Big Bear

Ačkoliv se tato operace nezdařila - bohužel, tento film o ní pojednávající je prostě PERFEKTNÍ ! A ty němcké jakotanky a americké jakothrunderbolty jsem jako neviděl! :-) * * * * *

Filmy z předválečného období miluji, ale věci z Indie snad díky Kiplingovi, který mi byl hojně čten v dětství - snad ještě o trochu více. Dnes zcela náhodou jsem po ránu přepl na AMC, kde právě začaínalo cosi, co už mne necnechalo těch 157 minut vstát. Klaním se všem, co se na filmu odíleli, protože předložit takhle dokonale obraz Indie v období krátce po první světové válce se jen tak nevidí. Někdo může namítnout, že ono je to tam vlastně takové dodnes, vždyť Indové řadu věcí (včetně třeba parních lokomotiv, vagónů atd..) používají po Britech, takže není složité v tom prostředí natočit film ze třicátých let, na rozdíl od moderní Evropy. Jistě, kus pravdy v tom je. Ale pak je tu další řada věcí, které v jiných filmech prostě unikly. Účesy, móda atd... Někdy se prostě doba vzniku filmu (zde osmdesátá léta) projeví. Tady však ne. Jak říkám, dokonalost sama. K tomu nádherná příroda i britský pohled na koloniální správu z té druhé strany.... Jsem moc spokojen. Dávám 5 pohárů portského! * * * * *

Tak zase jednou první! :-). Jugoslávcům se tento film celkem podařil. Sice mi trochu připomínal válečnou PC hru Men Of War , protože tam jsem s hrstkou mužů také plnil téměř nesplnitelné úkoly podobného druhu, ale proč ne. Jugoslávie byla pro Němce složitá, partyzáni je tam děsně štvaly a čas od času byl opravdu problém rozeznat kdo je kdo. Natož kdo je k Říši loajální a kdo nikoliv. Nehostinný hornatý terén umožňoval celkem dobré skrývání partyzánským skupinám, na stranu druhou byla - li nějaká taková slupina zastihnuta na otevřeném prostranství či odříznuta od zásob, byl s ní ámen. A o tom je náš film. Letectvem decimovaná jednotka z blízkého německého letiště každý den počítá nové mrtvé a nové zraněné aniž by Němcům uštědřila jakýkoliv úder. Průzkumný Storch rozhazující nad planinou letáky s garantováním života pokud se partyzáni vzdají zatím u nich nepůsobí valnějšího vzrušení, snad jen v tom, že se do natrhaných letáků dobře balí tabák. Velitel si je však vědom bezvýchodné situace a tak pověří tým diverzantů, který má letiště ve spolupráci s dalšími z hnutí zlikvidovat nebo ochromit. Za 3 dny od vyslání skupiny plánuje přesun a potřebuje aby při cestě přes planiny bylo nebe bez letounů s kříži na trupech... Jenž diverzní skupina hned zkraje cesty narazí na Němce a situace se komplikuje. Když je raněn jeden z partyzánů, postup k letišti se výrazně zpomaluje a veliteli diverzní skupiny je jasné, že k letišti včas nedojdou... Dál nebudu spoilerovat. Herci byli příjemní, postavy uvěřitelné, hudební doprovod nadmíru dobrý. Při přestřelkách byly někdy vidět trasírky či jiskry od odražených střel, což jako detailista oceňuji. Z čeho jsem šílel byla nasazená technika.... Němci měli veškerou techniku americkou. Pattony, náklaďáky GMC, chyběly tam jen jeepy s kříži na kapotě :-)) Kupodivu se tam nikde nevyskytl M3A Halftrack, který je ve filmech z této slouží jako věčná náhrada Sdkfz. Z letadel zahlédneme Štuky, ale mezi nimi i Lavočky a ještě něco sportovního... Eh. Škoda. Chápu, že sehnat tolik dobových letadel by asi byla fuška. Stačily by dvě a třeba jako kulisy, ale německá... Ten Lavočkin ala Fw190 s křížema a nakreslenými pikovými kartami na motoru mně ještě bude dlouho strašit. Celkově však nebudu zlý a i když je to s odřenou rudou hvězdičkou na lodičce, za ty 4 granáty dám. * * * *

Tak i konečně já se svezl taxíkem do Tobruku. A říkám rovnou, že budu spoilerovat. V taxíku se sešla vybraná společnost, o tom žádná. Tak vybraná, že jsem na ní měl možná přehnané nároky a nejen na ní. Hned v úvodu mne překvapilo, že u LRDG byli Svobodní Francouzi, ale to byla moje neznalost. Útok stodevítky (byť jak já říkám kapslíkový) potěšil, tahle mašina se v poválečných filmech hned tak nevyskytuje. Jenže poté co hoši přestoupí na německé vozidlo (identifikoval jsem je jako přepapundeklovaný Dodge WC2 ) to začne být s nasazeneou technikou hodně špatné. Němci jezdí nam nějakých opapundeklovaných obludách proti nimž by M3 Lee pověstný v Africe svým vysokým profilem působil jako list papíru. To se týkalo i některých nákladních aut a transportérů. Je to škoda, šedesátý rok ještě nebylo tak dávno po válce aby se někde nedala schrastit kloudná technika.... Jelikož jsem pochopil, že je to film více než válečný spíše konverzační, snažil jsem se přeladit na ony rozhovory během jízdy. A ač si tu někdo chrochtá blahem nad ryzím chlapstvím válka neválka, já tomu prostě nevěřil. Takovýhle kamarádčofty, společné pečení šneků... To může dělat jen Ventura, Aznavour a Krüger v romantickém filmu o přátelství mezi Němcem a Frantíky. Skutečnost by byla si jiná. Sice závěrečný zásah Greyhoundů zajistil mé rozkolísané hodnocení na třech hvězdách (pomalu se to šinulo ke dvoum), celkově ale film jako válečná záležitost může fungovat jen pro širší diváctvo, ne pro milovníky tohoto žánru. A přitom jsou filmy z té doby, které jsou skvělé. Např. Hořké vítězství (1957). Dávám tedy za tři kanystry vody. * * *

Mám velký problém se zabíjením velryb a delfínů. Přišlo mi to barbarské už v půlce devatenáctého, kdy se alespoň tuku velryb užívalo ke svícení a z ambry dělaly parfémy. Za vyloženě úchylné to považuji dnes, kdy nejeden ,,civilizovaný'' národ s Japonskem v čele vybíjí kytovce pro ,,vědecké účely'' za čímž je skryto podobně jako u slonoviny získávání různých extraktů pro zlepšení potence pověrčivých a zřejmě impotentních Asiatů. Ačkoliv chápu, že práce velrybářů byla drsná a nebezpečná, nijak mi tito lovci k srdci nepřirostli podobně jako lovci tuleňů apod... Zvířata mám zkrátka rád. Moby Dicka jsem kdysi četl a tak mne zaujal ten příběh o Melvillovi a tajemném vypravěči, který hluboko v sobě ukrývá příběh nejen o mořském netvorovi, ale i další nevyřčená bolestivá tajemství... Film na mne od začátku působil velkolepě, hlavně díky digitálním efektům a animacím. Zároveň jsem ale tušil, že si na blockbuster jen tak trochu hraje a že na něj nemá. Příliš často, hlavně na moři bylo vidět, že za herci je cosi animováno a ani zpomalování obrazu mi moc nesedlo. Vrcholem byl pak nažloutlý halucinoidní filtr přecházející do zelena v oblasti Pacifiku... Chápu, že olej dobře hořel, ale všechny ty výbuchy na Essexu? Čekal jsem skoro že někde kolem lodi vykukuje periskop od nějakého toho U - Bootu, pálícího jedno torpédo za druhým. Naprosto souhlasím s DaViDem82, i já na začátku zaplesal z účasti mého oblíbeného Gleesona. Bohužel, jeho role byla spíše epizodní a místo na lodi dostali mladší býčkové. Walker mi ještě jako kapitán typově sedl, ale hrdinný Hemsworth...eh.. no být dívkou v rozpuku, asi bych rozpukl. Ale holt nejsem. Film se dá dobře dokoukat, ale nějaký hlubší zážitek či poselství si nenese. A to co tam náznakem padne nestojí za slovo. Zkrátka, nechte velryby být a ony nechají vás. Tehdy to ještě bylo jakžtakž na férovku, dneska chudáci velryby nemají šanci. Smutné. Moc jsme se od těch dob nezměnili co říkáte? A to už ani olejem nesvítíme.... Tři harpuny a schválně je házím mimo. * * *

Stand up s Náhlovským? No tfuj tajxl ! Co tam proboha dělá inteligentní Knor, Nedvěd a Vydra? To je něco podobného jako Chmela a Sokol v Partičce... Ne, děkuji jednou stačilo! ODPAD

Nezapomenutelný seriál mého mládí. Samozřejmě částečně i pro to, že běžel tehdá v TV a odehrával se v celkem exotickém prostředí - v Japonsku. Soudruhům asi příběh o psu hledajícím pána (obdoby Bílého Bima černé ucho) nevadil a tak byl v rámci každého Studia kamarád k dispozici jeden díl. Na tu údoní píseň asi nikdy nezapomenu. Je otázkou jak by na mne seriál působil dnes, nebo ještě lépe na dnešní generaci. Třeba již mírně vyčpěl. V mých vzpomínkách ale zůstává dál. * * *

Tak zase jednou první ! Toto byl celkem zajímavý dokument o Expu 1967 tentokráte z Montrealu v Kanadě. Tato světová výstava průmyslu měla skutečně co nabídnout a věřím, že náš tehdejší divák musel být paf. Byl to atomový věk v pravém slova smyslu, čas ve švícarském pavilonu řídily atomové hodiny, USA a CCCP lákalo návštěvníky na kosmické programy atd... Divák nenavštíví jen naši výstavu, kde jsme tehdá měli co světu nabídnout, ale podívá se všude i k ostatním ba i na různé doprovodné atrakce i stánky s fast foody. Dnes nejednu z těch atrakcí minou děti na venkovských poutích a možnost dát si neomezeně hořčice na párek z velkého zásobníku asi také nikoho neohromí... :-) Holt doba je jinde, čas šel dál. Dokument nezapomene zabrnkat na divákův soucit stávkujícími dělníky, ale jinak se celkem věrně držel tématu. Zkrátka zakímavý dokument doby s komentářem p. Brouska staršího. Z jeho českého šau (show) jsem však šílel.. :-) !. tři vznášedla. * * *

Člověk je člověku vlkem a kritické okamžiky tříbí charaktery - to je známá věc. Hubač napsal dokonalou jednohubku pro čtveřici herců a jednu cimru. Mám rád tyhle konverzační dramata, kde stačí pár kulis, solidní herci mající co hrát a přesto jste napjatí jako u kdovíjakého dramatického velkofilmu. Tady si tu čtyřku nedal jen tak ledakdo ! Hrušínský, Brodský, Husák, Lanďák... Pravda Landovský jen přicmrndával ale i tak. Přiznávám, že jsem do poslední chvilky netušil jak se to celé vyvrbí. jedno bylo jasné, že to skončí nějakou absurdní situací. Znalý věci a taktiky gestapa jsem jednu chvilku dokonce myslel, že zadržení mezi sebou mají kolaboranta nebo rovnou agenta gestapa. Hrušínský aní Lanďák se mi od prvopočátku nelíbili... Hlavně Hrušínský. opět jsem se musel poklonit jeho herectví. On umí hrát dokonale a umí být velmi vřelým milým zadumaným člověkem s příjemným hlasem, zároveň však umí zahrát zlou postavu ze které jde strach a jejíž hlas řeže. Brodský svého prosťáčka a hodného člověka podal úžasně. Nu, nebylo třeba agentů, hoši si vystačili sami. Je to takové řekl bych až typicky české. Škoda toho konce, moc mi tam ta honička nesedla. Každopádně tohle byl malý velký film ! 4 čáry křídou na tabuli ! * * * *

Tak nějak jsem čekal více fantasy a méně toho pohádkového. A to na fantasy vlastně ani nejsem. Ale na CS filmu mne zaujaly upoutávky a tak jsem se na film podíval. Celé je to vlastně pohádka pro odrostlejší děti. Nebojte se krve ani drsných scén, prakticky tam nejsou. Malá Rebecca hrála dobře a z čeho jsem byl příjemně překvapen bylo celkové zpracování a vizuál. Ten by mohl filmu závidět nejeden středověký film. A pokud už tam něco bylo jak já říkám z papundeklu, netlouklo to vyloženě do očí. To je také důvod proč jsem přihodil ještě jednu hvězdu. Film končí pro Čechy na velmi pěkném místě! (což také potěšilo) a jeho konec vlastně zůstává otevřený. Pokud si tvůrci nechali otevřená vrátka pro pokračování či TV seroš, tak je mají dokořán. Dávám tři baňky s kouřem. * * *