13 minut

Další opulentní overproduced exhibice, která rozhodně Pepíka ohromí tím vším, co se v ní stihne odehrát, a díky všem možným zcizovačkám nehrozí, že by někoho mohla vést k sebereflexi. Další "na tohle by se měl podívat každý" film, na téma, o němž existuje jasný konsenzus, nad jehož zopakováním se dá krásně dojmout. Platí, že kdyby tenhle film vyprodukoval kdokoliv jiný, tak dám ty tři hvězdy bez většího remcání pouze s podivem, jak přeplácané to je, jak to nedokáže udržet pozornost u jedné myšlenky, jak to kontraproduktivně utíká k efektním zkratkám, které ale především odvádí pozornost od toho, že ve středu nic není. Klusák je ale dokumentarista v naprosto výjimečném postavení tím, kolik systémového kapitálu nashromáždil, takže je potřeba na něj klást velké nároky. Ale stejně jako u V síti jde jen o performanci filmu na důležité téma, která v reálu nikam nepovede, protože nic nepojmenovává, problém zcizuje, odděluje ho všemi těmi kudrdlinkami od diváků a pouze klouže po povrchu. Všechno to budování karikatur (je až neuvěřitelné, jak moc jsou všichni respondenti rámováni jako cizí, jiní a divní, je to na analýzu každého záběru a střihu)  může vést jenom k tomu, že si člověk řekne "nechtěl bych bejt takovej idiot", ale protože si o sobě nikdo nemyslí, že je idiot, netýká se ho ani žádný z zobrazených problémů. Stejně jako V síti vybudovalo ohledně pohybu dětí na internetu jako nepřítele neporazitelné monstrum, jehož všemohoucnost snímá z rodičů jakoukoliv zodpovědnost, tak 13 minut posouvá celý problém na rovinu extrémních anekdot, které se dějí divným lidem. Ocenit se to ale musí čistě z hlediska efektního díla, které dokáže s cílovým publikem manipulovat způsobem, že je přesvědčeno, že vidí dobrý a důležitý film. Je to vlastně úžasné, protože Klusák je přímo napojený na žílu efektivity - jeho diváci ví při sledování jeho filmů jako úplně první, že se v nich děje něco důležitého, a až potom se dozvídají co. Klusák a Prchal jsou vážně dvě strany jedné mince, hezky se spolu seženilo, a politik, který ho jednou urve, to dotáhne daleko. Je to rozhodně talentovaný člověk, který se logicky musel dostat do čela systému. PS: Je zjevné, že se Klusák zhlédnul v motivu "jednoho normálního člověka", který přinesl tak silnou katarzi v V síti, takže se rozhodl okolo toho vystavět celé finále tohohle filmu. Asi to po tom karikování i mělo sloužit jako připomínka, že se to týká i "lidí". Ale teda za lepší bych považoval nekarikovat, aby to pak nebylo potřeba zachraňovat jediným respondentem, kterému je dopřán náznak hloubky. (25.06.2021)

Na začátku asi byla (?) dobrá myšlenka, ale to zpracování ji podle mě dost zmrvilo. Vůbec jsem třeba nepochopil ty scény z barrandovských ateliérů, kde jakýsi kompars sedí ve zbytcích nějakých vraků (zcela jistě nemajících s původními nehodami nic společného, neb pochybuji, kde by tvůrci vzali součásti auta, které mělo před 20 lety nehodu) a skuteční aktéři nehod u toho střídavě mlží stran skutečných okolností každé nehody a střídavě podléhají návalům zjitřených emocí, ať už jsou hrané nebo nikoli. Dále mi přišlo škoda, že se kvůli tomu filmu rozmlátilo tolik aut, které ještě mohly někomu sloužit, a celkově na mě ty inscenované fejkové rekonstrukce nehod působily divně, jako urputný poutač pozornosti, podobně jako celý dokument, který ve mně vyvolal všechno možné (občas i nudu), jenom ne to, čeho asi chtěl docílit. Nemyslím si prostě, že takový dokument může něco změnit a že konfrontace s několika více či méně nesympatickými nešťastníky, kteří měli částečně smůlu a částečně si to zavinili sami, může zapůsobit jako prevence dopravních nehod. Ostatně YouTube a Facebook přetékají videoobsahem ze skutečných (!) nehod, který je s oblibou virálně šířen, a přesto lidi dál jezdí jako kreténi, protože na řidičák dosáhne každý a tahle společnost je automobilismem posedlá a nenechá si ho za nic vzít; houstnoucí pomníčky kolem silnic tak lze považovat za jakési oběti na oltáři individuální dopravy, které dnes podléhá vše. Psal jsem to už před lety k pořadu STOP, který kdysi běžel v telce, že donkichotsky bojuje s notoricky známým faktem, že se na silnicích denně masakrují, doživotně mrzačí a zabíjejí noví a noví lidé, aniž by s tím kdokoli mohl něco udělat. Ano, jedno řešení by zde sice bylo, ale je samozřejmě zcela neprůchodné - aby bylo cestování autem 100% bezpečné, muselo by každé auto být obrněno přinejmenším jako tank, a jezdit maximálně 20 km/h. (Případně je možná budoucnost v autonomních vozech, ale ani tam si nemyslím, že by nehodovost klesla na nulu). Aby nedošlo k mýlce, samozřejmě považuji za záslužné pokoušet se jakkoli zlepšit statistiky nehodovosti, ale zrovna v tomto případě mám pochybnosti, zda ten film měl kdy být něčím víc než jen Klusákovým námezdním projektem v rámci osvětové kampaně České asociace pojišťoven a BESIP, protože prostě kšeft je kšeft (nebo jsem možná už jen otrávený z toho, jak chce pořád někdo vyvolávat celospolečenské diskuse o nějakém tématu, což jen potvrzuje můj názor, že naše současnost už není skoro ničím jiným, než permanentním bojem o pozornost, která je vynucována čím dál agresivněji, jak jsou lidi čím dál víc otupělejší a přehlcení informacemi). (16.06.2021)

Absolutní odbouchnutí, které nebere rozum. Na rozdíl od Daliborka, kde ona hraná doku forma stála za nic a spíše působila jako fejk, tak zde je vše dotaženo k dokonalosti. Hraná verze skvěle spojena s doku verzí, která hlavně důstojně a silně dramaticky popisuje události. Dokument o dopravních nehodách se ukázal jako nejvyhrocenější zážitek rok zatím. A i mnoho měsíců dozadu celkově. (14.06.2021)

Vít Klusák je kluk snaživý, ale některé věci nedotahuje do konce. Jeho dokumenty se úzce zaměřují na jednu věc, často na emoce a nějakou psychologii problematiky, ale nedokáže zajít do hloubky a přinést něco nového. Český sen byl počin, který vymrdal s chamtivými obyvateli toho našeho malého plácku mezi malými horami. Bylo to inovativní a originální. Klusák se ve svých dílech často ocitne na pomyslné hranici nudy a dobrého námětu. Řemeslné zpracování je skvělé, ale dokument by měl přijít s něčím zajímavým a novým. Viděli jsme zpovědi řidičů, pro než brždění znamenalo trochu ubrat nohu z plynu - jejich rozličnost divákovi jasně ukázala, že ne všichni kamikadze řidiči jsou naprosto vygumovaní, jako mnohé přechody. Pokání jsem věřil však jenom fotografovi, který opravdu z celé upřímnosti šel do projektu, a který opravdu ukázal emoce, které bych čekal od všech. Na druhou stranu, ostatní aktéři alespoň poukázali na zajímavé faktum, že se s nehodou nikdo nesmíří a je to problémem na celý život. Také jasně poukazuje, že člověk si asi musí projít nehodou, aby změnil své jízdní návyky a přestal ignorovat dopravní značení. Ten plešoun, který se chlubil svým nebezpečným ježděním, ten byl solidní dement, který se hodně nadýchal kouře z výfuku. V tomto ohledu jsem se musel zamyslet, což by mělo být účelem dokumentů. Díky dokumentu si divák více uvědomí, že se nemusí vrátit z nákupu domů, a když sám někoho zabije, tak že jeho další život bude naplňován ambivalentními pocity. Dokument přece jenom poukázal na jistou problematiku a donutil mě zamyslet se. Na druhou stranu je potřeba uznat, že Klusákův dokument bude v jeho tvorbě na seznamu "musím vidět", ale v porovnání s dalšími dokumenty to bude lepší průměr, na který se časem zapomene. Na začátku jsem se náramně bavil, ale postupem času jsem chtěl vidět něco jiného, a to něco jiného je v mých očích více protagonistů, rozhovory a náhled do hlav přeživších a nějaký profesionální vstup studií, psychiatrů a psychologů. Také namísto několika nehod bych natočil jednu velikou, který by reálně a drsně vyobrazila nehodu. (08.08.2021)

Další Klusákův záslužný počin, ale spíš než v kinech by se to mělo promítat ve školách a především v autoškolách, místo těch trapných instruktážních videí ještě z dob VHS. Taky je zajímavé vyhledat si jednotlivé aktéry v denním tisku nebo tlači, např.: https://www.novinky.cz/krimi/clanek/rad-v-aute-machroval-pak-zabil-pri-nehode-16letou-kamaradku-40347745 (26.10.2021)