Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (7 515)

plagát

V souvislostech (2013) (relácia) 

Angažovaný publicistický pořad údajně katolické TV Noe, který není angažovaný překvapivě nijak katolicky nebo křesťansky, ale liberálně demokraticky, zeleně a proEU. Rozhovory jen s "prověřenými" kádry s "prověřenými" závěry.

plagát

V poslednej chvíli (1995) 

Kdysi dávno, koncem devadesátek, mi to přišlo ohromně napínavé. Inu, teď po letech, co jsem podobných akčních thrillerů viděl víc, musím říct, že je to těžká a nelogická nuda. Tak rozsáhlé spiknutí, a přitom jim chlapec furt zdrhá na záchod, k baru, pokecat s čističem bot, pokecat s asistentkou, a místo, aby vzal rozum do hrsti a zařídil věci co nejjednodušeji a sám (neboť je přece jen zahnaný do kouta), řeší vše co nejsložitěji a s pomocí hromady lidí. Navíc ten čas tady taky nějak divně utíká - jednou trvá pět minut skoro čtvrt hodiny, pak čtvrt hodina trvá sotva minutu... Celý prostředek od chvíle, kdy je jasno, oč jde, je nuda, promrhaný potenciál a jedna nelogičnost za druhou, a nakonec se vše vyřeší během chviličky. Než pocit napětí jsem měl pocit, že by bylo fajn, kdyby to mělo celé půl hodiny a už to konečně skončilo.

plagát

Listy otcovi Jakubovi (2009) 

Nakonec mne to zklamalo. Téma je silné, závěrečné předání dopisů silně emotivní, ale co mělo znamenat kurňa to, že kněz si sám dá poslední pomazání a chce umřít v kostele, a to vše jenom proto, že mu přestaly chodit dopisy? Chápu, mělo jít o zdvižený prst, pozor, lidé Boha již nepotřebují, a to je divné, ale takhle mi to přišlo nesmírně vyděračské, ostatně jako nakonec i celý ten závěr. V Bergmanových Hostech Večeře Páně má kněz také krizi víry, ale Bergman to dokázal nakonec vyřešit daleko líp a elegantněji (dokonce bych řekl věroučněji), než tady Klaus Härö. V polovině filmu navíc dochází u kněze k podivnému zlomu chování, protože do té doby dokonce to vypadá, že má nějaká osvícení a ví přesně, co dělá, proč a jak co bude, a najednou nepřijdou dopisy, a on se z toho hroutí a má krizi víry a nedokáže se modlit? Ale no tak. Navíc mu do té doby chodilo každý den tak deset dopisů (někteří píšou i opakovaně, říká kněz), a najednou by nepřišel ani jeden? To mi přijde rovněž hodně nereálné. A vlastně tohle mě na filmu popudilo nejvíc - pro kapesníčkový konec autor najednou zcela ignoroval realitu, víru, léta modliteb, a celé to shodil naprosto nevěrohodným zlomem.

plagát

Avalon (2001) 

Tak ono to není úplně blbé, jen je celý nápad zbytečně hodně natahovaný zdlouhavými a mnoha opakovanými záběry, bitky jsou zde jen dvě, a celá ta pointa mě tak nějak napadla docela brzy, když člověk viděl celé to šedivé prostředí. Co zde přesně symbolizuje Avalon, to je už věcí výkladu (a možná i víry) daného diváka. Na každý pád to ucelenou myšlenku má, jen se nedokážu ve chvíli psaní tohoto komentáře rozhodnout, zda je poněkud jednoduchá a naivní, nedodělaná a odfláknutá, nebo se tam skutečně dají najít náznaky hlubší myšlenky. Ale atmosféru to má zajímavou, osudy postav kolem Ash mne zajímaly, přičemž Ash samotná je žel pojatá jako namyšlená kráva, a i když dojde k jistému pokusu její jednání a samotářství ospravedlnit, stejně mi k srdci moc nepřirostla a v závěru jsem jí moc nepřál.

plagát

Denník moderného fotra (2021) 

Mno, kamera je slušná a na Rambu v sexy šatečkách se dobře kouká, ale to je asi tak všechno. Zblízka už je to horší, neb Tereza má neustále stejný výraz obličeje, ať jí někdo sdělí něco velké, nebo malého, pozitivního, nebo negativního, prostě jen tak "čumí". Největší její hereckou scénou je, kdy při rozhovoru s kolegou v kavárně se dívá v mobilu na video ze svého bytu, co ten její ještě ne manža provádí, a pak se začne smát. To vypadalo tak děsivě nedůvěryhodně! Mádl oproti Tereze vládne dvěma výrazy - udiveným a zamyšleným - které patřičně podle potřeby střídá, aby to jako bylo vtipné. Jinak minimálně třetina filmu je o ničem - kdo zažil porod s manželkou, může si zopakovat plus minus průběh, kdo zažil děcko doma, může si plus minus zopakovat skákání na balonu a uspávání dlouho do noci a samozřejmě celkovou nevyspalost a únavu. Poněkud mne překvapilo, při scénách s přebalováním mimina, že Mádlova postava nechodila s ještě ne manželkou na předporodní kurzy? Tam učí i to, jak děcko koupat. A že by chlap neuměl zapnout pračku (ale dovedl udělat kolotoč s hračkami), to mi přišlo naprosto neuvěřitelné. Ty chlapovy promluvy, co pak vyšly knižně, mi také moc vtipné nepřišly. A pokud vskutku vtipné jsou, pak hádejte, proč nikdy nikdo nezfilmoval Hymana Kaplana a proč to na divadle vedli muzikálovým směrem. Jinak klasická klišé romkomů a ta scéna s koněm a hudbou z Indiana Jonese naprosto neústrojně vložená, nevtipná a blbě natočená a střižená. Ale jo, u cílové skupiny maminek to nejspíše úspěch v kinech mělo. Btw, docela by mě zajímalo, kolik centimetrů měří Mádl, a kolik Ramba.

plagát

Medium (1985) 

Dokonale promyšlený sci-fi horor se sice již párkrát použitým tématem, ale zase podle mne dost originálně - zvláště mrazí z toho konce, kdy přichází satan v podobě Hitlera (to není žádný spoiler btw :-)) Pravda, čekal jsem, že profesor, bratr, se přijde pomstít, a dost možná to měli tvůrci i v úmyslu, a asi by mě to potěšilo daleko víc než tahle variace na Omen, ale jinak nemám filmu co vytknout. Skvělá atmosféra, pohlcující, dovedně sepsaný scénář, dokonalí herci, a hlavně záhada hned od začátku, která se dle rozvíjí, postupně osvětluje, prostě takový ten malý, ale jinak velký film. Vypadá jednoduše, ale je promyšlený a funguje. Rád se časem podívám znovu.

plagát

Slepenec (1968) (TV film) 

Myslím, že tohle Wajda natočil pro vlastní odreagování. Vzal Lemovu povídku a přidal na ironii, satiře a absurditě. Ostatně se tím netají už od začátku, že to pojal spíše směrem ke crazy komedii, proti čemuž nemám námitek - vlastně celý ten nápad tím víc vyzní. Je to sice televizní produkce, ale výprava je opět ostatečně bláznivá včetně oblečení, a postavy - s výjimkou právníka - se chovají podobně bláznivě, třeba neustále se culící doktor, až z toho nakonec mrazí. Celá inscenace se dělí na tři části a stává se stále absurdnější a absurdnější až k danému konci, ale ty proměny mě bavily a hlavní herec si je musel dokonale užít. A samozřejmě nechybějí všechny ty dokonalé hlášky ("spadl autobus s 18 lidmi, ale po operacích jich tak nějak máme 19" nebo "je mrtvý, ale jen ze 30 %".). ... První recenze tady.

plagát

Vlast tmy (1978) (TV film) 

Až moc televizní film - jehož správný překlad je Vláda tmy, ne Vlast, jak zde uvádí ČSFD - je rozdělen na dvě části, z čehož první má dvě hodiny, druhá hodinu dvacet. Jde o přepis divadelní hry , která byla v Rusku zakázaná, takže se poprvé hrála v v Paříži v roce 1888. Námět tragédie vychází ze skutečného příběhu, vraždy dítěte ve vesnici Sidorovce v roce 1880. Hlavním tématem je tedy cizoložství a nemanželské dítě (a kritika vztahů tehdejšího venkova), jenže než se k tomu děj propracuje, trvá to subjektivně několik hodin. Přitom se v podstatě nehneme z jedné světnice, kde všichni sedí u jednoho stolu a vše si tam vyříkávají, maximálně se dostaneme na dvorek jak z papundeklových českotelevizních pohádek. Asi fakt jen pro fajnšmekry Tolstého.

plagát

Prípady 1. oddelenia - Spolubývajúca (2022) (epizóda) 

Čím víc nad tím dílem přemýšlím, tím víc mi přijde jako naplnění úsloví "malý, ale velký". On ten případ je krutý a děsivý, ale víc než o vyšetřování je to o totální prázdnotě současného digitálního života lidí. Kdy bydlíte v bytě s pěti dalšími lidmi, ale nic o nich nevíte, a dokonce ani netušíte, že tam žije i šestý člověk. S tím tentokrát dokonale souzní tlačení šéfky na powerpointí prezentace (noční můra všech zaměstnanců těchto firem s rádoby moderním přístupem, kdy jde skutečná práce stranou) nebo Tinder schůzky s neznámými lidmi na jednu noc, jako v případě Kozákovy dcery (která mimochodem byla fakt na přesdržku). Kozákovi se oddělení sype, ale aspoň nějakého drobného zadostiučinění se mu dostane, což mne potěšilo, nebylo to jen černobílé vršení smůly. No a jedna naprosto skvělá hláška: "Jo, ty jedeš po D1, tak to hlavně dojeď ještě dneska."

plagát

Špecialisti - Priznanie (2022) (epizóda) 

Pokus natočit tento díl jakože na jeden zátah - třetinu dílu pobudeme přímo na místě činu, třetinu dílu nás tvůrci tahají za fusekli ve dvou výslechových místnostech, až přijde zvrat jak z Křemílka a Vochomurky, když doma vařili, a který celý ten doposud alespoň trochu zajímavě rozehraný díl pošle totálně do kopru, nakolik je nevěrohodný - včetně opět takového toho divného "zabití", jakých v tomto seriálu už pár bylo, včetně vetché stařenky, která svou holí vezme vetchého stařečka silněji než Tiger Woods golfkou míček. Ani tentokrát nic ze soukromí specialistů, zajímavé.