Královský omyl

Autorský film Oldřicha Daňka rozehrává na pozadí historických kulis českého středověku sugestivní podobenství o charakteru člověka, o tom, že hájit svou čest je to poslední, co vězni ještě zbývá. Vycizelované dialogy jdou ruku v ruce s výbornými hereckými kreacemi Miroslava Macháčka, Martina Růžka a Jany Hlaváčové, pominout nelze ani mimořádně zdařilé kameramanské mistrovství Václava Hanuše. (14.07.2018)

Obávám se, že toto byl spíše Daňkův omyl, když se domníval, že natočí poutavý film. Daněk byl mistrem konverzačních historických dramat, tam neměl konkurenci. Ale tento film se snaží zachytit nejen dialogy, ale také prostředí. A v tom Daněk selhal. Natočil zcela průměrný film, který je značně nudný ve všech pasážích bez dialogů. (21.02.2013)

Moje dilema v hodnocení nebylo o nic menší, než dilema žalářníka o spolupráci s vězněm či samotného vězně k přiznání. Bývalý slavný hrad Týřov znovu ožívá, a to s příchodem politického vězně své doby. Situace je nastavena jasně a všichni se jí přizpůsobují. Podezřívavost mezi obyvateli Týřova roste, stejně jako strach ze zrady. Řešení? Rychlé a veřejné soudy "jen jestli jsme zabili toho pravého...". Souboj morální cti před sebou samým, síla kontrolované zpovědi, očištění vlastního svědomí lží a čekání na třicet hřiven. Naprosto brilantní Martin Růžek mi zde přijde jako takový mix Kozlíka a pana Lazara, Macháček ve své klasicky skvělé poloze a vše dolaďuje Jana Hlaváčová jako rozmarná a autoritativní kněžna s armádou služebnictva. Munzar a Vinklář jako služebníci boží mi přišli ne úplně ve své kůži, nicméně proradnost u jednoho a slabost svědomí u druhého sehráli výborně. Celkově skvělá dobová atmosféra a určitě nadprůměrné herectví. (20.03.2013)

Zaujímavý námet rozohrávajúci divadielko pánov, v ktorom sa figúrky majú chovať tak, ako si to ten najvyšší želá. Čo ak ale jedna dôležitá figúrka odmietne hrať túto hru? Ustanú intrigy? Námet prekonáva samotné spracovanie. Napr. zasadenie do hradu išlo vyriešiť lepšie, ako iba použiť prvú zrúcaninu, o ktorú tvorcovia zakopli. Kamera je tiež trochu neohrabaná. Veľmi sa mi ale páčil výkon Martina Růžka, ktorý ztvárnil purkrabího (pre mňa nové slovo, ktoré znamená hradného grófa či správcu hradu). Prekonáva všetkých naokolo. Na historickú drámu konečne dobre napísané dialógy. (15.09.2017)

Zobrazenie stredoveku ako absolútne temnej a krvilačnej doby sa mi mierne zajedalo už pri Markéte Lazarovej. Tu línia ukázania temného predobrazu súčasnosti pokračuje. Lazarová však bola prvá a obrazové i symbolické uchopenie bolo neporovnateľne lepšie.Chápem alegóriu na nečisté politické hry súčasnosti, ale prečo je vždy ukázané toto obdobie len a len ako doba temna, tmárstva desu ako z najkrvavejšieho krváku? Okrem toho Kráľovský omyl ponúka aj kráľovskú porciu zdĺhavej nudy. Jednoduchý príbeh nespravodlivo odsúdeného väzňa, akože komplikujú patetické reči prehrávajúcich hercov (raz krik, inokedy chrapľavý šepot), no v skutočnosti (ako zvyčajne) je možné len jedno z dvoch vyústení konfliktu: oslobodenie alebo odsúdenie. Politické intrigy, hry lásky a snahy o zachovanie čistého štítu vrchnosti tu sú, ale akosi zvláštne polopatisticky (zdanlivo komplikované spôsobom reči), celkove je to tak nejako o ničom - niečo ako menej vydarená esej. (05.02.2014)