Qitek

Po dlouhé době jsem viděl něco nového na Netflixu, co vypadalo celkem zajímavě. Název, cover, Idris Elba, “black western”- “mmm sounds good to me" proč ne - zjistím po očku co v zámoří hlásají kritici - “Moderní western jak se sluší a patří...Neotřelé... Originální... Vizionářské...” - To vypadá na moc fajn večer! Dobrých westernů je jak víte co. To že je to přehnaně stylizované a přitom tak nějak špatně (kostýmy působí jak čerstvě ušité, lokace čerstvě postavené, ani prach tomu nevěříte) mi až tak úplně nevadí, i když vadí. A jak. Ale čert to vem. Ale to, že je to namachrovanost, která dělá ramena jakoby byla šťavnatej steak a přitom je to nedovařená omeleta, to jsem fakt nezvládnul.

“Neber co není tvé” v roztomile bizarně komickém než hororovém balení. Bohužel zbytečně nataženo pocitově tak na “180 minut”. Slowburn forma mi ve většině případů sedne, tady ale spíše nudí, než by se budovalo - cokoli. Závěr pak nepřináší nic, co by diváka (mě osobně tedy) mohlo skopnout ze sedačky, nebo naopak nakopnout, natož třeba pobavit. V kostce je Ada dle mého (zbytečného) názoru bohužel nezáživným výsledkem zajímavého námětu. Škoda. Momenty to má. Ale nijak silné taky nejsou. Těšil jsem se moc.

Film, který scénářem irituje, ale zároveň úmyslně střílí do jediného terče, který zde nepředstavuje nic jiného, než si dělat legraci ze samoúčelného mordování, které se dnes z pochopitelných důvodů ve filmech nenosí. Z celého filmu jde pak cítit, že si to všichni zúčastnění pekelně užívali. Reálně za tři, ald že tohle pobaví mou ženu, to bych spíš čekal že skončím v sekačce na trávu čelem

Tohle monstrum přivést na svět muselo být vyčerpávající. Audiovizuálně je to kolos. Dechberoucí a omamné. Denis Villeneuve stvořil svět, který vás vcucne do sebe a zhypnotizuje svou uhrančivostí. "Jazyk" vyprávění který nastaví na začátku po celou dobu drží pevně rukou mistra. Jde vidět, slyšet i cítit, že tento svět tvořil s velkou láskou a vášní. Jen škoda že postavy nedostali stejnou péči jako všechno co divák vidí a slyší. S lhostejností k osudům postav pak s narůstající stopáží začalo nadšení a okouzlení pomalu, ale jistě odpadat. Doufám, že v dalším pokračování začne některá z postav dýchat a dostane do těla i srdce. Problém jsem měl i u akčních kontaktních scén, nevím nakolik zato může PG -13, ale čert to vem. Prvotřídní sci-fi - to bez debat. Velkofilm formátu "masterclass" - bez debat. Avšak emočně příliš odtažitý a sterilní. 75% Chuť se sem někdy příště vrátit, mám minimální.

Neurazilo.

Když z hovna upletete bič, vypadá to nějak takhle. Film který neudělá žádnou díru do westernového žánru, ale stejně musí potěšit každého fanouška. Zjištění oč v Old Henry skutečně běží ( nemyslím teď ten prostinký děj a jeho vyústění ) bylo pro mě na úrovni dětské radosti kterou doprovodila lehká husí kůže. Učebnicový a nádherný příklad, kdy jedna věc udělá celý film, stvořený s láskou jen kvůli postavě, kterou si Tim Blake Nelson namazal na chleba. Zandat takhle sebevědomý debut a ještě ve westernových vodách...

“Bráško našel sem beat. Presně ten čom som hladal… úplně jich tam zajebem.” Nehodnotím, neviděl jsem do konce. Na mě hned ze startu moc strojenosti a následné adorace mi napověděli, že tohle není pro mě. Ty inscenované scény jsem bohužel nepřekousal. Kdo Rytmuse uctívá, asi bude po chuti. Pro mě byť nejsem fanoušek, nic co bych neslyšel xxx krát z jeho libovolného tracku, či jediného interview.

V záplavě temných dramat, thrillerů, scifáren atd moc příjemná změna. Nečernobílá sociální sonda, která háže možná až moc často klacky pod nohy, ale vyvažuje to i hezkýmy momenty, skvělým scénářem, a hereckými výkony všech zúčastněných. A ten pozitivní a fakt krásný konec by to na tu pátou hvězdu skoro vytáhnul.

Pod tou drsnou (póza?) a značně ujetou slupkou se schovává překvapivě křehký film o nenaplněné lásce. Bohužel (pro mě), v tomto případě víc než kdy jindy, zbytečně násilný - nic proti násilí ve filmech, ale proč musela být hlavní postava masová vražedkyně, krom samoúčelného zabíjení (v jeden moment i velmi úsměvného), mi hlava prostě nebere, nebo jsem to nepochopil. Vincent Lindon je vyloženě vynikající. Jeho postava člověka, který je ochoten darovat hluboce raněnou a pomatenou lásku "komukoliv" je nezapomenutelná. S jeho příchodem na scénu film otáčí a dostává jiný náboj, navíc se nebojím říct, že prakticky každá scéna s ním je vynikající. Divákovi pak Julie servíruje citlivé i překvapivě živé i vtipné scény ( macarena při resuscitaci ), které z hlavy nevymažete. Vyšinutost z toho ale pořád šilhá na obě strany. No a pak přijde závěr. Nevím co tím básnik chtěl říci. Zklidnil bych hormon se zlatou palmou.

Tohle jsem čekal někde u finální epizody. Předvídatelné, kýčovité (stejně tak vizuálně, jakoby se za to nestyděli) a stejně vyždímané do maxima.