sulimo

Přiznám se, že chvíli jsem měla obavy, že to skončí u zoofílie, ale nakonec vše dobře dopadlo a ten roztomilý medvídek zůstal nepenetrován. Jinak to samozřejmě nestálo ani za ty dvě hvězdy a vlastně na všechno (až na Michaela, samozřejmě) by mělo být zapomenuto v končinách jménem "odpad s vykřičníkem", ale protože jsem děsnej pokrytec, který Fassyho nezdravě adoruje, tak dávám ty dvě nezasloužené.

Zbytečné, utahané, hysterické, ukecané a přitom nic sdělující drama, které dokáže lézt až obdivuhodně na nervy. Jedná se přesně o jeden z oněch filmů, během kterého je bez důvodu proneseno strašně moc myšlenek,obecných pravd a další nepřirozených plků, které i když občas mají co do sebe, tak do příběhu samotného se vůbec nehodí, a to už jen proto, že samotný příběh je v oněch myšlenkách utopený a při té snaze to všechno co možná nejhysteričtěji sdělit, se tak trochu zapomněl dít. Výsledek toho všeho je dvouhodinová, otravná nuda, po které si už nevzpomenete, o čem to bylo, a co konkrétně ten kvaziexistencionální průjem plků způsobilo. Neskutečně stupidní záležistost, která vás donutí aspoň na chvíli nenávidět Maryl Streep, i když na její obranu to dle mě zahrála asi nejlépe, jak to bylo možné, k její smůle tohle ovšem nemělo spatřit světlo světa.

Spojit severskou kinematografii, klasickou hudbu a sociální drama, a k tomu všemu s hlavní představitelkou, jejíž zdánlivou křehkost a herecký um musíte bezvýhradně milovat, to je filmová extáze té nejdokonalejší možné kombinace namíchaná přímo pro mojí krevní skupinu a můj šálek čaje, aby mi ve finále připomněla, proč miluju severskou kinematografii, klasickou hudbu, sociální dramata a Alicii Vikander. Pokud se v tom dokážete najít, chvíli budete postrádat dolní čelist, jako já.

Velmi zajímavý film, který z vysoka shlíží na všechna bojová/taneční/romantická cosi made in USA. Seveřané se nemusí ani příliš snažit, aby i ze stokrát zpracované zápletky dokázali udělat něco jediněčně svýho, co vypadá a zní přirozeně. Důkazem, že to oravdu funguje je moje osoba, která si vybudovala hluboce zakořeněný odpor k čemukoli, co je bojové/taneční/romantické cosi made in wherever. Do týhle záležitosti jsem tak šla jen s minimální nadějí, že by to nemusel být zas až takový crap, když se do toho pustili seveřané, a hle, on to skutečně takový crap nebyl, ba co víc a světe div se, bavilo mě to. Určitě by šlo vyjmenovávat mouchy o velikosti ováda hovězího, které se vztahují ke kvalitě filmu, ale navzdory tomu to celkově působilo dost dobře, abych tomu mohla dát 4 překvapivé csfeďácké hvězdy. Nicméně i tak si nemohu odpustit nezmínit nedotaženost konce (asi se jednalo o záměr, který ovšem mě osobně vůbec nesedl) a stejně tak mi přišlo trochu moc okaté a nepřirozené poukazovat na sociální problémy pomocí koníčka, který i když měl hrát hlavní roli ve filmu, byl nešetrně odsunut na veldejší kolej, aby vynikl právě onen sociální kontext. Trochu škoda, ale i tak, celkově dost dobré a zajímavé.

Kultovní syntéza akce, filozofie, politiky a romantiky. Nikdy jsem si nemyslela, že mě tahle gíkovská záležitost může tak moc dostat, ale těžko se lze ubránit něčemu, co dokáže tak perfektně fungovat a při tom všem sci-fi nesmyslu to ještě stihne dávat smysl. Skvostná záležitost.

Asi to neni pro každého zajímavý film, ale jsem ráda, že patřím k těm pár dobře vadným jedincům, kteří v něm spatřují cokoli, jenom ne průměrnost. Nevzpomínám si, kdy jsem v poslední době viděla film, ve kterém by se nic nedělo, vše pomalu a nevýrazně plynulo a zároveň to nic bylo tak fantasticky uhrančivé a famózně obsazené, že by mě to nenechalo takhle mocně dýchat. Po konci jsem byla unavena sluncem, lidmi a emocemi, a to jsem se na to dívala za deště a sama ve svém pokoji. Bohužel pro onu" jentak tak tak ale přece jen pátou hvězdu" jsem zjistila, že jsem unavená i stopáží, škoda, o deset minut méně by k perfektnosti stačilo. Jinak asi miluju Romy Schneider.

Emoce brutálně a nekompromisně zadupaly můj rozum, který ještě teď řve, že to zas tak extra nebylo. No jo no, Austenová holt vždycky dokáže rozohnit tu mojí ženskou, emocionální demenci, že tomu dám 5 hvězd, i když si to asi zaslouží jen tři. Mrcha jedna.

Zajímavý rozjezd a skvělé dialogy ve mě mylně vzbudily naději, že se dívám na něco skutečně nevšedního, tohle nadšení ovšem začalo brzdit na od druhé půlky rostoucí obavě z toho, že to vlastně nikam nedojede, a taky že jo. Jedná se skutečně o onu filmovou záležitost, která se ze zahledění se do své kvazi artovosti a snaze být za každou cenu speciální, zapomněla tak trochu odehrávat, ve finále to byl právě tento "detail", kvůli kterému jsem litovala sama sebe, že jsem s touhle záležitostí trávila dvě hodiny svého života. Je škoda, že z toho vzniklo nedomrlý cosi, kde se občas zajímavě povídá, a kde Anna Paquin dokázala dobře hrát i bez toho, aniž by ojela půlku města a nevzniklo z toho ono slavné soft porno, kde mi již pátou sezónou pije krev. I když je fakt, že pro případné odvážné scény bych si na to mohla v budoucnu aspoň vzpomenout, takhle už teď vim, že zítra nebudu vědět, že jsem to kdy viděla, a co hůř, už teď mi to je jedno.

Tenhle film vás donutí milovat němčinu, a to sem píše člověk, kterému byla přes 23 let naprosto odpornou záležitostí a říkal jí hitlerovština. Vážně, kdybych zvládala všechny 4 jazyky, co se teď marně a zjevně navždy neúspěšně šprtám, vezmu němčinu z fleku na milost. Skvělá podívaná, která je svižně natočená a oslavuje život za jakýchkoli podmínek, neboť ať už je jakkoli nevlídný, vždycky z něho jde udělat show pro sebe, a to zjevně v čemkoli, takže i když jste třeba hudebně hluchý, může se z vás stát "nejlepší zpěvačku bez hlasu". Nevim co vytknout, tenhle život prostě stál za filmové zpracování, jelikož má všechno to, co si člověk může přát na filmovém plátně vidět. Skvělá záležitost s famózní Heike a pro mě osobně se stále více sežráníhodným Danem Stevensem (mlask).

Neuvěřitelné. Tohle ve mě dokázalo vzbudit "naději", že jsou asi i horší knižní předlohy než byla ta, dle které vznikl Twilight. Je sice pravda, že jsem po žádný takový předloze nepátrala, nicméně vzhledem k tomu, že je z toho ta nekvalita na papíru cítit i ve filmu, jsem si 100% jista, že něco takového již bohužel spatřilo světlo světa. Neuvěřitelně laciné a nedotažené, aneb když někdo napíše prototyp braku, který se zjevně asi nějakým omylem stal díky dobré marketingové strategii knižním bestsellerem, zákonitě z toho nemůže vzniknout filmový skvost hodný jakékoli pozornosti. Ta jedna hvězda, kterou jsem to dost možná přecenila, ta je za švédštinu, pro kterou mám slabost a pro kterou jsem i dost možná z jakési chabé filmové zkušenosti doufala, že ve Švédsku nedokážou natočit takový skoroodpad. Mýlila jsem se.