Obsahy(1)
Česky, ale dokonale. Kuchařská show, ve které Robert Mikluš předvádí klasické české recepty, ale v moderním pojetí a z prvotřídních surovin. Záštitu nad pořadem převzal Pražský kulinářský institut (Roman Vaněk a Zdeněk Marcín). (Stream.cz)
Videá (1)
Recenzie (87)
PŘI CESTĚ ZA DOKONALOU CHUTÍ NENÍ TOTIŽ NIC, CO BY BYLO NESMYSLNÉ. A UŽ VŮBEC NE PENÍZE. Robert Mikluš je televizním objevem roku. V Dr. Martinovi je to poznat jen zčásti, tady už jede naplno. Musím přiznat, že i já chvíli váhal, ale pak jsem se nechal kuchařovou mimikou a všemi těmi snobskými ingredienci maximálně pobavit. ()
První díl je za jasných pět hvězdiček! Už jen kvůli tomu, jak tvůrci dokázali zvednout mandle stovkám a stovkám diváků, kteří nechápou termíny jako parodie, nadsázka, satira. Ostatně mrkněte sami do diskuze pod videem, to jsou žvásty, co? :-D ()
Když vás na obrazovce přivítá vysmátý Robert Mikluš s nagelovanou patkou a knírkem, vyvolá to ve vás pocit určité nepatřičnosti. Když ale začne v kuchyni udit mahagonovým dřevem a pálit v minikoloně vlastní pálenku, dojit osla, vyprsknete smíchy. Dokonalá parodie na české "hruškoviny". Bavím se u každého dílu a doufám, že se dočkám ještě spousty dalších. Deset procent musím srazit za to, že se tam nehorázně plýtvá žrádlem a neodpustí si vulgarismy, ale každá recese něco stojí. 90% ()
Můj první pocit, když jsem to náhodou zahlédla na streamu byl: "Co to je za troubu, že chce v dalším zbytečném pořadu o vaření učit lidi vařit svíčkovou?" Popravdě, ani nechápu, proč jsem si to pustila, asi jsem měla hlad. U krájení celeru, z něhož nás zajímají jen ta filátka, jsem začala hýkat smíchy, úprava masa mě už málem stála život, protože jsem se nezvládala nadechnout a to jsme to maso měli ještě pořád syrové! Uzení ryby ve druhém díle by z deprese vyvedlo i mladého Werthera a o malou destilační kolonu si Ježíškovi už před týdnem napsala většina mých kamarádů. Na tomhle pořadu je smutná jenom jedna věc. Spousta diváků nepobrala, že je to recese. Někomu zkrátka není souzeno poznat kouzlo kumquatové marmelády. ()
Míra a jeho dobrácky bezelstný projev ve spojení s minimálně jednou dobrou hláškou za díl dokáží pobavit. Další vrstvou humoru jsou komentáře těch, kteří nechápou, čemuž se ale skutečně nelze divit. Průměrná 50letá uživatelka internetu opravdu nečte glosy a kritiky recenzentů, nesleduje marketingové kampaně a nejlepší reprezentací reality na mediálním trhu jsou pro ni Novinky.cz (kde dokonce zcela vážně vyšel Miklušův recept!) či bulvár. Třetí úroveň zábavy tvoří metakomentáře těch, kteří pořad prohlédli, přistoupili však na Mírovu hru: „Pepř z mlýnku? Jsem snad zazobanej, abych si mohl dovolit takový luxus jako pan Mikluš?“ Dalším podtypem jsou ti, kteří hrají nechápavé a hněvem spravedlivých oblažují diskuse. Někomu se projekt může jevit jako nesmysl, to však ani neví, kolik výtisků prodal Láďa, jaká je návštěvnost Mimibazaru a kolik let běžely Babicovy dobroty na nejsledovanějším kanálu v této zemi. Jsou to fenomény, které po reflexi přímo křičí, a pokud je ve formě podvratné parodie, jsem o to víc spokojena. ()
Reklama