Qitek

Jessica Chastain herecky prvotřídní, leč krajně nesympatická, kariérní a antisociální mrcha (záměr) nemusí sednout každému. Mám rád tyhle politické konverzačky a tahanice. Gun lobby téma mi taky není úplně cizí, ale čím víc film plyne ke svému závěru, tím se zdá být delší a delší než ve skutečnosti je. A finále je vyloženě - bohužel - komedie. Vidět to takhle podané v libovolném filmu Setha Rogena nebo Adama Sandlera, zasměju se od srdce (poprvé a naposled).

Stupidní scénář, který klade otázky typu ( co déšť, jak s tím návštěvníci naloží? ), který je ale na druhou stranu povýšený velmi sebevědomou režií, která netlačí v děšení na pilu, naopak velmi moudře a hlavně dobře pracuje s lehkými náznaky, ale hlavně boduje na škále emocí, kdy se v té vší blbosti opravdu bojíte o skvělé obsazení ústřední rodinky. Plus skvělá hudba navrch. Nenáročná spokojenost i po letech.

Greengrass rekonstrukce umí jako málokdo. Odstup i napětí.  Škoda jen, že je 22 July tak roztahaný. Udělat z toho 100 min max, jde to s adrenalinem i emocemi nejspíš o nadupanější dílo. Takhle z toho vznikla klasická Netflixovina.

Překvapivě zábavné

Sice hezky natočená rádoby neotřelost, které sice nechybí srdce, ale schází ji rozhodně vyrovnanější ruka. Debut je bohužel cítit na sto kilometrů. Nevyváženost mísící se s iritujícími scénami (např. scéna z podzemí je vyloženě na facku), které by byli tak moc rády "mindfucky" a které až moc touží po tom být něčím víc ( nečím jiným ) jde napříč celým filmem. Cage to táhne. Minimalisticky soustředěný a bez patosu do kterého by mohl lehce spadnout. Jeho postava je charismatická a dokáže vás i přes velké pochyby i rozpaky udržet v zájmu. Citlivě smutný závěr to pak spíš zachraňuje a vytáhne z naprostého bordelu. Velké zklamání. Těšil jsem se moc. Nebýt Nica, je to za čistý dvě.

Napětí Krasinskimu jde od ruky. A to je vlastně všechno. O nic víc tu nejde. V pohodě pokračování, fajn jedničky. Čistej popcorn.

Snaha se cení, ale dramaturgicky mě to vyloženě iritovalo. Především rekonstrukce každé události byla... naprosto zbytečná. Co to drží nad vodou a mě jako diváka u obrazovky je až bizarní nesebereflexe některých zúčastněných

První půlka je příjemný svěží nášup, který má lidského akčního hrdinu, který je sice macho, ale to jak moc dostává na držku a jak snáší rány, je přinejmenším v tomto žánru milé překvapení, plus to má nějakej “so and so” humor. Zúčtování v poslední třetině se bohužel mění z lidskosti na model “Johna Wicka” a to mě jak zamrzelo, tak především unudilo k smrti.

Skvělá postava Brada Pitta, bohužel ve špatném filmu a špatně zahraná.

Bo Burnham natočil v "době Covidové" asi nejlepší karanténní počin, co mohl vzniknout. Přes mé počáteční rozpaky z až Muzikálového ladění jsem zjistil, že jsem doslova přikovanej v sedačce a užívám si úplně všechno. Provedení skladeb je po minimalistické - formální, herecké i obsahové stránce naprostá radost, ale Bo navrch v tomhle malém prostoru (s tím málem co sám má) "nakládá" a překvapuje i s vizuální stránkou. Kloboučk k zemi dolů. Takhle uhrančivě, emotivně, vtipně a inteligentně podanou věc jsem opravdu nečekal!