Královský omyl

Existují historické filmy u kterých je sice naprosto jasné, že tak jak je věc zobrazená to zcela určitě nebylo, ale stejně je to celé vlastně jedno, neboť autorova fikce je silnější a podmanivější než historická fakta. Tohle platí nejen o Formanově Amadeovi, ale kupodivu taky o tomhle dosti komorním filmovém dramatu. Vlastně je to konverzačka, byť v ne úplně typických kulisách. Práce s námětem připomene například Dialog s doprovodem děl. I taky Daněk vnáší do děje silné téma, tentokrát otázku pravdy a to navzdory historickým faktům. Paradoxnost celé situace vystoupí o to víc, když si uvědomíme, že nejen interpretace popsané epizody z historie středověkých Čech, ale i kulisy v niž se příběh odehrává jsou vlastně naprosto neadekvátní a v podstatě chybné. Stejně, jako ve sporu Jindřicha z Lipé s Vilémem z Valdeka, a jistě i Janem Lucemburským a Eliškou Přemyslovnou naprosto nešlo o pravdu nýbrž o boj o moc, ani pozdně gotický Švihov v žádném případě nemůže hrát roli raně gotického Týřova. Přesto se Daňkovi podařilo, nejen díky masivně uplatněným kulisám mohutné hradby a brány s několika hřebeny a padacím mostem, ale také díky podmanivě chycené všednodenní realitě středověké společnosti, vytvořit velmi sugestivní a živý obraz středověku. Samozřejmě na tom obrovský podíl má účast skvělých herců, výborná kamera a přesvědčivě vybudovaná psychologie postav. Vedle Vláčilovy Markéty Lazarové je tohle jistě nejsilnější zpřítomnění středověku v naší kinematografii. Celkový dojem: 90% (09.07.2015)

Obávám se, že toto byl spíše Daňkův omyl, když se domníval, že natočí poutavý film. Daněk byl mistrem konverzačních historických dramat, tam neměl konkurenci. Ale tento film se snaží zachytit nejen dialogy, ale také prostředí. A v tom Daněk selhal. Natočil zcela průměrný film, který je značně nudný ve všech pasážích bez dialogů. (21.02.2013)

Parádní záležitost o omylu a cti. O tomto filmu jsem vůbec nevěděl. o to větší radost jsem měl když jsem o tento skvost úplnou náhodou zakopl. Podle mně to nebyl kalkul, točit to stejně jako Váčil točil Markétu Lazarovou. Ta doba konce šedesátek měla prostě takový styl natáčení, navíc bez barvy což středověk na plátně velmi umocňuje. Herci jsou skvělí. Macháček, Růžek a duchovní Munzar. Samozřejmě dále Větrovec, další duchovní Vinklář, Hlaváčová coby královna.... Dokonalé. Tenkrát to byla doba kdy každý z herců předváděl neskutečné věci. Dnes je každý z nich legendou a já si jen tak říkám, zda si dnešní geerace to samé bude moci říci o hercích své doby za nějakých 50 - 60 let... Velká spokojenost ! Dávám za 4 okovy. * * * * (12.08.2016)

Zobrazenie stredoveku ako absolútne temnej a krvilačnej doby sa mi mierne zajedalo už pri Markéte Lazarovej. Tu línia ukázania temného predobrazu súčasnosti pokračuje. Lazarová však bola prvá a obrazové i symbolické uchopenie bolo neporovnateľne lepšie.Chápem alegóriu na nečisté politické hry súčasnosti, ale prečo je vždy ukázané toto obdobie len a len ako doba temna, tmárstva desu ako z najkrvavejšieho krváku? Okrem toho Kráľovský omyl ponúka aj kráľovskú porciu zdĺhavej nudy. Jednoduchý príbeh nespravodlivo odsúdeného väzňa, akože komplikujú patetické reči prehrávajúcich hercov (raz krik, inokedy chrapľavý šepot), no v skutočnosti (ako zvyčajne) je možné len jedno z dvoch vyústení konfliktu: oslobodenie alebo odsúdenie. Politické intrigy, hry lásky a snahy o zachovanie čistého štítu vrchnosti tu sú, ale akosi zvláštne polopatisticky (zdanlivo komplikované spôsobom reči), celkove je to tak nejako o ničom - niečo ako menej vydarená esej. (05.02.2014)

(2x) Královský omyl v autorežii scenáristy Oldřicha Daňka, mistra na příběhy z historie dávno i nedávno minulé, přináší ponuré středověké drama ze začátku 14.století. Výrazý hlas Josefa Větrovce, stejně jako zvukové efekty v podobě ozvěny nás v prvních minutách zavedou do temného prostředí uprostřed hradeb a naladí na stále více houstnoucí atmosférou. V popředí kvality stojí herecké výkony pánů Miroslava Macháčka (téměř démonický Jindřich z Lipé) a Martina Růžka (správce žaláře), zajímavý je v epizodní roli Valdeka na začátku Jaroslav Mareš. Temné scény jsou sice místy odlehčeny i zajímavou, mírnou poetikou v podobě hudby v podaní jednookého flétnisty, ale přesto jde o divácky náročnější snímek s pomalu plynujícím příběhem, který si žádá na pochopení trocha zaujetosti a vnímavého sledování. Některé scény zbytečně moc patetické. Podobné filmy: Markéta Lazarová, Údolí včel, Spanilá jízda, Ďáblová past. (13.05.2017)