Qitek

Herecký koncert DiCapria. Jestli měl kdy dostat oskara, bylo to tady.

Takhle to dopadne, když vás zcela pohltí váš vlastní styl. Wes je ikonou, to mu nikdo neupře a leckterý divák bude i nadále spokojený s tím, co se v Depeši odehrává. Já už vidím jen prázdné, načasované a bohužel vykonstruované loutky bez duše, chodící po značkách kvůli kompozici a setdesignu. To co dělalo Andersonovi díla tak nezapomenutelné - silné - poetické příběhy prošpikované osobitým humorem i dramatem, zabalené do osobitého vizuálu - se tady proměnili v prázdné, posedle načasované ( hercům i dialogům nevěříte nic ) a narcisticky vyhoněné porno bez duše. Wes Anderson je z mého subjektivního pohledu otrokem svého stylu a začalo to být úmorné, prázdné a otravné. Sorry no sorry. Strojené a naprosto bez života. Díky bohu za ty chvíle se Seydoux a Del Torem. Ty stály za to. Pro mě nejslabší, až iritující Andersonovka vůbec. Jeho další dílo již s nadšením rozhodně nevyhlížím. Kdysi tomu tak bylo.

K čemu ty skvělé herce žijící ve svých rolích, krásnou kameru i atmosféru dirigovanou hezky uvědomělou režií, když ve výsledku je to celé o natahovaném hovně . Takovej ten povinej, a totálně overrated film jdoucí si naproti glóbům a oskarům, který vám do hlavy tluče celou dobu "Všechno se to děje pod povrchem, bublá to tam, cítíš to?" a náročný i průměrný divák jen pokrčuje rameny a odpovídá "Aha hmm" a dlouze a hlasitě si do toho po čtyřicátépáté zívne.

Chce se mi až říct typický Scott Cooper, jelikož si na toho chlapa pořád dávám pozor a ono to pořád není to "ono". Minimálně ne to, co by to mohlo být. Byť nám kluk skáče v žánru - hudební - Crazy heart, revenge drama - Out of the furnace, gangster drama - Black mass, nebo western - Hostiles (zatím asi nejlepší Cooperovo dílo), každá z jeho věcí se vyznačuje silnou atmosférou (většinou špinavou a nasáklou močí a deštěm, hozenou o zábradlí v lednu na verandě), kvalitou hereckého projevu a velmi výraznými momenty, scénami - chcete li. Režie, výborná. Zároveň a já se pořád ptám čím to je a proč, mi každý z jeho filmu vyšumí z hlavy než se vrátím po projekci z hajzlu. Paroží by mě nelákalo nikdy, kdyby pod tím nebyl podepsanej Coop. Momenty a atmosféru to zase má. A jaký. Stejně tak i to negativní. A navrch taky strašně debilní finále. Zatím zcela jistě nejslabší kousek. Tři lidi se serou s takovým scénářem? Džizs fuck. Těžce vydřený tři.

Vynucený humor, sitcomový smích z playbacku, Carr co tlačí na pilu a nefunguje snad nic, vynucená kamera co krouží kolem Carra. Fórky jak od trapně nalitýho týpka naproti na báru, kterej ne a ne držet hubu. No bída

Nuda k posrání

Mám podezření že tohle sledovat v jiném rozpoložení a nejlíp nahulenej, bude to o chlup lepší. Možná. Zároveň se nemohu zbavit dojmu, že zas taková pecka, až na tu trefnou satiru není.

První Matrix v době vzniku jsem miloval. Bylo mi sedmnáct a kecy v kleci. Pokračování jsem nebral moc jako důstojné následovníky, ale v době vzniku to prostě nějakým způsobem makalo. Kvalitních "scifáren" se člověk zrovna nepřejídal (ne že by tomu bylo dnes jinak) a tak jsem byl rád alespoň za náplast. Navrch nesměla chybět choreografie, pouťové filosofické i osudové žvásty, aby se to všechno zabalilo do chytrého obalu s přesahem. Jak roky plynuli, Matrix v mých očích stárnul a stárnul. Starou dobrou zkoušku se zubem času přestával zvládat především díky pokračování, které mytologii Matrixu zcela pohřbili. V mých očích se Matrix proměnil z dnešního hlediska na "kdysi" formálně revoluční akční sci fi. Chtěl jsem se o Resurrections trošku více rozepsat, i když chytře už o tom napsali jiní, navíc jsem se unavil úvodem, stejně jako mě unavil úvod tohoto doslova paskvilu, který kdyby měl pod křídlem Netflix, vůbec by mě to nepřekvapilo. I průměrný televizní akční seriál má lepší akci, vizuál i herecké výkony. A ještě se to jakoby omlouvá za svou existenci? Prachy ale nesmrdí ne? Keanu Reeves se první hodinu snaží dívat jak vyhrabaný bílý králík, polyká na sucho, aby působil jaksi vyjeveně a tu druhou se tváří vlastně úplně stejně. Jestli to byl opravdu výsměch Lany Wachowksi samotnému studiu, jak se kdesi šepotá, nebo ne, je vlastně úplně jedno. Že se změní pravidla hry i vizuálno, ok. Ale, že vedle tohoto paskvilu bude i léty vyčpělý Matrix One působit ve "flashbacích" jako dílo od Bergmana, to mi hlava nebere. Lana sice pomrkává v dialozích na fanoušky, proč tenhle film existuje (tlak studia - "chceme pokračování, které je vymodlené především a jen kvůli zisku) a dělá si z toho vyloženě prdel - ok, přistoupím i na tuhle hru, ale film je tedy pak asi i těžkým fuck off(em) fanouškům. A taky jde údajně o velký fuck off Hollywoodu - ok, whatever fuck ever. Tak komu je pak tohle určený? Matrix Resurection je v mých očích především nechtěným fuck off(em) Lany Wachowski sobě samé a faktem, že od prvního dílu nenatočila jediný film, který by s každým dalším "dílem" neutvrzoval(a)- v mých očích sterilnost - jako režiséra a následně režisérky. Tímhle “osobním vzkazem” akorát svůj tvůrčí "suicide" potvrzuje. Že tohle oslaví náš "národní genderman", je vlastně i pochopitelné. Všechno to byl úmysl. Jasný. Ok. Chápeme. A? To bohužel neznamená, že ten film je dobrej. A pokud ano, "těším" se na dobu, kdy uvidím po všech čertech kvalitní film a dozvím se, že režisér je frustrovaný z kvalit snímku, ptž se snažil natočit sračku, všechny poslat na očko do prdele a ono se to všem líbí, ptž to je přece všechno jen "mrk mrk" na vnímavého diváka. Ježiši. Fuck you Lana. Never more. Nejzbytečnější film za poslední roky, žhavý kandidát na sračku roku a k tomu navíc základna lidí, kteří to správně pobrali a hate šíří jen nakrknutí funboyové původního Matrixu. Myslím že Fila někde řekl, že tohle není film pro děti (nebo teenagery). Já myslím, že je to přesně naopak.

Chtěl jsem něco málo napsat, ale zakopnul jsem tady o recenzi xxmartinxx a nemám moc co dodat. "Upřímně řečeno jsem z toho nerozhodný. Ten muzikál je neskutečně banální na hraně snesitelnosti, kdy musíme slyšet přezpívány ty největší absurdity a urputnost a doslovnost "zhudebnění života" mi připomíná už pověstné rozhodnutí Bethesdy začít Fallout 3 narozením postavy, což vede k nutnosti strávit prvních 40 minut hry nepřeskočitelným tutorialem bez jakéhokoliv dopadu na zbytek hry, kdy se musí odehrát nutné naskriptované scény. Stejně nesnesitelné mi občas přišlo sledovat protagonisty Annette, jak si při sexu zpívají, že mají sex, při porodu dítěte, že se jim rodí sítě, a při konfliktu, že mají konflikt. Občas to ale ve svojí absurditě jakoby obletělo zeměkouli a dostalo se to do kýženého místa z druhé strany - a já se místy bavil. A samozřejmně jsem si užil některá stylistická řešení. Caraxova rezignace na organické odvyprávění příběhu je pravděpodobně záměrná, ale já celkově nevím, jaká potěcha nebo zajímavost z toho má plynout. Když se toporný a statický film natočí schválně, je to pak v pořádku?"

Překvapivě těžká depka. Technicky precizní komorní film, který prodává navrch charismatický a neselhávající Ali. Možná jsem čekal po ohlasech větší průser, ale k němu to má na míle daleko. Každopádně film rychle vyšumí. Slabší čtyřka