film opravdu takový klenot, nebo je to tím, že nám tehdy bylo „...náct? Není nad to, když herec hraje sám sebe. Nemohu si opět odpustit citovat - tentokrát "viperblade": „Jo, točily se to pěkný filmy… škoda, že když se dnes točí filmy "ze života" vidíme převážně afektované blbosti, které se skutečným životem nemají nic společného…“

„Láska“ Jiřího Menzela a Zdeňka Svěráka k Sovětskému svazu z filmu přímo září. Nelze napsat nic víc výstižnějšího než napsal Sportovec - cituji: Pokud jsme kdy usilovali o pomstu za 21. srpen 1968, tímto filmem jsme jí dosáhli. Přesnost, s jakou je zachycena ruská vesnice, bere dech.

Trapná reklama na cigarety

Citace z komentářů uživatelů: „tříhodinová obrazová kompozice, filmová báseň, která otevřete vaše srdce a v ponořeném divákovi vytváří téměř spirituální zážitek, hra s divákovými smysly, ozvěny, hra světla, plastičnost postav, mluva obrazů a symbolů, symbol vedle symbolu“. Uvedené hodnocení mne oslovuje stejně málo jako celý film, ve kterém jsem nepochopil jediný dialog, jedinou scénu. První příčky žebříčků oblíbenosti filmů zaujímají většinou hollywoodské slátaniny vyrobené z hektolitrů kečupu, zběsilých automobilových honiček, tisíců výbuchů a stokrát rozstřílených a přesto živých Rambů. Předpokládám, že obdivovatelé takových filmů jsou zároveň vyznavači TV Nova, nákupních orgií podřadného zboží v levných supermarketech a autoři krátkých SMS zpráv, jediných slohových výtvorů, které jsou schopni stvořit. Výše popsaní znalci zákonitě tvoří drtivou většinu každé společnosti. Bezpochyby je i mnoho těch, kteří film Markéta Lazarová pochopí a ocení jeho kvality, ale tito přemýšliví jedinci nebudou nikdy ve většině. Nechápu proto, jakým mechanismem se mohl film Markéta Lazarová v konkurenci kečupových slátanin z Hollywoodu octnout na žebříčku oblíbenosti mezi nejúspěšnějšími českými filmy všech dob.

hmmm

Tak už vím, proč to Řekové dopracovali tam, kam to dopracovali.

Krásné obrazy Himaláje, zajímavý děj, tibetské, i když hodně zjednodušené, reálie. Krásný film. Osobně mi nějak vadí, že se stále roní slzy nad osudem Tibetu. Škoda, že se politicky korektně neroní vůbec žádné slzy nad podlostí Francie a Anglie když nám svojí zradou připravily úplně stejný osud jako má dnes Tibet. Navzdory všem smlouvám nás podle a nechutně předhodily Hitlerovi a později Stalinovi. V 1968 Američanům, Britům ani Francouzům nad vpádem asijských hord do naší zemičky také slzička neukápla, natož aby hnuli prstem. Na rozdíl od Tibetu jsme jmenovaným „bratrským“ národům kulturně i zeměpisně podstatně blíže. Snad proto mi dnešní politicky korektní ronění slz po boku Američanů a Britů nad Tibetem jde nějak proti srsti. Ten pěkný film ale za to asi nemůže.

Tenhle film má 2142 komentářů. Celkem 108 stran. Do stránky 92 jsou 5*, do s. 102 4*. Až posledních šest stran popsali škarohlídi. Nemá cenu přidávat další citoslovce „ach, ó bože, skvělé, úžasné, dokonalé, učaroval mi, niečo neopísateľné, krásný, nádherný film, skvělá režie, fantastická a nezapomenutelná věc, až nemám slov, skvost filmařiny, 142 minut jedním dechem“. Takhle bych mohl zaplnit tři stránky. Ani jedno z těch citoslovcí bych nepoužil. Rád si čtu hodnocení odzadu, od „odpad“. S komentáři „odpadlíků“ tohoto filmu, je jich na konci několik, plně souhlasím. V hodnocení se k nim ale rozhodně nepřidávám. Svět je dost šedivý a nechutný. Je příjemné se občas podívat na něco tak silného jako tenhle film.