Big Bear

Se Zdeňkem Svěrákem je to těžké. Těžko se záporně hodnotí, protože si hodnotitel připadá jako nějaký svatokrádežník či heretik. Přeci jen Svěrák něco jako rodinné stříbro... :-) .Ale ruku na srdce, i když jej mám moc rád a považuji jej za skvělého člověka i umělce, přesto mám poslední dobou pocit, že lehce ztrácí dech. A proto odmítám někde sázet hlady hvězd jen proto, že je to ,,Svěrákovina''. Tady jsem opravdu moc ani nepochopil, proč nesáhl někam do vlastních povídek a brakoval naší pohádkovou klasiku. Sice pravda leckde hodně zamával s dějem... ale přeci jen ten zlehka pedofilní příběh o Červené Karkulce s hororovou zápletkou, kdy ztvárnění vlka už bylo lehce za hranou a to i s přuhlédnutím k faktu, že jsme co se týče animování byli filmová velmoc - bylo skoro až moc. Nasazení bejčků Dyka a Kluse nebudu komentovat, přejde čas a nikdo už nebude vědět kdo tito seladoni tenkrát byli. Snaha pohádky zhudebnit dopadla všelijak.. někde nelzeupřít zajímavé tóny některých melodií, většinou je to však podivně odzpívávaný děj ve stylu muzikálů Ledeckého a Davida. Srovnám li to s Lotrandem, je toto o cenovou skupinu níže. Ale abych nehaněl, 12 měsíčků sedících u vatry bylo parádních i Hluboká zarostlá růžemi. A skvělý byl i Kaser ve vedlejšíroli. Za mně je to tentokrát jen za dvě hvězdy. * *

Mádl asi zešílel. Po příjemném Pojedeme k moři natočil něco co bych nazval smrtící koktejl žánrů. Po relativně zajímavém začátku, kdy jsem si myslel, že si scénář utahuje z nekonečných serošů a PP film ze satiri přejde k mafiánské zápletce a pak už se člověk jen diví. Scénbky s mafiány střídají milostné momenty (ne nemyslím teď onene seriál jehož sledovanost měla stoupat) abychom se ocitli kdesi na salaši na Slovensku ve skanzenu lidových staveb. jen co divák rozdýchá první funus už se ocitá s hasičskou tatrovkou na konečné metra v Praze aby celý tento komediální nesmysl na sebe nabaloval další a další přiblblé zápletky. Tohle bylo opravdu špatné a pokud tím Mádl s Hudským zamýšleli sdělit něco závažného divákovi, pak to sorry. S českou komedií je to opravdu špatné. Jirko, tohle byl hodně krok zpět ! Jediné co zaujalo byla hezká modrooká a neokoukaná Horváthová a asi dvě vtipné hlášky padlé ve filmu. To je tedy sakra málo. Jedna noha je tak akorát. *

Celkem zajímavý pohled na konflikt z druhé, bratrské strany. Už jsme si uvykli na kamerové záběry na Vietnam přes dveřní střeliště Hueyů, průzory palpostů v džunglích, či rotující kontejnery s napalmem rozbíjející se o vrcholky palm za songů Stounů a jiných kapel té doby.... Tady máme možnost vidět jaké je to na zemi. A první co vás napadne je - bože to je bída! Skutečně. Člověku se až nechce věřit jak v prostých a primitivních podmínkách běžní Vietnamci žili. Je neskutečné, že byť s podporou SSSR a ostatních bratrských zemí, tato země nakonec uondala velmoc, jejíž materiální a technologické vybavení bylo o století napřed... Ale jak to padlo ve filmu, zatímco Amíci byli bez el. proudu paralizováni, Vietnamci bez něj byli skoro celou válku. A fungovali. V jednoduchosti a prostotě je holt síla. Mezi nálety amerických letadel oznamovanými sirénami může divák dále vidět schovávání se do tunelů, výuku ve školách či zásobování jednotek pomocí cyklistických kol. A zatímco náš štáb, za polovinou světa točiltento dokument o bojující bratrské zemi, na našich hranicích se již pomalu schylovala jiná bratrská vojska aby v ČSSR potlačila kontrarevoluci... Dávám dvě protiletecké rakety SAM. * *

,,Pyramida volá všechny vozy! '' ----- Tohle těžko objektivně hodnotit. Pohledem dneška je to srandovní záležitost, kdy zaujme úcta mafiánů k inteligenci naší VB a vyslání ,,čističe'' Rudy Jelínka z NSR k likvidaci rezidentury. Když se ale pak díváte na ty KV prolezlé feťáky a pankáči, s domy tehdy ještě bez opravených fasád, musíte se usmívat. Samotné angažmá Rudy v černých kožených rukavicích i závěrečná honička Avie s limoškami v ladách a stodvácách se v našich filmech hned tak neviděla. Dal bych jednu hvězdu, ale za závěrečnou pirulety Rudy ještě jednu přidám. Takže za mně dva sáčky cukru krystal. * *

V dětství jsem si něco zkusil kvůli svému příjmení, které je Pátek :-)) ! I dnes ještě občas někdo zažertuje, ale místo ,, Pátku, kde más Robinsona ?'' jsou dnešní případné narážky od přátel spíše na dny v týdnu. Oč by mi byl milejší Robinson. Národ přestal číst a hloupne. A čte-li jsou to braky. Nedávno jsem viděl lehce poupraveného Mauglího a nešetřil jsem hvězdami. Robinson nabízí velmi podobné dobrodružství. Opuštěný ostrov, hledání sebe sama a hledání sil a umění přežít. Animacím nelze nic vytknout, doba je dál a pěkně animované dětské filmy jsou již standardem. Zbývá tedy příběh a to jak si s ním tvůrci poradí. Ačkoliv u Crusoa není třeba dle mého názoru geniální předlohu Daniela Defoe jakkoliv měnit, tvůrci tohoto filmu tak učinili. A tak Pátka nahradil papoušek ara se jménem Úterý, lidojedy nahradila smečka koček a přáteli mu byla rozlizčná ostrovní fauna. Věrného Fernanda mu zde také nahradil psí přítel, kterého však tvůrci této pohádky nechají na drsno uhořet uvězněného v hořícím korábu a jdou ještě i dál, to když Robinson na hrob s křížem věší jeho ohořelý obojek... No, já nevím jak u vás, ale od tohoto momentu má nejmenší za pejska plakala a zbytek prakticky nesledovala... Ptám se - je to nutné v animácích pro děti? Zcela pominu nudný děj a podivný konec filmu - zcela neknižní. Celé mi to přišlo dělané jen pro 3D promítání, kde honičky s vypelichanými kočkami nahradily hluboce duchovní rozměr knihy. Nevím, ale říkám si, že na klasiku by se asi nemělo sahat takto neumětelskýma rukama... Když chce někdo točit 3D ať si vymyslí něco vlastního a neprzní klasiku. Už vidím dnešní děti ve škole.. Jó paní učitelko - já, já, Robinsona znám, má papouška Úterý a nakonec se zvířátky zažene kočky na pirátskou loď.... Dva ananasy.. * *

Dnes již mírně vyčpělá milostná romance mezi milostným trojúhelníkem Jelínek, Obermaierová a Postránecký. A jelikož Ruda hned v úvodu nepochopitelně vycouvá, začne film být nuda. Snímek tak zaujme spíše sedmdesátkovou chlupatou módou kotlet, mastných přehazovaček, špičatých límečků a bolestivě v rozkroku zaříznutých kalhot.... Mně osobně Postránecký ve svém ohozu připadal děsný a to ani nemusel dělat smutného ptáka. Jelikož je film celkem nuda, doporučuji sledovat ,,hraní'' neherců, kteří se vždy kolem nějakého slavnějšího a známého herce motají. Většinou nemluví, jen různě pokyvují hlavou či koukají jaksi mimo a když už je třeba aby něco řekli, jsou dabovaní.. :-). Dále zaujme (v roce 1973) Postráneckého reportáž o tom, že se chystá pro dopravu stavba obchvatu Prahy! :-) . No a ti co byli u porodu svých dětí a prakticky ihned je dostali do ruky mohou sledovat jak to měli složité budoucí taťkové tenkrát. Milovníci tatrovek si pak pak jistě mlsně mlasknou, když uvidí drsňáka Rudu Jelínka prohánět v kožených rukavicích bílou šestsettřináctku a na zkušební terénní dráze těžkou osmsettřináctku... Technicky založeným pak film nabídne napínavou zkoušku nově vyvinuté plastické hmoty Metalon, která má jít prý dokonce i obrábět... :-)). Dva koňaky za to retro. * *

Půlka sedmnáctého byla psycho i ve staré dobré Anglii natož v té New, daleko za mořem. Ve světě, kde nic nebylo jako doma. Světě plném jiných rostlin, zvířat, indiánů... Ve světě divokém i na tehdejší dobu. To už chtělo panečku nějakou víru aby se člověk sebral, opustil dům s okny ve kterých bylo sklo, přeplul oceán a začal znovu v cizí divoké zemi... Naše rodinka si navíc nevybrala pro vybudování zrovna to správné místo. Jejich sousedka si k nim sice chodí pro baštu, ale tím jejich sousedské vztahy končí. Díky tragickým událostem, které rodinu postihnou se na všech členech začne podepisovat těžká schýza. Ta, prohloubená neznalostí a až fanatickou víru v Boha (která je v kontextu dobu pochopitelná) způsobuje další a další rozkol rodiny, která si sama sobě začne být nebezpečnou. Závěr mne zaujal, ale přeci jen, najednou to tajemna a mysteriózna přeskočilo, resp. přeletělo :-) někam jinam a nevím jestli je to dobře. Hudba byla velmi dobrá. Hnědé filtry skvěle navozovaly tíživou atmosféru i farmářova rodinka v dobových kostýmech a mrtvolně tichý podzimní listnatý les (podobně jako v Blair Witch) byl strašidelný sám o sobě.... Dávám za tři klasy nahnilé kukuřice. * * *

Tak tohle těžce aspiruje na nejlepší animák roku ! ---- Na Knize džunglí jsem vyrostl. Táta ji miloval a bohudík přenesl to na mne abych já zase mohl svým dětem číst o člověčím mláděti ve vlčí smečce :-). Ale správně zmiňuje Verbal, že Kniha džunglí není jen Mauglí, ale jsou to i další příběhy. Stejně jako on i sám též zbožňuji ten o snovači Darzím, kobrách a Rikitikitavim. Nu, snad jednou někdo natočí podobně jako Mauglího i tento a další příběhy. Mauglí je ikona.. Je zajímavé, že ač Kipling vlastně žil v Indii pouhých 7 let, nasál z ní do sebe hodně z toho co nás Evropany na Indii fascinuje, co nám voní exotikou, tajemnými dálkami i tajemstvím. Mauglího jsem viděl předtím jen ve dvou kreslených verzích z nichž jedna byla hezká a ta druhá už byla jak já říkám manga verze, tedy kreslena kdesi v Asii, kde Mauglí připomínal spíše Asiata než Inda. Poslední animáky mně už nějak neberou. Je jich moc, kvalita je kolísavá a člověk na nich funguje většinou jen jako dospělá eskorta malých diváků :-). Když mi bylo po letech nabídnuto jít na Mauglího mírně jsem zbystřil, ale zaujalo mne i to, že to bude promítáno v letňáči... Poslední film co jsem viděl v letním kině bylo Indiánské léto což už je leta páně... A tak jsem s rodinkou vyrazil. Sedadla naštěstí byla pod střechou a tak drobné mžení nevadilo. Hned v úvodu filmu mi spadla čelist a zůstala tak až do konce. Dokonalejší technické zpracování jsem neviděl a skutečně, dalším takovým filmem je snad jen Avatar. Zvířata byla dokonalá, džungle také, bylo to prostě úžasné. Navíc když ve filmu pršelo, díval jsem se na plátno skrze promítací paprsky trasované skutečným mžením a i jej ve vzduchu kolem cítil. Když byla ve filmu noc, vyloupl se nám nad plátnem z pošmourné oblohy měsíc dorůstající do úplňku... Kdyby nějaké kino chtělo vymyslet nějaké další D ke všem těm 3D a 4D... těžko by mohlo vymyslet něco dokonalejšího. Příjemný byl i dabing kdy Mejzlík skvěle mluvil Baghíru a Vašut dokonale mstivého Šérchána. U filmu jsem si uvědomil, že jen málokdy se mi stalo, abych u zfilmovaného knižního příběhu musel zkonstatovat, že se mé představy plně protnuly s hraným. Tady to všechno sedělo jak z mých představ. Poradní skála, Mauglí vypadal stejně, jedině Ká mně překvapil, protože to byla dáma. Příběh trochu uhýbá od předlohy, třeba se samotným Ká, kdy s Bandary jim pomůže právě on. (Osobně jsem byl vděčný za prohlídku opičího města, protože z obrázku Zdeňka Buriana v knize z něj byl vidět jen zlomek :-). Stejně tak u Šérchána a závěrečného boje příběh byl krapet jinak, ale vůbec mi to nevadilo. Kino bylo obsazeno diváky v rozmezí od 3 let do cca 80 let ... Všichni a to zdůrazňuji, všichni se skvěle bavili. Příběh je notoricky známý, takže si leckdo může myslet, že nemá cenu film vidět. Já vám ale říkám, věřte, že má! A kdo by si chtěl trochu rozšířit obzory o samotném autorovi Rudyardu Kiplingovi, tomu doporučuji skvělý britský TV film - Legenda o mém synovi (2007). Musím však upozornit, že samotný životní příběh tohoto skvělého autora nebyl tak veselý a veselý tudíž není ani ten film. Kiplingův jediný syn padl v roce 1915 v první světové válce a Kipling uzavřený do sebe od jeho smrti už nic nevydal.... Každopádně za Mauglího dávám plnou sazbu a doporučuji jej rozhodně vidět. Tohle se tedy Amíkům povedlo na jedničku s hvězdičkou. 5 včelích pláství! * * * * *

V každém postapokaliptickém filmu, nebo v každém hororu je nějaký bod zlomu, kdy se zombie začnou vyhrabávat z hrobů. Tyto zombie (navíc nepěkné na pohled díky tlecím procesům) pak děsí, ožírají přeživší a zamořují čisé okolí. Katastrofa je většinou zahájena únikem něajkého viru, přírodní anomálie, jaderného výbuchu atd... Nevím k jakému breakpointu došlo v roce 1989. Skoro to vypadalo, že se všichní s chutí nemohou nabažit toho čerstvého vzduchu, který sem zvenčí začal otevřenými okny i dveřmi silně foukat. Pro některé socialistické sereBrity byl tento vzduch tak čistý, že v něm neuměli dýchat a postupně vymizeli jako trilobité nebo mamuti. Jenže něco se stalo. Nevímce co, ale z práchnivých hrobů nám tu zase vylézají obludné zombie Janda, David, Janků a další... Kupodivu už mají i své nohsledy z mladších ročníků a tak můžeme sledovat kterak se všechty ty mrtvoly ze Superstar a Talentů tetelí blahem ve stínu těchto oživlých mrtvol. Já bych prostě nevěřil, že se toho ještě dožiju. Něco je zkrátka špatně. Nákaza nevkusu či jakési zálibě v kýči v tomto národě buď stále je, nebo je pomalu ale jistě zase chytá. Komančové jsou nedílnou součástí parlamentu a ač ročníky lidových milic, SSM a soudruhů bachařů a VB či STB pomalu vymírají, stále mají nové svěží nadějné kádry, které stejně jako oni poprají zvěrstva spáchaná stranou, která si ani nezměnila jméno. Na hradě sedí důchodce obklopen takovou sbírkou podivných existencí, že by je jiný musel v poledne hledat s lucernou. Snad nám to tedy pak patří, že po obrazovce běhají práchnivějící , obtloustlé zombie úzce spjaté s dobou nesvobody, na kterou dnes dokonce v těchto ,,vzpomínkových pořadech'' s hraným posměškem avšak s těžko utajitelnou slzou v oku vzpomínají.... Některé si dokonce myslí, že patří k těm co utvářeli dějiny hudby v ČSSR :-) !!! Za mně totální ODPAD jak tomuto pořadu tak celé Tv Barrandov, kterou by měla rada zakázat z důvodu hromadného šíření nevkusu a kýče. Michal David prezentující s úsměvem socialistické reklamy všech těch výrobních družstev, výrob, jednot a NP je krystalickou nejčisčí formou toho všeho.

Parádní záležitost o omylu a cti. O tomto filmu jsem vůbec nevěděl. o to větší radost jsem měl když jsem o tento skvost úplnou náhodou zakopl. Podle mně to nebyl kalkul, točit to stejně jako Váčil točil Markétu Lazarovou. Ta doba konce šedesátek měla prostě takový styl natáčení, navíc bez barvy což středověk na plátně velmi umocňuje. Herci jsou skvělí. Macháček, Růžek a duchovní Munzar. Samozřejmě dále Větrovec, další duchovní Vinklář, Hlaváčová coby královna.... Dokonalé. Tenkrát to byla doba kdy každý z herců předváděl neskutečné věci. Dnes je každý z nich legendou a já si jen tak říkám, zda si dnešní geerace to samé bude moci říci o hercích své doby za nějakých 50 - 60 let... Velká spokojenost ! Dávám za 4 okovy. * * * *