kingik

Pane Krušino, čuráku potřísněný, jistě si připadáte, že jste na chvíli Spielbergem, Cameronem a Bayem, když berete do pracek celuloid, jimž byte si měl zaškrtit koule, abyste už ráno nestříkal do misky s vločkami a mlékem, co klohníte ve vaší polní kuchyni na snídani. Pane Mikluši, genitále zevní, jistě si na chvíli připadáte Jamie Oliverem, pekelníkem v kuchyni nebo mamrdem strupovitým, který nad vařením pěje árie, je tím pádem proklatě vtipným, až i já noblesně zahýkám a zatetelím se, až se mně roztrhnou kalhoty. Ano, hádáte správně, pod náplavou hoven mně prdly tesilky, neb jsem se právě čistě a nefalšovaně posral smíchy nad parodií nad parodie. A to mám lékařsky zakázáno se smát. Je ovšem vědecky dokázáno, že smích zvyšuje impotenci a snižuje IQ. 0%

Po Floridě s Robertem De Nirem a Zacem Efronem za sexuálním chtíčem, plážovými radovánkami a jarním povyražením. Mladému se pářit a pařit nechce, moc mu to nejde, koneckonců má před svatbou, vždycky to skončí trapasem, starý by pařil a pářil se velmi ochotně, respektive by ojel všechny dívky, co atakují věk potenciálních vnuček, ačkoli je to teprve včera, co pohřbil svoji manželku. Nicméně na té cestě je potká více karambolů než zásunů. Děda s vnukem by to rádi pořádně rozbalili, film by evidentně chtěl jet po humorné slině, ale scénář a režie jim to nedopřál. Když scénář z větší části sestával z improvizovaných scének, které nebyly zdaleka tak humorné, jak mohly být, po celkem slibné půlce filmu těžko mohl film režijně zaperlit. Zvláště když Dan Mazer zvolil jen průměrný režijní přístup. Divím se, že De Niro s Efronem do této řádně nepřipravené produkce vlezl. De Niro se hodil do formy, vyfasoval slovník sprostých slov a jal se ohlupovat plážové a diskotékové kravky. Ne, na 100.minut filmu to fakt nestačí. Chybí nosnější zápletka, jednotlivé scénky nepřekypují humorem, jsou celkem trapné, do poloviny filmu se výrazně fakuje, pak to ustane, explicitní erotika nikde, pouze jeden šulín u hlavy Zaca Efrona, vedlejší postavy jsou zbytečně otravné. Film v podstatě sestává z pásma scének. Jak už to v době jarních prázdnin v USA chodí, nebude divák ušetřen "študáckým" hrám na pódiu před skandujícím davem, samozřejmě nechybí vděčné scénky z policejní cely, to by bylo, kdyby se do toho nezapletly drogy a jejich účinky, gang bad niggaz nevyjímaje. A to je asi tak všechno. Ne, není. Ještě nás čeká závěrečné morální prozření. Zac Efron je za slušňáka, tudíž jde na to přes romantické vzplanutí s urputně hodnou holčinou, kterou na té cestě hříchu potká. Schválně si tipněte, zda ji vymění za materialisticky orientovanou snoubenku. Ovšem její kamarádka to byl dobrý nápad. Aubrey Plaza dostala do filmu naději, že se ve filmu snad i nějakého toho sexu dočkáme. Mnoho diváků bude intenzivně vnímat její zadek v závěrečné scéně filmu. Nevím, jestli některá zajímavá připomenutí filmové historie lze brát jako připomenutí. Tak třeba De Niro při cvičení na hrazdě a zmlácení bandy negrů, dá vzpomenout na svoji slavnou roli zločince z thrilleru Mys hrůzy. Scéna, v níž na promítací plátno po haknutí uniknou fotografie z bujarého večírku snoubence Efrona, je příbuzná s kolekcí fotografií z populární série Pařeb. Je skoro až škoda, že dění z večírku musíme sledovat jen prostřednictvím pořízených fotek. Shrnul bych to tak, že většina filmu je trapná, prostá humoru i zajímavých režijních okamžiků, ale zůstává díky až moc dobrému hereckému obsazení veskrze přijatelná a sympatická. Bylo zaděláno určitě na výraznější čóro-móro. 60%

Může se stát, že až uzříte tuhle povídku, budete z ní na prášky. Dvě kamarádky si to prostě chtějí "hodit" kvůli tomu, že se dopustily drobné lumpárny - pašovaly do školní třídy revoluční věc - vložky s křidélky. Jedna má z toho srandu, blbne u toho, ksichtí se, to vše hlavně kvůli televizním divákům, druhá je naivnější, mrdatelnější a celé to nebere jako recesi. No jasně, Žulová je ta píchatelnější, Veškrnka je samozřejmě větší komik. Jedna z mála bakalářských povídek, která má svižné tempo, střídá v rychlém sledu interiéry i exteriéry, kvalitně odsýpá. A pozor, není unylá. Ve většině případů mnoha jiných bakalářských povídek se podařilo protagonistům protáhnout repliky na půl dne, divák se tedy za pouhých patnáct minut, co v průměru každá povídka trvá, změnil v zarostlého poustevníka, který se u telky zasekl na půl století. Než ti herci promluvili za šumivého zvukového doprovodu a vlnícího se rozplizlého vizuálu, divák obrostl mechem. Tahle povídka nedělá z diváků trosečníky, neb je dynamicky sepsaná a zrežírovaná. V podstatě není vůbec vtipná, je vlastně taková odlišná. Takže už i tehdy byly holky nevyzpytatelné kurévky, sice menší, ale byly, takže to není nutné svádět na dnešní dobu. Dietlovci a Dudkovci budou potěšeni, že jejich idoly nepřímo vytvořily i nějaký ten slabší sociální odraz doby, ačkoliv se do něčeho takového nikdy nepouštěly. A za čtvrt hodiny se vyprofilované dílo opravdu nedá stihnout. 60%

Tři sexy rašple dovádějí s mladším jinochem, ale bez asistence Sněhurky. Sex ve čtyřech je účelovější, Sněhurku není nutné brát na swingers párty. No jo, kde byla ale ta slibovaná válka? Čtyři dobře placení herci si mezi sebou rozdělili role, na příliš akční manévry nespoléhejte. Čekejte film, v němž se strojí úklady v příbuzenstvu, hodné hrdinky neumírají, je to pohádkově romantické a celé je to velkolepě technicky vystavěné. Jenže film selhává ve střihu, spousta scén nedává dostatečnou smysluplnost, a ve scénáři, jenž je ledabyle nahozený. Divák se bude dost často ptát, proč se právě některá z postav zachovala tak prapodivně, v ději zeje hned několik nepřehlédnutelných logických děr, které jsou rušivé. Na Cedric-Nicolas Troyanovi je dost znát jeho režijní nezkušenost. V minulosti dělal jen pomocného režiséra, film se tedy příliš režijně nezaskví. Akční scény jsou hodně na jistotu, chybí nosné režijní nápady. A můžete si i zatipovat, kam se poděla Sněhurka. Její fyzická přítomnost chybí. Herečky jsou šikovné, v nejlepších letech zdatně rozkuřují pánské osazenstvo, zkrátka na co neměl režisér, to vynahradí Charlize Theron, Emily Blunt a Jessica Chastain. Ve výsledku se jedná o hodně nastavované pokračování, které si nevybralo dobrého režiséra. Naprosto nekreativní typ režiséra. Precizní je snímek v oblasti kostýmů, výpravy a zvuku. Ovšem slibovalo se až moc. Takové herecké obsazení by si zasloužilo rozhodně kvalitněji zpracovaný film. Kdy jindy bude mít režisér možnost natočit v podstatě porno ve fantasy kulisách. Nesvléct ani jednu z přítomných hereček, to naštve. Ale ani ne, tohle pokračování je vesměs nedodělané v hlavních filmových profesích. Atraktivní ženské obsazení to jen spasilo. V jiných ohledech film fungoval podstatně hůře. Pokračování se nemělo točit. Anebo mělo být tvůrčím způsobem lépe vystavěné. Solidní audiovizuální zážitek. Nic víc. 7/10

Kvalitní reklama na ticho. Ano, jde skutečně o výběrové ticho, k němuž záruku, že divák bude příjemně našponovaný, poskytl hvězdný režisér Mike Flanagan. Chata v lese na samotě, osamělá a handicapovaná ženština a neznámý útočník, který vytrvale obléhá její sídlo. Tohle funguje spolehlivě, až tak moc, že vlastně se film neubrání tomu, že se postupně dostavuje obehrané a rutinní zpracovaní. Jistě, vždyť handicapovaná žena v ohrožení života, tady není zdaleka poprvé. O hluchoněmé Maddie víme, že je začínající spisovatelkou a své postižení má vlivem nemoci od puberty. O agresorovi nevíme zhola nic. K jejich vzájemné konfrontaci dojde po úvodním představení hlavní představitelky i interiéru chaty, za kterou z nedalekého okolí dochází milá kamarádka Sarah. Nepředpokládám, že se nepříliš známé Kate Siegel, bude hrnout jedna herecká nabídka za druhou, ale své postižení zahrála uvěřitelně. Maniak, ktrerého představoval John Gallagher, se jí určitě nevyrovnal. Dokonce jsem hned nepoznal, že se jedná o stejného maníka z nedávného Cloverfieldu, v němž hrál kladnou roli. Kate si sepsala scénář, proběhla zdatná felace režiséra, který kupodivu do společně realizovaného scénáře, nepřipsal žádnou velkou erotiku. Našel se příhodný lesík, navařila se černočerná tma, postavil se srub a hotovo. Jakmile to jen šlo, objevila se krvácející zranění hlavních protagonistů. Natočeno řemeslně zdatně, precizně, ovšem přece jen se určitá úskalí vyskutují. Když přes hodinu někdo obléhá slabě zabezpečený dům s asi padesátikilovou ženou uvnitř, do něhož se nedostane, je to přece jen na hraně věrohodnosti. V domě není veskrze žádná zbraň, až moc snadno útočník odpojí zdroj elektřiny, i další úkony v ději nejsou úplně košér, nicméně hluchota a němota dělá s filmem divy. Nejenže se méně mluví, jsou zde hodně dlouhé úseky, kdy nepadne ani slovo, zároveň je to natočeno tak, že i divák přijde o jeden ze svých pěti smyslů. No, zkuste se ve tmě hned zorientovat, když vám jde o život. A tohle se Flanaganovi podařilo hodně. Dokázal handicap hlavní hrdinky aplikovat na diváka. Vzniklo home invasion, z něhož se nikdo nepodělá, ovšem vymyslet v tomhle subžánru něco nového, to už snad ani nejde. Takže asi tak lze tento napínavý počin brát. 80%

Dva kamarádi, Adam a Michal, se po letech vrací na "místo činu", aby z menší části oprášili staré vzpomínky, a aby z větší části rozkryli pozadí, které je za tragickým úmrtím Michalovy matky, která kdysi o život přišla za nevyjasněných okolností. Město Šumperk, v němž chcípl pes, má ale dostatečný počet figurek, které nechcípají jen obrazně, přičemž jejich funus může být záhy až proklatě reálný. A taky je zde jeden zapomenutý hotel s recepčním, který snad ani nepoznal, že máme kapitalismus, zchátralé kino, policejní hlídka blbů, homosexuální párek pohřebáků, hodná svobodná maminka, co zásadně neprcá za světla a jedna moc vychytralá macecha, co má zřejmě na svědomí Michalovu mámu. Jenže k tomu, aby byla usvědčena, chybí důkaz. A taky je zde jedno zatracené jezero Krásno, které bylo a bude svědkem nejedné tragické události. Autoři projektu, Sokol a Finger, pocházejí ze Šumperka. Zasazení děje směřovalo právě tam. A on ten "děj" není zrovna konzistentní. Svůj podíl viny na tom nese přemrštěná délka filmu a nepříliš uhlídaná dramaturgie. Díky tomu je film protkán řadou scén, které nijak zásadně nesouvisí s hlavní dějovou linií, která je značně dietetická. Film dost střídá své nálady, chvíli je smutný, náhle je prudce absurdní, o kus dál komicky bláznivý, objeví se i náznaky detektivky, najdou se i podněty na zamyšlení se o lidském životě, do černohumorného žánru se film dostává složitě, nijak se mu ani do něj delší dobu nechce, v podstatě až o závěrečném "zúčtování" se dá prohlásit, že splňuje kritéria černé komedie západního stylu. A samozřejmě inspirace jinými filmy je celkem zjevná - V Bruggách, Klepání na nebeskou bránu, ty dva filmy to určitým způsobem připomíná. Herci hráli velmi obstojně. Sokol samozřejmě v popředí, zbytek se drží za ním. Stylizovanost postav ne úplně vadila, i tak to působilo zvláštně. U Rodena to bylo nejvýraznější, Plesl, jeho homosex partner, dostal jen minimum prostoru a byl tradičně slizký, solidně se z toho po srandovsku vylízal Malý, naopak Stavná s Krausovou si držely reálné rozměry svých postav, přičemž Krausová byla kvalitní mrcha. A Matásek? Jeho hotelový recepční zřejmě vejde do dějin konzervativních hotelových recepčních bez špetky humoru i pochopení (pro nadsázku). Sokol hrál "partičkovského" Sokola, Finger hrál zasmušilého Fingera, ještě daleko před obdobím, kdy s debilní rolí alkoholického otce, prorazil v (H)Ulici. Film důkladně prostříhat, zkrátit, vyhodit zdlouhavé pasáže, přidat na dramaturgii, nekončit scény postupným zatměním, dát filmu režijní důslednost i tempo. Ale jo, proklatě černá komedie to přímo nebyla, ovšem jedná se o ojedinělý počin v českém filmu, což jej trvale separuje od podbízivých trapáren a slátanin jiných českých, mnohem horších režisérů, než jakým je dravý sokolík Sokol. 70%

Na svůj příští (taneční) šuk chci tanečnici. Ne tu z Lúčnice, nýbrž z Las Vegas. A může nás u toho natáčet Jaro Slávik, ale až po večeři se Shaggym. A pro jistotu si přes prdel dám alobal, když se mně Jaro ztratí z dohledu. Nějaký dobrý dohled potřebovala tahle taneční série, která s příchodem scenáristy Swetnama a debutující režisérky Massieu dostala lasvegaský lesk. Tentokrát je přístup zase trochu jiný než v předchozím případě, který byl z hlediska choreografie nejlépe a nejnápaditěji vyvedený. Divačky jsou ve výhodě, když zaplesají nad Ryanem Guzmanem, který do své crew natahal víc borců než bab. A nezlobte se na mě, jedna prdelatá a mírně neforemně působící Briana Evigan, tolik mozek neojebe. Je jí kus, pohybově zdatná ale jen na oko, choreografie je uzpůsobena tak, aby ji zvládla i průměrnější tanečnice. I přes svižný přístup, kdy se děj nijak výrazně nezadrhává, ani nijak nekodrcá, se divák přece jen těší, co tanečníci a tanečnice předvedou tentokrát. A zde má film své nejsilnější působiště. Ať už je to úvodní taneční battle znepřátelených crew na hitovku N.E.R.D, nebo finálový napínák v taneční soutěži konané v Las Vegas, v níž nemalou roli hrají i zmanipulované výsledky, vždy je, na co se dívat. Scénář samozřejmě je průhledný jako noční košilka rajcovní štětky, ovšem s tím se počítá. Jen těžko ale tenhle film překvapí. Taneční čísla jsou profesionálně odvedena, každé zavlnění na parketu baví. Nedá se nic kritizovat ani po stránce technické, kdy vizuálně laděná kamera umí dostat do varu. Herecká sestava ne úplně herecky nejvýraznější, málo babizen, buzeranti na kramflecích si to užijí víc. Film má svá určitá slabá dějová místa, to ano, ovšem silněji zapůsobí, když divákům předkládá to nejlepší, co má. A tím je radost z tance. A i když jsou vaše taneční schopnosti poněkud "pavláskoidní", nevylučuje se, že s touhle crew budete po tanečním parketu skákat jako srna. 60%

V hlavních rolích sexy single máma, vozíčkář, bezdomovec.... a duchové, noční můry, vidiny, nebo holka magor? No však sami uvidíte, co z toho nakonec vyleze. Na práci nočního hlídače se moc žen nehlásí. Julia by v ní snad mohla najít zalíbení, kdyby jí její dojem nekazilo hned několik faktorů. Její nadřízený starší kolega je tak trochu podivín, který ale svoji práci vykonává velmi zodpovědně, po rozlehlé budově, zejména v její nedokončené části, se pohybují divné přízraky, a vůbec se zde v noci dějí divné věci. Je to ale dobře placený flek, tak co. Olalá, až o něco později zjistíme, že celý film stavěl na jedné velké pointě, která sice vzhledem k předchozímu ději nedává dostatečný smysl, nicméně divák má dost dlouhou dobu na to, aby ji, byť třeba i přibližně, vytušil. Nedá mně to, abych nenapsal, že vlastně vše, co je ve filmu k vidění, je už v žánru hororu dostatečně překonané, a to ve všech příslušných kategoriích, kategorie béčkové, céčkové, případně ještě nižší nevyjímaje. Proto je tedy od tvůrců hezké, že se tak snažili, ovšem to, s čím přišli, zde nejednou bylo v různých obměnách. Film je v podstatě o dvou hercích. Sledujeme jejich bloudění v labyrintu chodeb, jejich rozhovory u monitorů s bezpečnostními kamerami, občasný výjev či zjev ve spoře osvětlených prostorách, to je náplň, která tvoří většinu děje. O postavách téměř nic nevíme. O budově se záhy dozvídáme, že v ní bylo sanatorium, v němž byly děti, s nimiž se ne zrovna lidsky zacházelo. Neokoukaná Louisa Krause musela na diváky nějak udělat dojem, takže od poloviny filmu jde její pracovní uniforma dolů, nástup hlásí vyprsené tílko. Jason Patric nešel do trenek, je upoután na invalidní vozík, což ho nikterak v pohybu(bu) nelimituje, neb jízdu i přesuny z vozíku zvládal brilantně. Jak je na tom film s bububu a s budliky budliky, to už je v takových lehce atmosférických intencích. Kupodivu, i přes snahu kamery, se to k velkým lekacím scénám nedostane, příjemný dojem kazily jen pohybující se židle, které v jedné scéně směšně "obklíčí" Jasona Patrica. Rozuzlení se dá odhadnout, tvůrci je několikrát až příliš okatě a průhledně předloží, pozorného diváka to neošálí. Tedy pokud si u toho nezdřímne, ono to nemá žádné grády, tempo je celkově pomalejší. Film vyznívá po technické stránce extrémně levně. Nebylo na dobré masky duchů, přízraků, speciálních efektů je poskrovnu. Nezbývalo nic jiného, než aby to herci v hlavních rolích vzali na sebe a začínajícímu režisérovi Eytan Rockawayovi tak výrazně pomohli v jeho hororovém plahočení. 60%

Pět vln blížícího se orgasmu! Ale žádná pořádná vlna, co by s divákem zametla, se nedostaví. Autor předlohy Rick Yancey přišel se svojí příručkou k současným a budoucím dívčím ságoorgasmům. Spočinutí v dívčím lůně je pro něj skutečně mimozemským zážitkem. Nástup prvních tří vln z pěti ve filmu proběhne během úvodní půlhodiny. Velká p(r)ožitková rozkoš to není, když vše probíhá kvapně a zkráceně, ovšem navnadí to, přijde i nějaká ta destrukce města obří vlnou, Chloe Grace Moretz sténá (nad ztrátou rodičů), její malý bráška je (nenásilně) odvlečen z tábora na dalekou vojenskou základnu, sestřička běduje, že mu už nepředá své nulové sexuální zkušenosti, a tak za ním spěchá sto kiláků, ale cestou potrénuje lesní petting s krásným a záhadným mladíkem. V domnění, že to už je ta pravá sexuální gymnastika, je dokonale připravena na zbytek cesty na základnu, kde si dá lesbickou přetahovanou s perverzně vystajlovanou Maria Bello. A že je ve filmu nějaká invaze mimozemšťanů, tak toho si ani moc nepovšimnete. Film totiž vyhlíží brutálně skromně. Nemá daleko do dražšího seriálového pilota. Spektakulárních scén je poskrovnu, film si vypomáhá voiceoverem hlavní hrdinky, téměř vše je v intencích seriálového syžetu. Paralelně spolu s putováním hrdinky Cassie sledujeme, kterak na základně probíhá výcvik mladých rekrutů, kteří se chystají na boj s mimozemšťany, což je o něco zajímavější než vývoj dívčích měsíčků. To už divák ví, že mimozemšťané dokáží parazitovat na člověku a plně jej ovládat. Ano, originálně to zrovna nezní, taky to originální ani není, nicméně i nějaký ten akční střet i skřek, se počítá. Útok sice proběhne v noční scenérii, ale docela dobré to bylo, je s tím spojena i pointa, která se váže na personál a velícího plukovníka ze základny, kterého ztvárnil Liev Schreiber. Ale silně pochybuji, že předem nezjistíte, o co se jedná. Film ve svých dějových překvapeních není moc šikovný, a to na nich nezřídka staví. A co ještě nenadchne je tristní závěr. Chloe Grace Moretz si prostě řekla, že když má dívčí ságoorgasmy Jennifer Lawrence a Shailene Woodley, nyní je na řadě i ona. Příliš svoji roli ani neuměla uchopit. Střídá jeden debilně vyjevený výraz za druhým, nepřirozená jak piča, sexappeal má asi jako učitelka v mateřské školce. Dá se napsat, že všichni herci byli lepší než ona. Samozřejmě nemusím snad ani uvádět, že v brutalitě je film brutálně okleštěn. Prostřelené stehno hlavní hrdinky je maximum, kam to film v tomhle ohledu dotáhl. Zásadním problémem je, že film navnadí na obří mimozemskou invazi, a pak nemá na střet s ní prostředky, tak to lakuje, jak se dá, aby to nešlo poznat. Film, který nemá dostatek filmových prostředků, chybí mu šourekrvoucí finále a nedokáže se rozhodnout, v jakém stylu, žánru i pojetí bude operovat, nemá v kině co pohledávat. A že by se chystalo pokračování, tak o tom zprávy nemám. 60%

Sofistikovaný Oscar mezi nohama Alicii Vikander. Mladý a velmi nadaný programátor Caleb je vylosován ve firemní soutěži, v níž je hlavní cenou týdenní pobyt v horském sídle jeho geniálního zaměstnavatele. Vědec mu až na místě sděluje, že se nejedná o žádný rekreační pobyt. Caleb má tu výsadu testovat A.I.s lidským vědomím, kterou vědec složitě vyvinul, ale u níž si není jistý, zda robot své vědomí jen nesimuluje. Posléze je jasné, že záhadný vědec nehraje s Calebem fér hru. Konečně dobře vymyšlené scifi, u kterého se dá přemýšlet i přemítat. Ač prosté akčnosti, s přemírou velice pozvolna plynoucích scén, rozhodně kvalitně natočené, technicky bravurní a úžasně zahrané. Jen co se na scéně zjeví Alicia Vikander, hned film dostane nejen dominantní herecký výkon, ale do celé struktury filmu začne pronikat napětí mezi trojicí ústředních postav. Film je komorně (vy)laděný, to ovšem není nic nepřekonatelného, má-li film specifickou atmosféru a dynamicky napsané dialogy, což samozřejmě u Alexe Garlanda nebyl problém. Jeho scénáře nesou většinou originálně osobitý rukopis, jenže do té doby to byl režijní paňour. A jak se ukázalo, jeho režie měla poměrně živočišný rozměr. Byl to pěkný kanec, když hlavní herečku komplet svlékl. Za mě tedy kvalitní deflorace. Vikander předvedla hodně moc ve své roli. Roztomilá, přitažlivá, nevyzpytatelná, výrazně přehrávající kohokoliv, kdo se na scéně zjevil, a to Domhnall Gleeson a Oscar Isaac nehráli nijak špatně. Herecky tedy zdatně vyvedeno. Speciální efekty byl další výrazný atribut filmu, rozhodně nepostradatelný. Nemělo hlavně být moc poznat, že tělo Vikander je trikově "robotizované", bylo nutné klást důraz na přirozenost. A i v tomhle ohledu visel sex s Oscarem za technické efekty ve vzduchu. A co vlastně chybělo tomuhle zvláštnímu scifi? Určitě pevnější zakončení. Je však velmi patrný rozdíl, s jakým konceptem britská produkce do filmu šla. Američtí kolegové by určitě udělali podobný film akčně nabušeným, i u nich lze ale najít podobně (jímavě) laděný snímek - A.I Umělá inteligence (2001), jenže tenhle byl scenáristicky vyzrálejší, zajímavěji režijně vedený a mnohem precizněji zahraný. 80%