Big Bear

Neskutečná věc, artovní záležitost! Váleční fajnšmekři by se neměli nechat odradit odpady některý zdejší jůzrů, kteří asi čekali Ramba! Kdyby nebylo zvrhlé psát, že toto válečné psychologické drama bylo krásné, pak bych to napsal a podrthl. Z tohohle filmu na vás dýchne atmosféra válečné Anglie. Doba supících vojenských vlaků, konvojů armádních vozidel na silnicích, nočního hučení startujících lancasterů kamsi do na Německo i denní zpívání Merlinů prolétávajících Spitfirů nad zelenou anglickou krajinou. Je to ale také doba natlučených tanečních sálů, kde se za rytmů swingu houpají muži v uniformách pěchoty, letectva a námořnictva do nichž jsou zavěšené krásné dívky, které své chlapce už možná nikdy neuvidí. Je to doba houkajících sirén za temných nocí prosvětlovaných světlomety hledajícími tam kdesi nahoře stín smrti s kříži na křídlech...... Píše rok 1944 a spojenci shromažďují nesmírné invazní loďstvo, které po naplnění technikou a vojáky vyrazí přes La Manche ke břehům Normandie... Příběh Toma a způsob podávání příběhu prostřednictvím představ a myšlenek je hodně podobný Tenké červené linii. Rozdíl je v tom, že v Tenké všechna technika byly veteráni. V Overlordu jsou to skutečné tanky, jeepy, brencarriery.... Díky dobovým záběrům dokonale vsazeným do filmu prakticky divák nerozezná, kdy se dívá na herce a kdy na skutečné muže... Tohle byl pro mne zážitek ! ----- Tak a teď si asi budu celý den broukat... ,,We don't know where we're going until we're there. There's lots and lots of rumours in the air. We heard the captain say, 'We're on the move today.' We only hope the blinking sergeant major knows the way...'' ----- * * * * *

Tak zase jednou první! :-) --- Viděj jsem jen jeden z dílů a to ten věnovaný Battle of Britain. Hrdinná RAF se v roce 1940 tehdy ubránila Luftwaffe což donutilo Hitlera odložit invazi do Británie. Souhrou dějinných událostí a postupného nárůstu spojeneckých vítězství už k tomu naštěstí nikdy nedošlo... Znalci vědí, že tenkrát měla Anglie namále. RAF však v té době nedisponovala jen anglickými letci, ale i letci ze svých dominií, americkými dobrovolníky a pak také letci, kteří uprchli ze svých okupovaných zemí. A tím se dostáváme k Čechoslovákům a bratrům Polákům. Právě o nás a o nich pojednává tento díl. Jeho hlavní ikonou je naše stíhací eso Josef František. Jelikož u našich neměl moc pochopení pro své dravé útoky na nepřátelské letouny často nad rámec rozkazů a subordinace, přešel raději k polské 303. stíhací peruti. Zde dosáhl nejednoho ze svých mnohých vítězství než se 8.10.1940 se svým Hurricanem na hlídkovém letu zřejmě vlivem bojového vyčerpání zřítil a zahynul. Je skvělé, že Britové nezapomínají a točí o našich letcích i o dalších, kteří jim pomohli zachránit Británii dokumenty. O to smutnější jsou dnes po brexitu hanlivé urážky a dokonce útoky na Poláky žijící v Británii. Ti mladí, kteří za tím jsou by si měli trochu zopáknout historii. Pak by možná pochopili význam citátu W. Churchilla proneseného po Bitvě o Anglii : "Never was so much owed by so many to so few". --- Já nezapomenu. * * * * *

Příjemná britská záležitost! Cemetery Junction je vlaková stanice jednoho anglického zapadákova. Parta dospívajících kluků nabušená endorfiny tráví svůj volný čas všelijak (většinou sněním o prvním pohlavním styku) a jediné co hoši vědí jistě, že nechtějí skončit jako jejich otcové. Ti totiž pracují nebo pracovali v místní fabrice. Freddie jako by rychleji rozumově dospěl z trojice hrdinů a začne pracovat pro místní pojiš'tovnu. Její majitel má honosný dům a Rolls Royce před domem což by chtěl Freddie pochopitelně také. Bruce a Snork sice sní o něčem lepší, dobře ale vědí, že jednak se jim něco měnit ani moc nechce a jednak to asi stejně nemá cenu. Parta je častým hostem na místní policii, kterou vede starej seržant od pěchoty a kterej naštěstí ví, že se kluci zatím jen hledají. A jelikož jejich průsery zatím nejsou nijak zásadní (většinou jde o rvačky) dělá jim spíše druhého drnějšího tátu. Konec konců se s jejich otci dobře zná z mládí, kdy dělali podobné blbosti a kdy pak spolu válčili za druhé světové. Jednoho dne do toho všeho vstouí krásná dívka a věci se začnou měnit a získávat rychlý spád... Ta atmoška roku 1972 byla dokonalá. Auta, účesy, móda... Freddie mi chvilkami připomínal Barryho Gibba za mlada. Fiennes byl tradičně super, akorát s tou pěšinkou vypadal dvojnásob odporně :-). Felicity Jones byla nádherná. Film se mi moc líbil a pokud se tu někdo ohrazuje nad sposťárnami, a't zapátrá ve vzpomínkách co dělal on s partou a o čem nejvíce asi tak hovořil! :-). Já říkám naopak, tím to celé bylo velmi autentické. Na závěr chválím výborný dobový soundtrack!!! Já dávám 4 mísy z broušeného skla! * * * *

Quentin co film, to jiný žánr i když rukopis je vždy rezeznatelný. Tady nám naservíroval klasický western. Ale kdo se těší na vyprahlé pouště Mexika či Arizony, bude řádně zchlazen stejně jako hrdinové filmu sněhovou bouří ve státě Wyoming. Divák hned od začátku vidí ve filmu ty staré známé obličeje a i když jinde brblám když naši stále nasazují ty samé herce, u Quentinovch filmů bych byl asi notně otřčesen kdyby tam nehrál Jackson, Madsen, Roth ad... Takže si spokojeně mlaskáte hned od prvních metrů snímku. Na rozdíl od ostatních zde mi ty delší konverzačky vůbec nevadily. Kochal jsem se inteligentností textů i jednotlivými přízvuky pasažérů v dostavníku. Kamera, prostředí, hudba, všechno jedna báseň. V poslední třetině, kdy dojde na akci dostane divák standardní porci krvavosti což milovníky Quentinových filmů může jen těžko překvapit, natož jakkoliv šokovat :-). Naopak, z leckterých komentů zde odvozuji, že mu mají za zlé, že k tomu došlo až v závěru filmu :-) ! Mně tam vadilo něco jiného. Quentin si rád hraje s časovou osou u svých filmů. Příběh různě přeskakuje, vrací zpět, předbíhá děj atd.. aby pak dezorientovanému divákovi ke konci vše geniálně spojil. Dle mého názoru to tady lehce odflákl. Možná, že vlastně celkem jednoduchý westernový příběh o záchranné akci a sněhové bouři nebylo nutné jakkoliv složitě šroubovat... Já to ale čekal. Závěr byl pro mně zkrátka takový na Quentina moc jasný, moc rychlý, nejeden padouch vlastně ani neměl moc prostoru pro závěrečnou řeč :-). Pokud mne s ním Quentin 2 hodiny seznamuje, tak ta jedna kulka v mžiku dělá jasnou tečku za níž nic pro diváka už není... To je ale jen maličká výhrada. Celé jsem si to užil, tohle se klidně může zařadit po bok westernové klasiky. Ne protože to točil Tarantino, ale prostě proto, že je to dobré! Za mne je to za 4 přitlučená prkna na dveře. * * * *

,, Hrej si, tu máš kohouta! '' ----- Bylo to jiné a bylo to zajímavé. Nečekejte žádnou Brabcovu Kytici. 2x jsem se dokonce lekl. Osobně bych v tom domě nestrávil ani noc :-). Aňa je stále kus krásný ženský. Vzpomněl jsem si na Želary a musel uznat, že i po těch letech (a i po dětech) je pořád stejná... Navíc herecky zraje a ještě se s ní máme na co těšit! Perfektní byl i Mucha v roli unaveného starosty a samozřejmě Kolářová... Že známé herečky na stará kolena hrají babičky, je celkem běžné, tady ale chudák dostala roli dost mimo tento rámec :-) ! Kdo mi neseděl, byla holčička hrající dcerku. Bylo to zajímavé, zvolený kraj nádherný. Musel jsem znovu uznat jak je naše země krásná se svojí krajinou s poli, vesničkami nichž vyčuhují věže kostelíků, lesy na zvlněném obzoru.... Chválím i hudbu, dotvářela hutnou atmosféru! Přesto jsem od polednice čekal víc, buď více mysteriózna, nebo více reality. Film se zastavil tak v půli cesty... Pánové ale mají potenciál a budu se těšit na další záležitosti! Za mně je to za 3 zatlučená prkna. * * *

Tak tady půjdu tvrdě proti většině a nízkému hodnocení. Asi nejsem expert na ranou tvorbu Cieslara jako ostatní a tak budu hodnotit čistě pocitově. Jelikož má hlavní hrdina podobné záliby a občas i podobné názory dá se říci, že jsem mu rozuměl. Mám rád letadla, rád jsem se procházel tou starou olezlou Prahou, Kampou k Lennonově zdi... Čítával jsem tam texty nových básní a sledoval její proměny tvořené rukama VB a rukama umělců. V té době jsem také rád poslouchal Beatles, sbíral výstřižky, kopíroval půjčené MC kazety a sjížděl kotoučové pásky BASF na tátově těžkém magneťáku B730... Film perfektně zdokumentoval tu dobu, přesně tak jak si ji pamatuji a fakt, že byl točen v zimě ještě umocnil pocity a vzpomínky... Houkající vozy VB v ulicích, noční práce svářečů kolejí, brzký kravál popelářů, opadané omítky na většině domů, domy pod lešením z tesaných klád, doba šusťákových bund a kožešinových čepic, doba policajtů v zelených uniformár s bílími přilbami a plexisklovými štíty v podzimních pražských ulicích roku 1989... Tenhle film perfektně zachytil stav Husákova půlnočního království těsně poté, co se vše díky dějinným okolnostem sesypalo a což se dnes při ohlédnutí zpět i kolem sebe rovná velkému zázraku. Zachytil i onen morální rozklad, kdy se někdo přizpůsobil a jiný ne a je jedno jaký měl k tomu důvod. Jen díky těm co se nepřizpůsobili tu dnes máme svobodu. Síla filmu je právě v tom, že hrdina si uvědomuje svět kolem sebe, prožívá jej a je jím postupně deprimován a ničen. Na rozdíl od jiných filmů z té doby se samo prostředí vyskytuje jen na pozadí všech těch různých příběhů, zde prostředí příběh spoluvytváří. Je mi jedno, jestli se Šimko či Benešová místy chovali jinak, než měli nebo zda dokonce bylo jejich jednání nepochopitelné jak zde v komentech padlo. Tohle nebyla žádná romantika, ale poeticko psychologické drama. Buďme rádi, že je ta doba pryč. Já tedy rád jsem. Za mně je to za 3 LP s The Beatles. * * *

To je tak hloupé, až je to zábavné. Typická telenovela s přehrávajícími afektovanými herci, příšernou umělou syntetizátorovou hudbou a příšerným natahovaným scénářem. U některých vážných momentů z pár dílů, které jsem z nudy viděl jsem ale vyprskl smíchy a tak tu jednu hvězdu dám. *

Captain Fantastic je příjemným filmem. Filmem o tom, že žít jde možná i jinak než jak je naše civilizace zvyklá. A možná by to i fungovalo, kdyby to alternativní žití čas od času nepotřebovalo něco od té konzumní a zvrácené civilizace. Nebudete-li nad filmem moc přemýšlet pak Vám jistě učaruje. Vždyť je tak jiný, je to něco úplně jiného! Leckdo si možná řekne, že by to taky chtěl zažít (ačkoliv kdykoliv může). Jenže to nezažije, protože by to jen chtěl zažít... Po paleolitickém začátku a krátkém úseku lesního bytí kdy se divák seznámí s rodinkou i jejich alternativním způsobem života se z filmu stává čistokrevná road movie. Ty já rád a tak jízda busem z Washingtonu do Nového Mexika doplněná nejednou příjemnou písní či skladbou byla příjemná. Rodinka cestou zažívá různá dobrodružství u nichž lehce začala kolísat věrohodnost celého příběhu. Ve chvilce kdy se film přesune do civilizace už to s ním jde lehce z kopce. Až moc okatě kontrastuje rodinka vychovaná v divočině proti rodinkám z města, vrcholem čehož je prtě papouškující a poté vysvětlující text ústavy USA... Poté jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout co vlastně točí a film kolísá od absurdních momentů k dramatu a pak zase hraje na komediální strunu, takže divák opravdu neví co je záměrem. Vrcholem všeho je americký konec, který to celé dost shodil a byť ne přímo, řekl všem, že žít úplně jinak nakonec vlastně nejde, tak to ani nezkoušejte... Viggo hraje fajn, že mu sluší fousy a špína ve vráskách víme už od The Road :-). Moc mi sedl charismatický Langella coby finančně zajištěný a vážený dědeček (leckdo si jej ještě možná vybaví v bílé admirálské uniformě v Jagu). Děcka byla fajn, mně osobně se nejvíce líbily obě Viggovy veveřice :-). A nevím proč, ale tak nějak jsem měl dojem, že sleduji novodobé Kelly Family, ty také jezdili s listím vpleteným do copánků s busem drnkajíc na kytary... Jak jsem psal výše, tenhle film je příjemný. Některá místa v něm byla dokonce skvělá - třeba to: tak argumentuj, my si tě vyslechneme a když nás přesvědčíš, třeba změníme názor... Celé to ale byla jen taková příjemná pohádka pro dospělé, která se těm, co chodí v batikovaných tričkách a kristuskách určitě vpije hlouběji do duše více než těm ostatním, které si civilizace již zcela podmanila... A kdo ví, třeba po nějakém globálním blackoutu či válce přežijí v tom co zbyde ze světa právě jen ti, co umí ulovit nožem srnu a orientovat se v temné noci podle hvězd... Za sebe dávám tři plechovky jedovaté vody Coca Cola. * * *

Dnes nic zajímavého pro současného diváka nekouká -li s gustem na CS Film či Doku CS :-). Samozřejmě tehdá, v době kdy si málokdo mohl nechat natočit dokument o někom z rodiny to asi působilo jinak. Dědeček je sympatický, na svůj věk plný života a dokument odskakuje od oslav ze sklípku do dědáčkových včelínů či na zasněžená moravská pole. Je to milé, lidské, bodré, zajímavé však dnes hlavně jako dokument své doby. Dávám za 4 štamprdle slivovice a moc by mě zajímalo kolika let se dědáček celkem dožil! . * * * *

Je neuvěřitelné, co jedna flanděra s JD vydrží! Lepší než devítka v kapse :-))) Akorát při tom vylévání jsem úpěl... Takové škody (o zapíku nemluvě)! * * *