Big Bear

Tenhle typ filmů záměrně nevyhledávám, ale čas od času jsem donucen je sledovat s omladinou. Konečně tedy vím kdo je ta Harley a Joker. Já o nich samozřejmě slyšel už dříve, ale myslím tím toto jejich vizuální zpracování. A jde z toho na mne krapet obava, zda je vše ok... Když mi bylo tenkrát deset, lepil jsem plastikové modely, četl Ábíčko a mými knižními hrdiny po těch románových jako kapitán Nemo, Tarzan, Hrdina Nik atd..  naši letci jejichž vyprávění sem tam také vyšla knižně. Z filmových to byl zcela jistě párek pokrevních bratrů z románu Karla Maye, Profesionálové a ano i Honza Zeman. Tehdy jsem ještě moc nechápal, že za tím jeho příběhem je hromada překroucených historických momentů a že to celé je óda na práci represívní složky komunistického státu. Ale i když následně odejmeme tedy z výše psaných důvodů onoho majora, všechny hrdiny spojovala jedna zcela zásadní věc. Byli kladní. Bojovali proti zlu. Jenže tady co? Jasně komiks je dán, ale co se to tu předkládá? Jeden větší magor než druhý jako ti správní. A i když se v jeden moment ve filmu grázlové zachovají charaterně, ta pachuť zůstává. Zůstává o to více, že se omladině líbilo jak je Joker drsnej a vtipnej a stejně tak Harley. Ta je dokonce vzorem kamarádovy dcery, nosí tričko daddys little girl a mít bejzbolku, chodí s ní p ulici... A tak se ptám, jsou tohle ti správní hrdinové? Komu ten film je vlastně určen? Dospělák na tohle přeci nemůže jít do kina! Film byl jinak nadupán digitálními efekty, bitky byly docela koukatelné i ty padající chinooky... Harley byla fešná, ale Margot to mnohem více slušelo v kostýmu letušky v seriálu Pan Am než v tomhle mudůru zcvoklé psychiatričky... Nepotěšila mne účastí Cary Delevingne, protože je mi už od pohledu nesympatická. A to že je to vykráčka Tuctu špinavců, o tom raději ani nebudu psát... Soundtrack byl ale dobrej, to jo. Dávám za 3. * * *

Snad v jiné době bych to bral jako rádoby divadelní konverzačku v dobových hábitech a dobových interiérech. Prostě takové třeba jinačí modernější pojetí podobně jako se děje u Shakespearových her. Vzpomeňme skvělého Tita s A. Hopkinsem, nebo mnou viděného Krále Leara na půdě Národního, kde souložící vlci  na pobřeží Doveru byli opravdu tím nejjemnějším co artové zpracování nabízelo. Prachařův anus a pod ním bimbající se falus vystrčený na nebožáky v první řadě (já byl naštěstí ve čtvrté) mne bude děsit ještě dlouho v nejtemnějších nocích víc než kdejaká noční bestie... Jenže tohle není v jiné době. Tohle je dnes. Dnes kdy máme 54 (možná už i víc) pohlaví, kdy fotbalisté se předhánějí místo skvělého hraní kdo má duhovější spoďáry, kdy se překresluje historie tak aby to liberalistům vyhovovalo v jejich přiblblém vidění světa, kdy se kácí sochy objevitelů, kteří možná přinesli některým národům zlo a porobu, ale s nimiž chtě nechtě kráčela i civilizace... Nevadí mi kdo má jakou barvu pleti. Ale vadí mi jak se dnes nutí, že tmavá je in a proto pojďme točit rasově vyvážené filmy. A tomuto prznění umění říkám ne. Annu, která byla proslulá svojí bělostnou pletí a je tak i zachycena na dobových obrazech prostě nemůže hrát nikdo tmavé pleti, ani Inuita, ani Asiat... Tak to je. Ať si blázni experimentují jak chtějí a bijí se v prsa, ale vznikne jen a jen paskvil. Bojím se o Londýn až ji Jindra Tudor nechá setnout tu její černou hlavinku... To bude BLM v ulicích Londýna asi vyvádět! :-). Ale teď vážněji. Tohle je jen špička ledovce. Bude hůř. Věřím, že se najde dost lidí co najednou zvolají - Král je nahý a všem těmto debilitám odzvoní. Snad. Bůh ochraňuj krále a nás! - ODPAD

To 2, jsem viděl zcela náhodou. A pochopitelně myslím film a ne upgradovanou verzi binárního jedince Alžbětka, které se přilepilo v Brně vtěřiňákem k silnici pro záchranu planety a zastavilo  draze pořízený elktrobus dopravních podniků :-). V podstatě jsem si celý dlouuuuuuuuuuhý film kladl otázku co to má vlastně být a co to mělo sdělit. Na sci-fi to bylo moc blbé, na horor nestrašidelné, na teenagerskou komedii ze střední nevtipné. Strašně mně tam mrzela účast Jessicy. Koukám, že by vzala roli i v Rákosníčkovi, kdyby jí této jinak velmi dobré herečce nabídl. Film jsem v rámci jedné párty dokoukal celý a jediné co jej ode mne chrání před odpadem je fakt, že jsem neviděl jedničku, tudíž tomu co se zde následně děje nemohu rozumět. Dvanáciletým teenagerům se to líbilo, od patnácti výš už bych to zakázal. Dospělák za těch 165 ztracených minut může přeci jen udělat něco prospěšnějšího a důležitějšího i kdyby to mělo být jen vydrbání kuchyňského dřezu.  Mám ale velké obyvy, že jestli si první díl pustím, nebude to o moc lepší. Takže zatím je to za jednu uliční vpusť. *

,,Byl jsi mým nejoblíbenějším manželem! '' ---- :-) Vcelku příjemná komedie, která stojí a padá na výkonech Clooneyho a Catherina Zeta-Jones. Skoro jsem měl pocit, že to mezi nimi jiskří doopravdy. Catherine byla nádherná a v těch jejích očích by se asi utopil velice snadno nejeden milovník vláčků :-). Druhou zásadní složkou filmu jsou výborné dialogy a i když je tam pár tupějších míst, většinu děje vás baví sledovat jak herci mají co hrát a baví je to. Film je plný herců známých jmen a tak je možná škoda, že nedosáhl na vyšší  hodnocení. Za mne je to solidní průměr a předmanželskou smlouvu trhám na tři cáry papíru ! * * *

Od tohohle jsem očekával další porci bolševické zábavy, protože ten rok vzniku filmu 1953 sliboval mnohé. Na tyto filmy se specializuji a zaradoval jsem se, že jesem narazil na další zrníčko zlata v hromadě písku. Tyhle kousky se hledají čím dál hůř. Nakonec to nebylo tak hrozné jak to jindy bývá. Samozřejmě je tu vykořisťovatel kavárník a zkorumpovaná policie, bez podobných atributů si budovatelský film ani nelze představit. Ale byl tu i Karel Höger, který svému hrdinovi i přes jeho trochu násilnou angažovanost dal punc opravdové lidskosti pramenící z obyčejného člověčenství snažit se pomoci druhým. Film se odehrává za krize, kdy i bohatým kavárníkům bylo leckdy ouvej natožpak nekavárníkům. Ti kdo pro takové pracovali byli rádi, že jsou rádi a samozřejmě museli lecos zkousnout. Samozřejmě, že ne každý byl otrokář a vykořisťovatel, ale leckde skutečně vypomáhaly děti nebo bylo pracovní tempo o dost brutálnější než na které jsme zvyklí dnes. Třicátá léta si leckdo idealizuje, ale jak už jsem psal jinde, každý nebyl továrník nebo vinárník. Doba to nebyla jednoduchá a právě díky tomu také komunisté v té době dostávali se svým třídním bojem, snahou zlepšit pracovní podmínky atd.. vítr do plachet, který v roce 1948 odfoukl ostatní demokratické strany a uvrhl nás na dlouhou dobu do rudého temna. Film je zajímavý tím, že se v něm objevují ještě prvorepublikoví herci (většinou v rolích buržousů) a zároveň nová krev jako pan Voska, nebo Mixa v roli všetečného novináře Rudého práva. A v závěru dojde i na ten humor, kdy u soudu se tak trochu zpřehází žalovaní :-) . Dávám tedy za 2 chybějící bankovky. * *

Moc zvláštní film. Hrzána má rád, ale krom Prcka z Nebeských jezdců jej mám spíše zafixovaného jako herce, který hraje různé sranda figury nebo táty (nejčasteji hrával manžele paní Maciuchové) ve všelikých těch rodinných filmech ze zedmdesátek. Úplně nejvíc se mi vždy vybaví ve filmu Drahé tety a já. Ale tady divák jasně pochopí co to bylo za herce. Film je o ukřiknutém dozorci ve věznici, který si nechá lecos líbit od vězňů s nimiž se snaží být navzdory napomínání vedení věznice za dobře. Své přetlaky si doma vybíjí na svém psu, kterého vždy odvede na procházku a následně uvázaného u zbořené zdi jakého statku surově zbije klackem. Hrdina si svůj sadismus dokonce uvědomuje, protože se vždy pořádně rozhlédne zda není někdo nablízku než začne ubohé zvíře bít. Zdá se tedy, že v provopátku si uvědomuje, že koná špatně a když ne kvůli svému špatnému svědomí, má strach co by na to řeklo okolí. Zde tedy musím podotknout, že mně filmaři naštvali, protože pes je filmu bit opravdu a měl jsem problém se na to jako majitel podobného chlupáče  koukat. Sadismus hrdiny to ukázalo dokonale, ale vždy jsem opovrhoval filmaři, co pro efekt ve filmu zabíjeli nebo mučili nějaké zvíře.  Bití psa hlídače vždy na chvilku zklidní, nicméně je to pro něj celkem pravidelný rituál jak udržovat své emoce na uzdě. Vnitřně sní o službě na majáku. Rád chodívá s kostelníkem na věž jejíž schody mu evokují maják a když kostelník bije na zvon, on se rozhlíží zaluziemi okna kostelní věže po okolí jako by byl na ochozu majáku. Sní o tom jak obsluhuje čočku i jak z vody vytahuje topící se ženu. Ačkoliv má pevné zázemí, hrdina volí poněkud zvláštní únik do jiného světa. Už jen to poukazuje na jeho podivný duševní stav, protože kdo ví, služba na majáku je jedna z nejobtížnějších kvůli náročnosti, délce a hlavně samotě.  Vězni si z jeho snahy být s nimi za dobře dělají legraci, opovrhují jím .... Následné události způsobí, že se ze skrývaného sadisty stane sadista skutečný tentokráte už v samotné věznici... Bestie je už zkrátka venku...  Můžeme se domýšlet proč je hlavní postava jaká je, já si myslí, že to byl vadný jedinec od prvopočátku. Deviant, jehož temné stránky jednoho dne vyplují an povrch. Těch případů je známo hodně. Lidéco žili ve spořádaných rodinách, kteří ale už od mládí měli potřebu týrat a zabíjet. Nejčastěji zvířata. Takoví Dexterové. Někteří své temné pudy zvládli ukočírovat, jiní začli mít potřebu zabíjet víc... Tohle byl hodně zajímavý film o psychicky narušeném jedinci, velmi zajímavá staudie povahy sadistického člověka. Mně se ale asi proto nejvíce líbily ty snové představy z majáku. Hudba ve filmu od pana mistra Fišera byla nádherná! Dávám za 4 buchty. * * * *

V první třetině film nudí a dnešní divák absolutně netuší, proč šel film do trezoru. Co sakra mohlo soudruhům vadit na nějakém výzkumáku, kde pitvají nebohé myši a králíky? Jenže pak filmový hrdina ztvárněný Třískou dostane infarkt a zvolna se začne rozplétat lecos. Prostřednictvím nespokojeného vědeckého zaměstannce, který má naprůměrné pracovní výsledky a je své práci zcela oddán je kritizováno vedení ústavu a vůbec celkový systém jakým se přistupuje k úkolům, práci, jakým se jedná s mladými lidmi obzvláště s těmi, kteří jsou iniciativní a mají chuť posouvat vědu někam dál. Začínající normalizace společnosti neměla zájem o nějaké dynamické změny ať už ve vedení podniků, tak zejména nahoře ve straně. Husák potřeboval vládu konsolidovat, zbavit těch co nesouhlasili s bratrským vpádem armád. Kritizovat ce může, ale vocaď pocaď. To zaznívá ve filmu zcela jasně. Divák jako by slyšel v odpovědích ředitele ústavu při rozhovoru s Třískou nějakého z tehdejších papalášů jak mele cosi o tom, že se vše daří, vše jde skvěle, ale pravda je třeba se zamyslet i nad lepší efektivitou atd... Prostě kecy, kecy, kecy. Zde je zajímavé a to se soudruhům asi taky moc nelíbilo, že sám ředitel ústavu má vnitřní problém spřípadným odchodem Třísky, tudíž i samotné vedení má v srdci sémě pochybností zda na tom co řekl na schůzi není hodně pravdy... Je zajímavé, že tuto roli dostal zrovna pan Tříska. Je mu na tělo ušitá. O systému si myslel své, Estébáky, kteří se jej snažili zlanařit pro spolupráci v podstatě poslal do prdele... Osobně si myslím, že točit tohle v roce 1973 už byla celkem odvaha od všech. Velmi zajímavý film! Dávám za 4  bílé myšky. * * * *

Opět zase jednou nechápu zdejší nízké hodnocení. Jen hlupák řekne - pche další náboženská křesťanská agitka... Kdo zná historii velmi rychle si uvědomí jak dokonalý scénář je. Co by se stalo kdyby byl v Jeruzalémě nalezen hrob s tělem Ježíše? Celý Nový zákon by se otřásl v základech a  možná i samotné pilíře západní civilizace, která z křesťanství a křesťanských ideálů vzešla. Co by se stalo s církví? Jak by to otřáslo geopolitickým rozložením světa? A co vlastně obyčejní lidé, věřící křesťané, kteří by si uvědomili že žili celý život ve lži? O tom všem je tento příběh kdy je v Jeruzalémě nalezeno tělo nesoucí stopy ukřižování a dle dalších artefaktů jej lze datovat do roku 0 -  roku 1 n. l. Jako bývalý archeolog jemuž pod rukama prošlo pár desítek kosterních ostatků našich předků od skrčenců po ,,vampýry'' z Krumlovského Plešivce jsem tenhle film sledoval se zatajeným dechem. U každých ostatků jsem se vždy zamýšlel co se asi tenkrát stalo, koho ostatky očišťuji... Jak vypadal tehdejší svět kolem mne v jehož dnešní podobě klečím nad hrobem... A představa, že kosti přede mnou mohou být Ježíše by mne při tušení všech souvislostí zcela ochromila a to nejsem věřící.... Pravda paní archeoložka se v hrobce pohybovala trochu jako tank a to jak sebrala tu minci také nebylo z hlediska zaměření nálezu zcela košér ale zase byla celkem sexy a Antonio se asi jako Jezuita musel hodně přemáhat :-). A do toho už místo samotné. Jeruzalém. Místo klokotající skrytou nenávistí ze strany Palestinců, kteří by Izrael nejraději vyhladili aby si tam taky mohli udělat stejný bordel jaký mají Arabové všude žijí a kde zrovna nemají ropu. Koho příběh zaujal, doporučuji mu ještě o level lepší záležitost Ve jménu Krista, kde se také pátrá po Ježíšovi, ale přímo ještě v době krátce po jeho ukřižování. Dávám za 4 mince s Pilátem. * * * *

Hodnotit to tehdy, když jsem to viděl popvé na VHS kazetě u souseda co měl jako jedinej v baráku video, asi bych dal 4 nebo 5 hvězd (a co teprve v kině!). Přeci jen tehdy v televizi kralovaly normalizační seriály, TV inscenace, různé varietní pořady a i když byly dost často našlapány tehdejší hereckou elitou, bylo to takové socialistické. Jakýkoliv film z USA nabízel pohled na jiný svět tam na západě a zejména Amerika k níž leckdo z nás vzhlížel jako k tomu nejlepšímu co vůbec mohlo být, byla světem opravdu zcela jiným. Tenhle film byl i na USA zcela z jiné dimenze :-). Bohužel se tu skutečně nepodařilo vyvážit prvky hororu s komedií a divák vlastně hlavně díky závěru neví na jaký žánr pořádně kouká... Dnes když jsem to viděl po letech mne napadlo, že je to taková dávná předloha Stargate:-). Herecké výkony byly super, okatá Replayová byla krásná, jen ty trikové efekty už k dnešku vypadaly dost prehistoricky což je pochopitelné. Ale například to rozpraskání silnice před místem poslední bitky bylo super i na dnešní dobu. Podtrženo sečteno dávám za 3 vystřelené paprsky. * * *

Když čtu komenty, fakt nechápu  jak se tohle mohlo někomu nelíbit. Mně osobně to sedlo moc. Jednak mám hrozně moc rád Mariána Geišberga (a hned po filmu jsme si se slozou v oku musel pustit jeho písničky) a pak mi příběh připomněl knihu Nebeské pastviny od mého milovaného J. Steinbecka. Příběh o dvou přátelích co nemají nic, ale jsou vlastně spokojení ve svých životech dokud jim jejich žití nenaboří někdo z venčí. Samozřejmě i oni sní o lepším místě k žití a lepších světech, ale zároveň jsou tak nějak smířeni s rolí, kterou jim osud nadělil a mají rádi místo kde žijí. Už jen ten sen o životě v blahobytu, kdyby se člověk mohl umýt mýdlem! ne tím mazlavým, ale tím pravým s jelenem na obouch stranách... Zde to byla druhá světová co nabořila onu svým způsobem bezstarostnou linku, protože na kus chleba a špeku bylo vždycky i na nějakou tu pálenku. Tradičně krásná zde byla Zdena Studénková a samozřejmě sexysymbol osmdesátek Eva Vejmělková. Překvpilo mne, že jí chyběl v ústech jeden zub, naštěstí ne v předu což by jí značně kazilo sexy úsměv... :-). Film to byl hezký s krásnou hudbou, něco na způsob Sedím na konári. Geišberga je škoda sakra, sakra....  Tohle si zaslouží rozhodně 4 láhve od sodovky naplněné vodou z pramene. * * * *