Réžia:
Vojtěch ŠtursaScenár:
Zdeněk ČecháčekKamera:
Jiří KačírekHudba:
Pavel BlatnýHrajú:
Jan Tříska, Jana Hliňáková, Jaroslav Rava, Jana Hlaváčková, Gabriela Wilhelmová, Zdena Herfortová, Oldřich Vykypěl, Oldřich Slavík, Zdeněk Maryška, Miroslav Donutil, Milan Pásek, Blažena Rýznarová (viac)Obsahy(1)
Premiéra trezorového televizního filmu s Janem Třískou v hlavní roli. Úspěšný vědec, který se odvážil kritizovat neproduktivní práci ústavu, v němž je zaměstnán, potažmo i celý politický režim. Ustojí jeho kariéra tuto situaci? Vynikající Jan Tříska v hlavní roli snímku o úspěšném vědci, který se odvážil otevřeně a důrazně kritizovat neproduktivní činnost ústavu, v němž působí. Upozorňuje na zastaralé postupy a také na to, že vědecká práce nesmí upadat do propasti průměrnosti a každodenní šedi, tak typické pro celou tehdejší společnost. Divák může sledovat, jak se hlavní hrdina s celou situací vyrovná, a zda ustojí tlaky na svou osobu i kariéru.
Film Klec, natočený v roce 1973, uvádíme v premiéře, jako tzv. „trezorový film". Není v něm nouze především o kritiku celé normalizační společnosti, potažmo i politiky. Proto si jej divák může vychutnat teprve dnes, 6. září 2015.
(Česká televize)
Recenzie (28)
Náhodou jsem se pár dní před tímto filmem dostal k vynikajícímu článku o tom, jak je v současnosti nastaven systém hodnocení vědecké práce. Díky tomu jsem byl obohacen o další rozměr filmu: Ve filmu zachycená kritika poměrů na vědeckých pracovištích se totiž ukázala nadčasovější, než by se mohlo na první pohled zdát. _____ O článku ve zkratce: dnes je úspěšnost vědeckých výzkumů měřena pomocí tzv. impakt faktoru, který je vypočítáván v několika vědeckých časopisech a měl by sloužit jako ukazatel kvality (fungující na principu "čím citovanější článek, tím kvalitnější výzkum"). To má za následek, že je na vědce vyvíjen tlak, aby bádali hlavně s ohledem na co nejlepší možný výsledný impakt faktor. Jen tak se stanou finančně a marketingově přínosnými pro své pracoviště. Zájem o koncepční práci je až ve druhém plánu (pokud vůbec). _____ Za socialismu se tedy vědci báli příliš vyčnívat, protože chtěli mít "klid na práci", kdežto za kapitalismu se vědci bojí pustit do čehokoli dlouhodobějšího, protože "time is money". - Myslím, že to stojí za zamyšlení. ... Závěrem jen tolik, že Třískův monolog na schůzi (ROH?) je brilantní, v české či slovenské kinematografii takových najdeme jen pár. Tříska tu odvedl svůj velmi dobrý standard, ale líbil se mi i civilní projev Jaroslava Ravy (stokrát škoda, že nebyl obsazován víc!). Formální zpracování není bůhvíjaké, ale přece nebudu strhávat hvězdičky kvůli televizní kameře. ()
Kdo přemýšlí, je vždycky sám. Lidé neradi slyší nepříjemnou pravdu, tím spíš, míří-li do vlastních řad. Brněnská inscenace Zdeňka Čecháčka a Vojtěcha Štursy nepochybně vyvolala silnou averzi u stranických funkcionářů, už proto, že na podobné kritické výpady bylo tehdy zkrátka příliš brzy. Dnes už leccos z toho působí neškodně, unaveně, možná i naivně, přesto vyvrcholení příběhu v podobě kritického projevu Jana Třísky na odborářské schůzi ústavu vzbuzuje jiskřičku naděje, že ne všichni smýšleli konformně a že se občas mezi tím ustrašeným davem našla jedna bílá vrána, jeden odvážný, který se nebál pozvednout svůj hlas. ()
Je pomaly 26 rokov od revolúcie a ČT teraz vytiahla z archívu tento televízny film. Už mal byť odvysielaný dávno! Oni ani sami nevedia, čo v archívoch majú a k televíznym dielam spred roku 1989 sa správajú ako krkavčia matka k nechcenému dieťaťu. Potom to aj tak vyzerá, za socializmu to nebolo vysielané 16 rokov, za kapitalizmu 26. V ČT sa musia demokracii ešte veľa učiť. ()
Kto si mysli, ze tento film bol aktualny len v dobe vzniku, tak toho zatial vela nezazil. Film je uplne nadcasovy. "Kto premysli, je vdyzcky sam". Infarkt, porazka, burn-out.. Boj so systemom, chut vylepsovat svet a potom pad na hubu, odpisany a sam. Clovek sa nauci intelektualny naskok vyuzit na prezitie medzi idiotmi v idiotskom systeme. Firmy presieraju miliony, manazuju nas debili. Prezit do penzie bez dalsieho infarktu, motto nielen filmu, i celej dnesnej doby. 4* za neskutocnu aktualnost a plastickost podania. ()
Výborný televizní film, který jsem zhlédl s nemalým zájmem. Jednomu se až nechce věřit, že se na obrazovku dostal poprvé až po 42 letech od svého vzniku - proto když se ke mně náhodou doneslo, že se to bude vysílat, nemohl jsem si nechat ujít možnost vidět film, který přede mnou dosud nikdo neviděl. Film mě zaujal tím, jak - po mém soudu - velmi věrně vystihl obraz celé tehdejší normalizační společnosti - zpočátku jsem ho sledoval dosti vlažně, ale jak začalo "přituhovat", začalo mi docházet, proč vlastně tenhle film "musel" skončit v trezoru - od sekvence s Třískovým projevem na schůzi už není pochyb o kritickém stanovisku vůči celé tehdejší společnosti, s nímž tento film přicházel. Zmínil jsem Třísku, který je pro dnešního diváka zřejmě hlavním lákadlem, proč si pustit tak letitou podívanou - pro svou roli se neobyčejně typově hodil (mj. svou kultivovanou dikcí) a coby mladý idealistický vědecký pracovník je velmi přesvědčivý. Člověk si při pohledu na něj nemůže nevzpomenout na postavu Sokrata, který tak jako Tříska v tomto filmu také sděloval lidem své doby nepříjemné pravdy, aby na to náležitě dojel - ta analogie je myslím dost markantní. Za mě velký dík České televizi za odvysílání tohoto zapomenutého klenotu - víc takových záslužných televizních počinů! ()
Reklama