Big Bear

Dnes nic zajímavého pro současného diváka nekouká -li s gustem na CS Film či Doku CS :-). Samozřejmě tehdá, v době kdy si málokdo mohl nechat natočit dokument o někom z rodiny to asi působilo jinak. Dědeček je sympatický, na svůj věk plný života a dokument odskakuje od oslav ze sklípku do dědáčkových včelínů či na zasněžená moravská pole. Je to milé, lidské, bodré, zajímavé však dnes hlavně jako dokument své doby. Dávám za 4 štamprdle slivovice a moc by mě zajímalo kolika let se dědáček celkem dožil! . * * * *

Je neuvěřitelné, co jedna flanděra s JD vydrží! Lepší než devítka v kapse :-))) Akorát při tom vylévání jsem úpěl... Takové škody (o zapíku nemluvě)! * * *

,,Nikdy neříkejte vojákovi, že nezná cenu války! ´´ --- Oko na obloze je perfektním (navíc perfektními herci našlapaný ) válečný thriller. Některé možná v jejich rolích uvidíte dokonce poprvé. Mirren v maskáči plukovníka britské armády, stejně tak Rickman... :-)Je mi jasné, že kvůli filmu bylo lecos mírně natahováno. Konec konců ta videa z jůtůbu, kdy to občas spadne vedle občas přes všechna ta zabezpečení uniknou. Chce se tedy věřit, že likvidace předních teroristů není závislá na prodeji placek. Ale ačkoliv ta korektnost tam byla zdůrazňována až moc, myslím, že dnešní doba je spíše dobou rázných vojenských řešení dle okamžitých úsudků. Pokud se každé povolení ke střelbě bude schvalovat deseti papaláši na mezinárodních úrovních, kdy každý sice bojuje s terorem, ale zároveň se děsí karambolu a ztráty popularity, budeme za teroristy pořád o několik kroků zpět. Právě ta naše korektnost, civilizovanost a promýšlení všech důsledků je neskutečně svazující. Je až neuvěřitelné, jakými hračkami dnes armáda disponuje! Až vám večer bude u hlavy bzučet chroust, dobře bych se podíval zda náhodou očička nemá z led diod a o mechanizovaném RC kolibříkovi ani nemluvě :-). Válka je svině, ale tahle má své jasné důvody. Nebýt militantního islámu (a islám braný podle Koránu je vždy militantní), mohly by si dál holčičky prodávat placky se 100 % pravděpodobností na přežití i bez výpočtů vojáků kdesi v anglickém bunkru tisíce mil daleko. Byly to nervy a konec byl neamerický což na jednu stranu chválím, na stranu druhou mě pochopitelně zasáhl. Výborný film! Pět plastových kbelíků. * * * * *

,,Víš proč jsem tě zavedla na toto klidné místo? Je to ideální místo pro tvůj hrob! ´´ --- Už hodně, hodně dlouho jsem si u filmu tak často pro sebe nedrmolil ...hmmm..zvláštní..! Humr totiž je zvláštní a to velmi. Byla místa, kde jsem fascinovaně zíral na obrazovku s chrochtal si blahem nad geniálním námětem, tak jiným a originálním, nad krásnou kamerou i perfektně zvoleným soundtrackem převážně z per a smyčců klasiků... Byla však místa (a bylo jich tam požehnaně), která byla hluchá a kde jsem tápal. A to nemám rád. První hoďka vám uteče jak nic, ta druhá se už krapet vleče a občas ze zapařeného ponča a vlhkého listí vysunete ruku k pohledu na hodinky. Moc rád bych dal za 4, ale nemohu. Neotřelost není vše. Mimochodem jaké zviřátko budete chtít být vy? Dávám za tři uspávací šipky a jen tak mimochodem u mne z hotelu vedla jednoznačně pokojská Ariane Labed! * * *

Po dnes již legendárních Pelíškách a vlastně i Pupendu, kdy se Dušek tak nějak více začal objevovat ve filmech mi tohle přišlo už jako kalkul natočit film se známým komediálním xichtem. Parťáka měl dělat Čtvrtníček a humor měl být asi zajištěn a tím i návštěvnost. No povedlo se to tak půl na půl. Někde kupodivu film přinutí i k zamyšlení. Více je však hluchých nebo dokonce trapných míst. Oceňuji snahu natočit v té době něco mimo rámec, ale tohle bylo mimo celkem dost možná i na samotné aktéry. Dvě hrobky. * *

Tento thriller se rozjíždí opravdu velice zvolna. Unaveného člověka, jako jsem byl včera já může dokonce ze začátku nudit. Emily má depky, chce se zabít a tak na to bere kelímky chemických svinstev s nezapamatovatelnými názvy, které oblbují její již tak oblblý mozek. A co... Představa, že se to potáhne dalších 60 minut mne celkem děsila. Jenže pak se na scéně objeví charismatický psychiatr Law a konečně se začne něco dít. Stejně jako rozjetá lokomotiva film z pomaloučkého rozjezdu začne dostávat solidní spád a i unavený jedinec začne bystřeji sledovat co se na obrazovce vlastně děje. Samotný závěr mi na jednu stranu sedl a já byl rád, že dobro zvítězilo nad zlem. Na stranu druhou ta veškerá vysvětlení a rozuzlení byla divákovi podána na stříbrném podnose i s ubrouskem a párátkem takovým vyčerpávajícím způsobem, až to uráželo... Jako by na konci někdo řekl štábu - končíme, na další metry nejsou prachy! A tak se vše tak krásně pomalu rozjeté, zamlžené a matoucí během pár minut ukončilo. Logicky, pochopitelně, ale náhle. Ale i tak se to líbilo a já dávám za 4 pilule nevyzkoušených chemických dobrot. * * * *

Vše kolem tohoto legendami opředeného místa mne zajímá. Zkáza Mary Celeste, zmizelá letka torpédových TBM Avengerů, ztracené lodi, letouny, zvláštní jevy i zmatená chování kompasů.... To je Bermudský trojúhelník. Proto mne nabídka NOVA Cinema včera večer celkem zaujala. Zvědavost se zvýšila po zjištění, že tam hraje má oblíbená Naomi. Již však po 10 minutách jsem pochopil svůj omyl a zbytek filmu masochisticky dokoukal jen z důvodu, že bych se mohl alespoň dobře pobavit tím jak je to debilní. Leč i to byl omyl. Bylo to tak debilní, že to ani nebavilo. V kostce, rodina se dvěma dětmi ztroskotá se svojí lodí. Už to vypadá, že utonou, když je zachrání delfíny. Proberou se na pláži tropického ostrova, kde je přivítá americký pilot, který zde nouzově přistál už v roce 1945... Ten ale po ostrově jezdí v armádním jeepu, tak fakt nevím čím přiletěl.. :-). Na ostrově je komunita lidiček co se zde po různu napříč časem také zachránili a které ostrov drží a nepustí ven. Komunita má vše co potřebuje k životu (asi z vraků). Benzín, motorové čluny, potápěčskou výbavu atd... zatímco rodiče jsou uvězněním na ostrově zdrceni, syn si najde v džungli kámoše Tarzana a dcera se skamarádí s delfíny v moři. O drama také není nouze, syn má cukrovku a dochází mu inzulín. Naštěstí ale na ostrově žije pod doutnající sopkou i podivný kmen domorodců uctívající delfíny, který pomůže... Na ostrově jsou všude sloupy s korintskými hlavicemi asi pozůstatek dávné civilizace....snad bájné Atlantidy... Prostě příšerné. Strašné! Naomi se tam sice párkrát mihne v kraťáskách, to ale nevyváží to strašné amatérské zpracování. Ne tohle nefunguje ani jako rodinný, ani jako dobrodružný a už vůbec ne jako mysteriózní film.... ODPAD

Pamatuji se, když se sháněla před natáčením dvojčata do komparzu... Tehdá ještě televizní hlasatelé a hlasatelky u stolku s karafiátem předčítaly požadavky režiséra před puštěním dalšího pořadu... Samotná komedie je nekomediální a kromě roztomilého opičátka utkví v paměti jen tím, že se v ní neustále někam a s něčím běhá... Dokonce je do běhání zapojeno dle tehdejší módy v komediích - VB. Jinak klasicky palec za nahoru za Macháčka. Ten může hrát cokoliv a uvěříte mu to. Tady v khaki košili vypadá dost vědecky a je velmi podobný Josefu Vágnerovi ! :-). Za mně je to za dva kočárky, od rodinné komedie ze ZOO čekám víc. * *

Tohle bylo hodně zajímavé! Hlavní hrdina měl charisma a mně se celý ten scénář o zázračném zalidnění jednoho vymírajícího ostrůvku kdesi v Dalmácii moc líbil. Jenže od poloviny skončily dobré nápady a začalo se to táhnout. Konec mírně klesal k trapnému protahování (zpívající opilec na sloupu) stopáže. Po posledním záchvěvu humoru návštěvou biskupa se ,,komedie'' z ničeho nic stočí do tragična a na konci se fakt nebudete smát. Ta hlavní myšlenka mi asi ulétla, ale co musím uznat, těch několik desítek minut návštěvy na ostrůvku plném svérázných lidiček celkem bavilo a byl to myšlenkově takový celkem svěží mořský závan do našich luhů a hájů... Dávám za tři prezervativy - ty od Petara! * * *

,,WE ARE AT THE BEACH... '' ---- Tohle je přesně ten typ filmů, kdy si člověk nakonec po dokoukání řekne, že raději letos stráví dovolenou na Mácháči nebo doma v bazénu na zahradě. Thajsko je bezva destinace, o tom žádná. Tyrkysové moře, pláže bílého písku a břeh lemován ševelícími palmami... Jenže když pak někde daleko v oceánu zabouří nějaká ta podmořská sopka, vzedmutá vlna velikosti baráku projde pobřežím i vnitrozemím jako horký nůž máslem. Marně se pak držíte bambusové kůlu od vaší chatrče ve které vás ubytovali, protože voda má takovou sílu, že nese stromy, auta i lodě... Tělo se přepne do módu přežití a i když si uvědomujete, že vám živel právě před chvilkou vyrval z rukou vaše dítě, přesto se křečovitě držíte dál, protože teď jede tělo na nouzový režim, na autopilota a ten nařizuje - drž se.... Tenhle příběh se prý stal. Přeživší z příběhu měli neuvěřitelnou kliku, protože v ty tropické vánoce roku 2004 vyhasly v tropickém ráji tisíce lidských životů. Smekám před filmaři, protože to jak byla tsunami vykreslena i samotné osudy přeživších, to bylo něco dech beroucího! Na člověka tak více než z televizních reportáží dopadne ten rozsah katastrofy a uvědomí si, jak moc jsme malí a křehcí. Jak když se matce přírodě zachce, spláchne naše hrdé lidstvo se všemi moderními vymoženostmi jak mravence... Také jsem si uvědomil tu bolest místních na které na letišti nečekaly dokonale zdravotnicky vybavené letouny a klimatizované nemocnice, o které se pojišťovny královsky nestaraly jednoduše proto, že žádnou pojistku jako bohatí turisté neměli. Pravda na konci se dle mého už trochu moc tlačilo na citovou strunu a docházelo často k jak já říkám HERO efektu, tedy k tomu kdy hlavní hrdinové něco dělají a všichni ostatní je sledují.. ale což. Naomi tentokrát byla opravdu dokonale nalíčená, až jsem jí ty šrámy věřil. Tohle bylo hodně slušné drama ! 4 plechovky thajské coly. * * * *