honajz

Když máte vtipný scénář a přesvědčivé herce, a ne pajďuláky z různých Ordinací, stačí vám i papundeklové kulisy a vznikne majstrštyk. Vynikající dialogy, načasování scén, příjemný nadhled, a nakonec i nějaké to pohádkové ponaučeníčko... Nehledě na to, že scény v pekle jsou skutečně strašidelné, a to tvůrci použili jen červenou lampu a tři baleťáky! Prostě kdo umí, ten umí.

V moderní 3D animaci dvacetiminutový příběh na vánoční téma, kdy Mrzout nechtěl s ostatnímu slavit Vánoce. U animovaných filmů je to již tradicí, že vznikne i vánoční speciální díl.A tak není divu, že to potkalo i znovuvzkříšené - tentokrát do 3D - Šmouly. I když touto technikou je pouze úvod a závěr příběhu, jinak je animovaný tradičně ve 2D. To, když Mrzout po vzoru Dickensenovy Vánoční koledy prožije s duchy Vánoc neklidnou noc. V českém dabingu zůstalo tradiční televizní obsazení, i písničky jsou přezpívány do češtiny. Jinak příběh je mírně podprůměrný a celkové vyznění takové všelijaké.

Žila byla jedna zcela obyčejná rodinka - přistěhovali se vedle vás někam na americké maloměsto nebo zapomenuté předměstí, a jen málokdo tušil, jaké rodinné hodnoty a tradice zde skutečně vládnou. Režie se ujali "Řezníkovic chlapci", tedy Butchers Boys, a skutečně milovníky krvavých scén čekají menší hody. Tohle je totiž - pozor, pravděpodobný spoiler! - živa z krve svých blízkých sousedů. Ale zase drží jako rodina pohromadě, až by měl Spielberg radost. (No ono aby ne, když jsou poněkud zvláštní.) Poté, co rodinka vyvraždí co nejvíce lidí ve svém okolí, odstěhuje se zase jinam - vždyť milých, krve plných Američanů je všude hafo. Škoda jen, že přes svým způsobem zajímavý nápad tvůrci nepřišli s ničím dalším navíc a soustředili se už jen na krvavá jatka. Díky tomu jim trochu lavíruje i žánrové zařazení - chviličku, alespoň na začátku, to vypadá na velice, ale skutečně velice neobvyklé drama, přejde to přes klasickou vyvražďovačku, ale stupňů hororu se to celé dotkne jen letmo (kdyby tvůrci viděli Švankmajerovo Do sklepa, budou se pěkně stydět).

Solidní oddechovka s tehdy hi-tech autem a naivními scénáři. Často mne pobaví kulisy filmového parku Universalu, kde jsem měl to štěstí být a v seriálu je poznávám co chvíli. Ale třeba oproti MacGyverovi tomu chybí vtip a nadhled.

Každá sranda jednou končí. Dokud se však z úspěšné série dají mačkat nějaké peníze, často se konec stále posunuje. A tak ani díly Noční můra 5: Dítě snu (z roku 1989), Freddyho smrt: Poslední noční můra (1991) a Nová noční můra Wese Cravena (1994) nejsou, navzdory třeba názvu prostředního z nich, posledními. Po Nové noční můře se Freddy objevil na filmových plátnech po nějaké chvilce znovu, a to ve snímku Freddy vs. Jason (2003), a v rok nato v kompletním rekmaku prvního z filmů, moderním a akčnějším. Nová noční můra možná chtěla být tributem, poctou, prvnímu dílu, také ji režíroval opět sám Wes Craven, ale nepovedlo se. Na příběhu filmového štábu, který točí Noční můry (takže se zde znovu objeví herci z prvních filmů), se měl kopírovat příběh samotného filmu, kdy se Freddy stane reálnou postavou, zasahující svými vraždenými snovými výpady do průběhu natáčení. Jenže - kdo zhlédl všechny dosavadní filmy, asi bude podobným ozvláštněním na druhou trochu zklamán, protože v podstatě až o takové překvápko nejde.

Zcela nejhorším filmem série je Freddyho smrt (všichni přece víme, že Freddyho nelze zabít, zničit, hlavně dokud to producentům sype). Původně asi mělo jít o návrat ke kořenům, protože se v malých rolích objeví hrdinové prvního dílu, např. Johnny Depp, ale ten příběh je prostě divný. Jako - nechybějí obligátní hlášky, některé scény i stojí za to, zvláště ta úvodní, ale pak se objeví wtf momenty, kdy nevěřícně zíráte a říkáte si, proč tvůrci najednou sklouzli k parodii? Třeba Freddy na koštěti, to se k tomuto typu filmů vůbec nehodí. I trikově je snímek chudší, i když na konci zjistíme, "jak to vlastně bylo" a proč se Freddy a jak stal nesmrtelným postrachem všech teenagerů...

Problém s každou sérií je, jak ji udržovat při životě. Buď totálním restartem, jako v případě Jamese Bonda, nebo jen ohříváním polívčičky a čekáním, kdy filmy série přestanou vydělávat. Žel, série nočních můr se vydala tím druhým směrem, a místo aby přidala něco nového či se pokusila o nějaké znovuoživení, pekla ze stále stejného, starého těsta, už několikrát upečeného. A tak se fanoušek Freddyho spíše u posledních filmů původní série nudí. Ve čtvrtém z nich sice Renny Harlin vsadil na akci, díky čemuž pozvedl úroveň alespoň na chvíli nahoru, ale již pátý film - Dítě snu - jen opakuje motivy čtyřky a působí jako harlinovský vývar. Alice, statečná bojovnice, je těhotná, a Freddy tak může Alici ovlivňovat přes sny jejího miminka. Jenže i přes všechny nápady, z nichž nahá Alice asi patří k nejlepším ;-), jde skutečně o dávno viděný vývar.

Dávno před Skládačkou a mnoha a mnoha filmovými díly Saw tu byly Noční můry z Jilmové ulice. První díly by se daly označit za hororovou teenagerovskou vyvražďovačku, jakých tehdy bylo povícero (třeba Pátek třináctého), jenže Wes Craven vše posunul do oblasti snu, resp. nočních můr. Což byl geniální tah, jenž nejen zajistil Nočním můrám originalitu, ale ve snu se dalo hezky vyhrát s triky, prostředím, atmosférou, barvami, a že nápady tvůrci nešetřili. Jestliže první díly byly spíše strašidelně atmosférické, další dva díly byly akčněji laděné a mladí studenti dokonce získali určité schopnosti a síly, aby mohli adekvátně s Freddym ve snu bojovat. Zvláště čtvrtý díl je v tomto ohledu dobře natočen, také jej režíroval Renny Harlin a naštěstí do hlavní role Alice neobsadil Geenu Davis jako v Ostrovu hrdlořezů. Zajímavostí je, že v prvním filmu se mihne mladičký Johnny Depp, ve třetím Laurence Fishburne. Nebo že ústřední hrdinka z prvního dílu se vrací ve třetím jako doktorka psychologie. Svět nočních můr Freddieho Kruegera vedl ke své vlastní subkultuře. Kromě filmů vznikly i dva televizní seriály, mimofilmových a mimotelevizních aktivit je mnohem víc. A to vše jen proto, že Wes Craven využil do té doby známé klišé, avšak dokázal vymyslet originální způsob pojetí.

Dávno před Skládačkou a mnoha a mnoha filmovými díly Saw tu byly Noční můry z Jilmové ulice. První díly by se daly označit za hororovou teenagerovskou vyvražďovačku, jakých tehdy bylo povícero (třeba Pátek třináctého), jenže Wes Craven vše posunul do oblasti snu, resp. nočních můr. Což byl geniální tah, jenž nejen zajistil Nočním můrám originalitu, ale ve snu se dalo hezky vyhrát s triky, prostředím, atmosférou, barvami, a že nápady tvůrci nešetřili. Jestliže první díly byly spíše strašidelně atmosférické, další dva díly byly akčněji laděné a mladí studenti dokonce získali určité schopnosti a síly, aby mohli adekvátně s Freddym ve snu bojovat. Zvláště čtvrtý díl je v tomto ohledu dobře natočen, také jej režíroval Renny Harlin a naštěstí do hlavní role Alice neobsadil Geenu Davis jako v Ostrovu hrdlořezů. Zajímavostí je, že v prvním filmu se mihne mladičký Johnny Depp, ve třetím Laurence Fishburne. Nebo že ústřední hrdinka z prvního dílu se vrací ve třetím jako doktorka psychologie. Svět nočních můr Freddieho Kruegera vedl ke své vlastní subkultuře. Kromě filmů vznikly i dva televizní seriály, mimofilmových a mimotelevizních aktivit je mnohem víc. A to vše jen proto, že Wes Craven využil do té doby známé klišé, avšak dokázal vymyslet originální způsob pojetí.

Dávno před Skládačkou a mnoha a mnoha filmovými díly Saw tu byly Noční můry z Jilmové ulice. První díly by se daly označit za hororovou teenagerovskou vyvražďovačku, jakých tehdy bylo povícero (třeba Pátek třináctého), jenže Wes Craven vše posunul do oblasti snu, resp. nočních můr. Což byl geniální tah, jenž nejen zajistil Nočním můrám originalitu, ale ve snu se dalo hezky vyhrát s triky, prostředím, atmosférou, barvami, a že nápady tvůrci nešetřili. Jestliže první díly byly spíše strašidelně atmosférické, další dva díly byly akčněji laděné a mladí studenti dokonce získali určité schopnosti a síly, aby mohli adekvátně s Freddym ve snu bojovat. Zvláště čtvrtý díl je v tomto ohledu dobře natočen, také jej režíroval Renny Harlin a naštěstí do hlavní role Alice neobsadil Geenu Davis jako v Ostrovu hrdlořezů. Zajímavostí je, že v prvním filmu se mihne mladičký Johnny Depp, ve třetím Laurence Fishburne. Nebo že ústřední hrdinka z prvního dílu se vrací ve třetím jako doktorka psychologie. Svět nočních můr Freddieho Kruegera vedl ke své vlastní subkultuře. Kromě filmů vznikly i dva televizní seriály, mimofilmových a mimotelevizních aktivit je mnohem víc. A to vše jen proto, že Wes Craven využil do té doby známé klišé, avšak dokázal vymyslet originální způsob pojetí.