Mo.

Sice tak trochu s odřenou bradou, ale přesto se nakonec povedlo důstojně zakončit sedmidílnou ságu o brejlatém klučinovi s jizvou na čele a kouzelnickou hůlkou v kapse. Na rozdíl od první části je tu podstatně více opravdu smysluplných scén, byť spousta jich je opět jen konverzačních nebo vysvětlujících, čemuž se samozřejmě vyhnout nedalo, ale tady to má alespoň skutečný význam a neplýtvá se stopáží (zase tak moc). Několik klíčových okamžiků, které jsem znal z knihy a u nichž jsem se bál, jak se s nimi filmaři poperou, se povedlo zvládnout nadmíru dobře (především Snapeova minulost byla na jedničku - "After all this time?"). [>SPOILER< Akorát mě teda fakt naštvali, že "Po devatenácti letech" nebyla na nádraží i Luna, grrr...! >/SPOILER<] Celkově je tak závěr série HP koukatelnější, než šestka a Part 1 dohromady. Je to epické, místy vtipné, divácky (popcornově) atraktivní a vesměs se zde nevyskytují věci, které vás u jiných dilů série často štvaly (absence děje, vynechání důležitých momentů, zaměření pouze na efekty etc.). Jen škoda, že Harry přibližně od čtvrtého dílu ztratil takový ten šmrnc (částečně se ho povedlo napodobit u pětky), tu schopnost budovat opravdové napětí a vytvářet nějakou tu syrovou atmosféru. A je to znát i u Part 2. Řemeslně to špatné rozhodně není, ale nějak to časem přestalo být sexy.

Chce se mi napsat něco jako "Hřebejk konečně pokořen!" Ono to sice "objektivně" na plný počet určitě není, ale já jsem zkrátka k tomuto dílu sedl zřejmě přesně v té správné náladě, aby mi to dokázalo zalézt pod kůži. Nevím, jestli má smysl srovnávat, ony ty Pelíšky a spol. jsou prostě o něčem trochu jiném a i Jan Hřebejk jako režísér je jiná kategorie, ale knížek Petra Šabacha se zatím všichni kromě něho báli jako komunista kapitalismu. Ondřej Trojan však sebral odvahu a natočil film (nejen) o partičce kluků, kteří si v období tvrdé normalizace odmítají nechat zasírat hlavu nesmyslama a (ze vzdoru) prostě dělají to, co považují za správné. Ve výsledku je z toho výtečná (místy zatraceně hořká) komedie s osobitým stylem, která má kupodivu místy i docela hloubku. Jak nad tím tak přemýšlím, Občanský průkaz se ze začátku tváří docela lacině, ale jak příběh postupuje dál, kluci stárnou a začíná "přituhovat", tak to celé postupně získává moc přitažlivý rozměr. Stručně řečeno, takhle příjemné české překvapení jsem už dlouho nezažil. Společně s (mnohem vážněji laděnými) Pouty, jeden z mála snímků popisujících období reálného socialismu, které lze opravdu doporučit.

"Život je moc krátkej, než aby ho člověk strávil nasranej." -- filmu se podařilo vystihnout hlavní důvod, proč se z lidí stávají náckové (vztek na sebe a svůj vlastní život a snaha přesměrovat to na něco vnějšího - třeba na negry). Navíc zaznělo mnoho tradičních argumentů rasistů i anti-rasistů a neznalý člověk si tak mohl udělat docela slušnou představu o tom, jak takový nácek vidí svět a jak mu v jeho pohledu oponovat (pokud máte tu potřebu). Norton je tradičně bezchybný, role "ne až tak drsnýho nácka" mu skvěle sedí a většina ostatních herců zdatně sekunduje. Film má však pár hluchých míst a některé scény jsou zbytečně natahované a měl jsem trochu problém udržet pozornost. Celkově však rozhodně unikátní filmový pohled na rasismus v USA s perfektním hlavním hereckým výkonem.

Hvězdička za pěknej zadek Ester Janečkové. Jinak nejodpornější druh reality show, co lze vymyslet. Jedním slovem hnusné.

Brilantně zrežírovaný mix sci-fi a filmu noir. Něčím mi to trochu připomíná Blade Runerra, ale tempo je zatraceně svižnější a svět je přeci jenom dost jiný. Hlavní myšlenka je skvělá a na svoji dobu stále ještě dostatečně originálně pojatá a to podstatné je zpracováno na jedničku. Navíc tempo je skutečně tak akorát, hlavně zpočátku se pořád něco děje a divák je velice rychle vtažen do děje, kterému sice nejdřív vůbec nerozumí (stejné jako hlavní hrdina), ale o to je to zajímavější. Herecké výkony jsou senzační (Kiefer Sutherland by měl hrát psychiatry, ne akční hrdiny), bohužel až na jednu podstatnou výjimku a tou je pro mě ústřední protagonista, který mě místy vyloženě štval. Soustředěné výrazy herce Rufuse Sewella mi připadaly skoro až komické a herecky byl po celou dobu strašně nekonzistentní (někdy hrál opravdu dobře, jindy jsem mu to nevěřil ani za mák). Po výtvárné stránce je stále na co koukat, nějaký filmový architekt se tu vskutku vyřádil a někdo nad ním zjevně v určitých chvílích (síně Cizinců) držel zdvižený prst, takže to nepřehnal a je to ve výsledku tak akorát. Škoda jen, dle mého názoru, nešťastného výběru hlavního představitele, a mírné nedotaženosti závěru filmu (pár věcí by si přeci jenom vysvětlení či rozuzlení zasloužilo). Celkově však vynikající počin, v němž se přesně v tom správném poměru prolíná hned několik filmových žánrů.

Nejvíc zabitý díl celé ságy. Ona už ta čtvrtá kniha sama o sobě je tak trochu "o ničem" (když nepočítám závěrečné znovuzrození temného mága) a považuji ji za nejslabší díl, ale přeci jenom se tam alespoň něco děje. Film je ovšem tak zoufale uspávací a nudný, že mě z toho málem na očních víčkách vyrašily (B)bradavice. 90% toho, co se na plátně děje, nemá žádný význam. V podstatě ani dílčí ne. Nevysvětlí se blíž charakter žádné z postav, ani hlavní ani žádná vedlejší dějová linie není posunuta kupředu, dokonce i svět zůstává vesměs stále stejný. Celé je to jen přehlídka tu více, tu méně zajímavých digitálních efektů. Báječně houstnoucí atmosféra, kterou nastavil třetí díl, je jako mávnutím kouzelnické hůlky pryč. Citové eskapády protagonistů působí vyloženě trapně a jsou zahrané vpravdě mizerně (včetně Harryho a Hermiony). Celé to pak působí takovým zbytečným dojmem. Chápu, že kvůli závěru prostě bylo potřeba udělat samostatný film (knihu), ale skoro všechno, co zajímavému vyústění dílčí zápletky čtvrtého dílu předchází, je takřka k ničemu. Sice to jistým způsobem připravuje půdu pro pátý díl (právě třeba v případě oněch pubertálních citových vzplanutí), ale se vším všudy včetně vyvrcholení by to mohlo mít tak třicet minut. Více, než dvě hodiny je tady spíše utrpením, než zábavou. Beru, že v základu nebylo příliš z čeho vycházet (kniha je podobně bezobsažná), ale vyřešit tenhle problém se filmařům nepodařilo ani v nejmenším, neboť stopáž zaplácli nic nesdělujícím a účelovým balastem, na který se ani nějak vzlášť dobře nekouká a který především nudí. V kontextu s ostaními díly vypadá čtyřka jako kus tvrdé, vyschlé plastelíny.

Poněkud neplánovaně se z jedné z hlavních postav sci-fi hororu Pitch Black, stal v jistých diváckých kruzích kult. Takže si pánové producenti řekli, že by možná nebylo od věci z toho vytřískat nějaké ty chechtáky navíc. Jenomže si nějak neuvědomili, co vlastně bylo na Riddickovi přitažlivé a z čeho by tedy hlavně měl koncept jeho postavy těžit - především z atmosféry strachu, kterou kolem sebe šíří a ze situací, kdy na něm jsou závislí lidé, kteří naprosto netuší, jestli se mu dá věřit. Nic takového v The Chronicles of Riddick nevidíme. Z Riddicka se stal sice poněkud atypický a stále dost divácky atraktivní tvrďák, ovšem s posláním, které je bohužel až příliš typické (a imbecilní). Stručně řečeno, Riddick prostě není a neměl by být hrdina. Dát Riddickovi úkol zachránit svět je jako chtít po závodním koni, aby tahal v lese dříví - zvládne to, ale bude při tom vypadat blbě. Je žalostné, že počítačová hra Escape from Butcher Bay byla schopna rozvinout postavu Riddicka přesně takovým způsobem, kterým se to mělo podařit tomuhle filmu, leč hloupost a touha po rychle vydělaných penězích tento původně velmi slibný projekt smutným způsobem pohřbila. Abychom byli korektní, tak efekty tu jsou dost na úrovni, výprava podstatně rozšafnější, než v "jedničce" (byť samotné kostýmy působí drobet infantilně) a po technické stránce už to není zdaleka takové béčko, ale to je asi tak vše pozitivní, co se dá o tomto "pokračování" říci. Jinak velké zklamání a definitivní konec jedné z mých oblíbených filmových postav. R.I.P. Riddick.

Ano, Klass není dokonalý a má své "mouchy". Po technické stránce to mohlo být zvládnuto lépe a prkennost některých herců je v určitých scénách opravdu na pěst, ale celkově to na mě působilo natolik realisticky a úderně, že dávám maximální hodnocení. Přestože se kamera nesnaží být nějak přehnaně autentická, tak možná paradoxně právě kvůli některým výkonům neherců, působí obraz dojmem až dokumentárním. Místy jsem měl fakt pocit, že sedím zpátky ve třídě na základní nebo střední škole a spolu s ostatními pozoruji právě probíhající "zábavu", páchanou na některých méně oblíbených členech kolektivu. Reakce jednotlivých aktérů v průběhu filmu mi přišli naprosto v pořádku a po logické stránce vše sedí (ano, ostatní by to přesně takhle ignorovali - ne, proti tomuhle se fakt nedá nic dělat). Úplný závěr je pak jedním slovem dechberoucí a vlnu emocí, která se na mě z obrazovky vyvalila, jsem rozdýchával ještě dlouho.

Podstatně vyváženější a zřejmě i lépe natočené, než Klass, ovšem bez doopravdy silné pointy nebo nějakého prvku, který by mi dovolil se s hrdinou víc sžít a sdílet s ním jeho pocity. Takhle je to jen hodně dobře zpracovaný a netradičně pojatý problém šikany, s několika originálními a zajímavými podtématy. Nejzásadnější rozdíl je v tom, že děj se neodehrává na běžné škole, ale v internátním "ústavu", vnitřním režimem a předpisy připomínajícím málem armádu. Z toho pak vyplývá i to, že zdroj a význam potyček mezi studenty, je docela jiný, než tomu běžně bývá v normální škole a každodenním životě dnešních dětí. Proto chybí i onen syrový realismus a mrazivá povědomost situací, do kterých se hlavní hrdina dostává, a které zvládá tak (opět až nerealisticky) statečně. Poutavý, kvalitně podaný příběh, nejen o šikaně.

Těžké, přetěžké to koukání. Snad každý záběr se snaží říct něco, co na plátně sice není na první pohled vidět není, ale v zásadě se to tam zrovna odehrává - jen se člověk musí dívat tak trochu "stranou". Bez alespoň částečné schopnosti vnímat metafory, alegorie a podobenství nemá vůbec smysl si s tímhle filmem začínat. Nemluvě o orientaci v příbězích a legendách, na kterých stojí křesťanství. Už název filmu napovídá, že tu zřejmě půjde o něco jiného, než o "běžný horor", což se potvrzuje hned úvodní scénou. Režisérovi je však vesměs jedno, jestli to divák pochopí nebo ne, zda si z toho všeho pak vezme jen to vizuálně poutavé a nechutné, a myšlenky vůbec nepobere, nebo bude schopen to celé pochopit v širších souvislostech. Prostor na polopatické vysvětlování "co tím teda bylo myšleno" tu jednoduše není, ani se s ním nepočítá. Po výtvarné stránce úchvatné, co se týče obsahu, velmi rozporuplné - sám si totiž nejsem jistý, jestli to Trierovi ve výsledku všechno drží pohromadě. Ale film nakonec obstojí i sám o sobě, jako extrémní psychologické drama. Jediná potíž je v tom, že pokud k němu tak budete přistupovat, většina věcí vám tam bohužel asi nebude dávat valného smyslu. Celkově však rozhodně velmi zajímavý počin a svým způsobem výzva pro náročeného diváka.