gojackill

Jeden kratičký pohled může být výmluvnější než stovka slov. Je v tom cit pro malou režii.

Prvních čtyřicet minut je důležitých pro vybudování napětí. Zpočátku je to o dirigentovi a jeho milenkách, ale mě se líbila Joana, když se vykoupala byla opravdu rozkošná, to její hebký tělo. Veronika zase vyzařovala intelekt, byla možná nejpřitažlivější. Dirigent samotný je těžko čitelný a vzbuzuje pochyby již od začátku. Film, který mě překvapil, nečekal jsem co se bude dít. Chytrý scénář měl přede mnou vždy náskok. Zajímavý nápad, na kterém stojí film se mi líbil, skutečný teror. Mohu doporučit úplně každému.

Film o rasismu v USA? To jistě ano, ale není to to hlavní. Jedná se o celkem univerzální snímek a rasismus vnímám spíše jako druhý plán. Film se nesnaží sdělit nic jiného, než že je možné dojít k nápravě a s tím spojeným naplnění________ Znova nalezení lidskosti v sobě_________Jen ze sebe musí člověk dostat ty sračky. Billy Bob Thornton a Halle Berry je ze sebe dostávají vcelku prozaicky - sexem____Muž chce naplnit svou touhu o někoho se starat a žena najít pocit bezpečí_____Technicky se Ples příšer blíží dokonalosti. Zvuk to podtrhl a vyždímal z toho ty poslední emoce. Problém filmu tkví v tom, že se divák dočká dvou vrcholů. Jeden je téměř na začátku a druhý někde kolem první třetiny. Později jsem se nudil, ale není to v tom, že bych neměl rád pomalu plynoucí snímky (Viz. Barbar, Nový svět atd.), jen mi přišli některé záběry navíc. Je to trochu nepochopitelné, jak jsem naznačil, to nejzajímavější se stane ze začátku a tam se vypráví zkratkovitě. Heat Ledger dostane jen pramálo prostoru v uspěchaném začátku, aby se minuty natahovali v pozdějších událostech a přitom byl pro mě tou nejzajímavější postavou. Chtěl jsem jít i níže, kvůli tomu nepochopitelnému redukování začátečních událostí ve prospěch natahovaného zbytku film, ale nakonec je to velmi slušný film a musím to ocenit.

Čisté konverzační drama, které se téměř neohlíží zpět a udává se během dvou dnů. Hlavní otázka, která se tu řeší je nevěra. Dojde k ní? Současně se odehrávají dva příběhy odloučených manželů, kteří se milují, ale především manželka Joana má své pochyby. Je to velmi příjemně zahraný snímek, rád bych upozornil na sympatický výkon Sama Worthingtona (Avatar), sice to není žádná herecká akrobacie, ale jeho zamyšlený pohled vyzařoval charakter. Bývalého Milence Joany zahrál Francouz Canet, zpočátku se vynoří jako zapomenutý milenec, který by si rád v posteli zavzpomínal na minulost s Joanou. Postupně se však vyvíjí a mě postupně docházelo, jak moc zamilovaný a nešťastný je, od začátku nemohl vyhrát, ať už by to dopadlo jakkoliv. Jeho postava mě zpočátku štvala, ale jak se vyvíjel (byl jedinou postavou, která měla vývoj) začal si získávat moje sympatie, soucítil jsem s ním, už proto, že přes svůj povrchní zevnějšek (jeho výraz) měl paradoxně největší hloubku. Keira Knihtley, která hraje Joanu je opravdu krásná, záviděníhodně. Eva Mendes je jaksi do počtu, ale to nevadí. Velmi nenápadná hudba a nerušivá, citlivě umírněná režie z toho dělají pro mě příjemný snímek, který může být pro někoho nudný. Asi bych nedoporučil každému, ale na ty čtyři hvězdy to dá. Jen mi dal režisér trochu brouka do hlavy s tím závěrem. Pokud máte rádi konverzačky a nepotřebujete bůhvíjakou katarzi, je to dobrý tip. Ještě lépe pokud se chcete dozvědět něco o vztazích, možná se dozvíte i něco o sobě, stejně jako já.

Kung - fu opice a bláznivý poskakující hemoroid. Japonci jsou úplný magoři a je to celkem nuda.

Uživatel Holomrd o tomto filmu napsal: "Moc se u toho neda honit pero..." Evidentně kecá, podle mě se u toho dá jenom honit.

Batman and Wolverine high as fuck pretending they are magicians and shit

Doplňuji po druhé projekci: Už mi to do sebe perfektně zapadlo. Testování etických kvalit lidského druhu nadpřirozeným supervědomím, toť páteř filmu. Budeme věčně zatraceni? Nebo se najde dostatek těch, kteří nezmáčknou tlačítko. Film, který má snad deset vrcholů a stále nabírá na obrátkách, aby na závěr položil do kolen (očistec!!). Několik vedlejších motivů. Například překvapivá láska k někomu postiženému, opakuji láska, nikoliv lítost (pochopíte proč). Originální vychytávky jako BOX a vodní teleportace. Nádhera. Většina lidí to nepochopila, tím jsem si jistý_____________Nevím jestli je geniálnější Mulholland Drive nebo BOX, ale M.D mě emociálně dojebal více, asi bych mu dal přednost v žánru - ////film se záhadou, která nakonec má vysvětlení, jen se k němu musíte dopracovat/////. M. Drive má navíc napřed, že je ta záhada ještě více zašifrovaná - je obtížnější jí odhalit. Film vyniká tísnivou atmosférou a vedle toho ještě v jedné charakteristice - jedná se totiž o opravdu napínavý film, jehož hnacím motorem je zajímavá mysteriózní zápletka. Evidentní je manipulace s divákem. Režisér servíruje falešná vodítka, která mají odvést pozornost od toho nejdůležitějšího. Je to jako když předvádím iluze s kartami. Upoutám vaší pozornost například na pravou ruku, abych tou druhou mohl připravit trik, výsledný efekt je pak pouze ve vaší hlavě. MAGIE NEEXISTUJE BEZ DIVÁKA, který si výsledný dojem dotváří ve své hlavě. Ta volnost, kterou Kelly dává divákovi je osvobozující, můžete se doslova podílet na příběhu, tím, že jej budete interpretovat podle svého uvážení. Podobně jako u Ml. Drive nebo Ztracené dálnice________Kelly dokáže přenést záhadu na filmové plátno skoro stejně dobře jako D. Lynch, oba jsou doslova mágové pohyblivých obrázků. Doufám, že Kellyho talent nevyhasne a ustojí nevalné přijetí diváckou obcí_________ Persta atque obdura - vydrž a vytrvej Kelly!!!______Některé zdejší komentáře mě štvou.

Mě tohle baví, dává mi to emoce, zdání dobrodružství. Ukamenujte mě, ale tohle je to nejlepší co najdu v bedně.

Očekával jsem hodně a dostal ještě mnohem víc. Původně jsem myslel, že půjde jen o bláznivou korejskou komedii. Ve skutečnosti tam těch gagů nebylo až tak hodně. Je to příběh o obětování a hrdinství, který je brán s neskutečným nadhledem a zároveň je připraven na epické finále. Z každého herce vyzařuje upřímnost a vitalita. Ta chuť žít, obklopen válkou, je tak silná až to dojímá. Válečným filmům se vyhýbám, ale tento je úplně jiný, přitom vůbec nezaostává se slibně natočenou bojovou akcí, jen je jí méně. Režijně je film vychytaný, zmínil bych hlavně kameru a kulisy - celé to působí až fantaskně. Elementem, který je výmluvnější než tisícovka slov, je bláznivě půvabná vesnička Yeo-il. Její naivní nezkažená tvář kontrastuje s válečnou vřavou. Toto sdělení se podařilo režisérovi přenést na mě úplně dokonale. A jak? Například když jihokorejský poručík živě vzpomíná na své válečné trauma, kvůli kterému dezertovat, je obraz černobílý a kamera roztřesená, v tom se mu zjeví nevinná Yeo-il, obraz prosákne barvami, aby z něj vyzařoval klid, neposkvrněná tvář Yeo-li zaplní celý obraz._____Vojáci jsou přitahování k beztarostnému místu, jakým je malebná vesnice Dongmakgol, ale jsou také připraveni za ní položit život bude-li třeba. Vydařený a dojemný film, který zdobí jeden z nejkrásnějších filmových konců, na který si teď vzpomenu.