Neviňátka

Pevne vybudovaný mrazivý snímok, ktorý je štylizačne rovnako silný v celoplošnej miere, ako trebárs charakterovo podobná Zlá väzba (1956) a takisto inšpirovala dozaista i Tých druhých (2001) v medziach moderného strachu a pestrých strašidelných detailov, na ktorých stavia. Slušne invenčné, vierohodné v ostrosti hrán, psychoanalyticky nepríjemné a neľahko stráviteľné. Čiernobiela navyše pôsobí ako vycibrená detailnosť pre formálnu rozvetvenosť a nie ako účelový nástroj. Výhodou filmu je, že nie je veľmi predvídateľný a nesie sa v podobnej nálade a nemá kvalitatívne výkyvy, ktoré by ho dáko zrážali k zemi. Bravó! (05.06.2016)

Mrazení v zádech, neschopnost se, byť i jen maličko, pohnout. Dokonale vygradované, příjemně strašidelné bez hloupých lekaček a připitomělého konce.___Ještě jsem neviděl, aby nějaký dětský herec s takovým přehledem přehrál dospělého, jak se to povedlo Milesovi Martina Stephense (zahrál si mluvčího "zatracených dětí" v postavě Zellabyho syna Davida ve známém Village of the Damned). Nad guvernantkou Miss Giddens měl ohromně navrch, to všechna čest. Přitom vůbec nepůsobilo směšně, že malý chlapec mluví jako dospělý muž.____Chytlavá písnička provázející celým příběhem.____Perfektní srozumitelná angličtina (i od dospělých), takže tenhle film můžu vřele doporučit těm, co se učí anglicky.____Podobný námět bude asi divák znát z filmu Ti druzí, ovšem tohle je o malounko starší povídání.Oh, look. It's a lovely spider... and it's eating a butterfly. (11.08.2008)

Silueta na vzdáleném vrcholu věže, zamračený muž za oknem mizící v temnotě a konečně žena v černém tiše přecházející v zšeřelé chodbě rozlehlého sídla a na světě je strašidelný horor par excellence. Citlivá až možná lehce afektovaná guvernantka, která do své péče dostane na první pohled roztomilé děti v rozlehlém panském sídle, se dostává do křížku s tajemnými silami Arthura C. Clarka a jak už jsem nastínil výše, půjde o divácky přitažlivou hru na kdo s koho. Škoda jen několika vleklejších pasáží s květnatými a bezvýslednými rozhovory na stále stejné téma: Je tu duch? Je! (25.02.2015)

Tohle je na svou dobu velmi silný film, který dokáže děsit (ano, bál jsem se) i bez využití efektů či lekaček. Herecké výkony jsou upřímné a neuvěřitelné - dětí nevyjímaje. Bylo hodně scén, které se mnou zatřásli. Například ta v dešti, kdy je vidět postava v rákosí, mě dost rozklepala. Na šedesátá léta je tenhle horor opravdu špičkový. Děsivě a překvapivě, tak má podobný film vypadat. Nejednoznačnost se povedla na výbornou, každý si film může vyložit po svém. Lze doporučit i prequel s Marlonem Brandem, ale ten už není tak působivý. (30.04.2011)

Šuplík nadepsaný jako "Duchařský horor" patří mezi má oblíbená odvětví bubu žánru, protože se tvůrci nemohou spolehnout jen na explicitní násilí a hektolitry různě zbarvených tekutin (pokud nejsou ochotni jasně ukázat svou neschopnost), ale musí předvést opravdu kreativní práci s příběhem, atmosférou i napětím, pokud chtějí, aby výsledek za něco stál. No, a pokud jde o mně, Britům se to při natáčení tohoto snímku podařilo, přestože si myslím, že přece jen nešlo o typickou duchařinu. Tvůrci se rozhodně nevydali zkratkou, tempo bylo opravdu pozvolné, film nebyl hlavně zpočátku zrovna nabitý napětím a víte co? Vůbec mi to nevadilo, protože jsem na sebe už nejednou proflákl, že jsou anglická venkovská sídla mou slabostí, a když je ještě usadíte do viktoriánské doby, máte u mě první body k dobru. Takže jo, užíval jsem si pomalou část, užil jsem si i část atmosférickou, ale s veškerým respektem k ženám a dívkám musím konstatovat, že na mě ty ječáky působily stejně jako zubařská vrtačka. / Poučení: Pokud si nejsi naprosto jistý, nepouštěj se do větších akcí. (21.01.2024)