Flaxik

Řepy, metloši, hroziči, hrozně moc kůže, cvočků, pyramid, pubertálních triček, ošminkovaných ksichtů, hlučné hudby a Lemmyho epická bradavice. Hezké rozhovory s hezkými lidmi o hezké hudbě, plné emocí. Určitě nejkrásnější člověk je zpěvák z Gorgoroth, nejchytřejší se jevil zpěvák z Mayhem a dnes je nejmrtvější bohužel Ronnie James Dio. Jsou tam i hezké ženy, jako Dorka Pešková nebo Alice Cooperová, prostě každý si tam najde to svoje. Tedy...téměř každý... fanoušci Lady Gaga, Justina Bíbra a hustí gangstas nebudou schopni dokument docenit.

Na některých našich sídlištích jezdila černá sanitka a unášela nezbedné haranty, tady mají Vysokého muže, který se cestou z Kanady k nám stal Tajemným. A to tu nežijí žádní trpaslíci. Jak mu asi říkají Japonci? Anebo naopak Černohorští habáni? A co Jan Tleskač? Byl to pěkný thriller s minimálním hororovým vkladem, ale moc pěkně natočený. Mrzuté je, že panu scénáristovi nějak došla fantazie a konec filmu byl dosti nemastný, neslaný, nekořeněný, nesladký, jenom na jazyku zůstane takový nakyslá příchuť a dojem, že s vámi tvůrci filmu malinko vyjebali, aby si nemuseli namáhat mozkové závity.

No takovéhle fakany by jeden pohledal. Vůbec nepřeháním! Paní guvernantka je zdatným protivníkem opravdu prasáckých duchů (nijak nesouvisí s poruchami trávení) a konec je nadmíru potěšující. Ani trochu nepřeháním! Ve filmu si užijete krásné prostředí venkovského sídla, modré oblohy, zeleného parku, růžových šatiček...no teď jsem si trošku zapřeháněl! Je to perfektně natočené a protože to není úplně brutálně strašidelné, lze doporučit i slabším povahám. Jedinou malinkou prasklinkou na gotickém reliéfu je trochu strojené deklamování textů, ale pokud si myslíte, že Lucka Vondráčková má přirozený herecký projev, ani si toho nevšimnete.

Ohavná počítačová animace, ale za pár dobrých vtípků a ucházející děj si to ty dvě hvězdy vysloužilo.

Totální chrochtací orgie a disaujus k tomu. Chrocht!

Audiovizuální zhmotnění hudby Nightwish. Prase má orgasmus prý 30 minut a já jsem ho dneska konečně trumfnul, bez titulků jsem pořád na solidních 70 minutách, takže se snaž, pašíku! Jedinou (ale malou) skvrnou na kráse je křečovitý ksicht Annete, ale je tam vidět málo. Až se stanu gayem, pojedu okamžitě do Finska nastavit prdel Tuomasovi, jak za hudbu, tak za tenhle film. Pečlivě maluji pět fantasmagorických hvězd.

Výtečná honírna, která strčí do kapsy spousty jiných honíren, natažených na 90+ minut.

No třeba takoví zajíci, ti vám mají zajímavé trávení. Protože jim to v panděru nějak blbě pracuje, tak ani to hovno neumí udělat dobře na první pokus. Takže když hodí bobek, znova ho sežerou a stráví a pak je teprv kompostovatelný tovar dokonalý. U Adama Gierasche je horší, hovno, které stvořil, je téměř totožné jako u původního produktu. Natočit v roce 2009 zhůvěřilost na úrovni špatného osmdesátkového béčka, to už chce kus drzosti.

Po nepodařené Nepříčetnosti mi tohle spravilo chuť a nebýt hnusně digitální macechy, tak úplně výskám nadšením a domalovávám na monitor šestou hvězdu. I tak je to prima kus, stejně jako Jessica a mladej Lannister (díky želé rybě za nakopnutí, kde jsem Lucase už 30× viděl) a hlavně holčičky neměly chybu. Z toho mladšího haranta mi běhal děda Mráz po zádech a závěr se skutečně vydařil, jenom ho mohli krouhnout z 15 na 5 minut.

Raději bych to nazval nepříčetnost. Nelekal jsem se, nebál jsem se, nebyl jsem napnutý a hlavně mě to vůbec nebavilo. Téměř všechny postavy (krom vyléčené fetky) byly nanejvýš odpuzující. Snad jen závěrečný záběr stál za podívání. Jedna hvězda z milosti.