danliofer

Argentinská burtonština... Technicky absolutně vycizelovaný film!

Lze ještě za života odčinit neodčinitelné? Lze ještě za života odčinit "nezabiješ"? Lze ještě za života dostat druhou šanci a nepromarnit ji? O tom všem je tento nádherný film.

Psychedelické až na půdu! A skvělé!

Šestihvězdičková animovaná záležitost. Skvostný ruský animáček o vodní víle... Efemérní styl o efemérním stvoření... Alexandr Petrov je pro mě objevem tohoto roku.

Pěkně vycizelovaný filmeček do všech detailů! Jen se vám nesmí seknout deset minut před koncem... teď jsem napjatá, jak to všechno dopadlo...

Nejdříve jsem zaregistrovala původní britský formát v podobě Gordona Ramsaye, který rozhodně ty anglické kuchtíky nešetřil: http://www.youtube.com/watch?v=VFcHgPoRtkA&feature=fvsr - většina pořadu byla kvůli vulgarismům vypípána. Klidně je tam mohli nechat; jaká pak hyperkorektnost, když jde o lidské zdraví. Proč se chodit do restaurací doprovolně nechat trávit jídlem, které někdo neumí připravit. Proto jsem byla zvědavá, jak to pojme Zdeněk Pohlreich. A musím říct, že si s Gordonem mohou podat ruce. U Pohlreicha bych ještě ocenila jeho mrštný jazyk ve smyslu, že i ty vulgarismy umí podat vtipnou formou. Kdyby si měl jeden zapisovat jeho hlášky, tak jich má už plnou knihu. Navíc dokáže i pochválit, je-li co. Všimla jsem si, že tímto pořadem dělí lidi na příznivce a odpůrce. Ať tak či tak, takový pořad tu byl třeba jako sůl, aby už konečně ukázal, že když si v restauraci zákazník myslí, že mu servírují blaf, tak jim dokáže s lehkostí říct, že mu servírují blaf... http://www.iprima.cz/anosefe/epizody/bohema-brno

Jeden se nestačí divit, jak nezdravě se v Česku jí. A nejen nezdravě, ale i nechutně. Nechutně ve smyslu omezeného chuťového repertoáru. Protože kdyby jídlo mělo chuť a bylo z "poctivých" surovin, nemuseli by ho do sebe lidi futrovat tolik, že jim to pak přidá neskutečně na váze. S tím se pak veze i přístup sama k sobě jako k osobnosti. Prostě, kumuluje-li se někde něco v duši, vždy to vyhřezne někde v těle. U některých pak formou nadváhy. Proto beru tento pořad za velmi záslužný. Společně s pořadem Ano, šéfe! Už by se Češi mohli pomalu naučit nejíst blafy.

Mottem tohoto filmu je PRODAT TICHO, jenže ticho nelze prodat, protože něco se prostě nedá koupit za všechny peníze světa. Tento dokument je názorným příkladem nepochopení základního principu, a to že když do krásné lidskou činností nezasáhnuté přírody navezu hordy turistů, aby se touto přírodou mohli kochat, už se nebudou kochat nezasáhnutou přírodou a z toho vyplývajícím tichem, ale halasným šumem lidské činnosti v regionu. A když jsem slyšela finské developery a podnikatele mluvit o tom, jak ve jménu ekonomického oživení vybudují v plánovaném turistickém středisku (resp. finském disneylandu) kromě pracovních pozic řeku místo přírodního potoka, měla jsem pocit, jako bych slyšela nějaké čínské politické hodnostáře přesouvat hory a narovnávat řeky. Je člověk tak nepoučitelný? Film vřele doporučuji ke zhlédnutí na MUBI do 25.8.2011. Bezplatně.

Nevím, proč mě tento film vůbec nebavil... Ničím mě neinspiroval... Naopak mě odpuzoval svou prázdnotou... Obdivovaná klasika holt nemusí být vždy terno...

Pár okamžiků v tomto filmu mě fakt dostalo. Styl a la Magnolia, Traffic či 21 gramů, ale pro mě s o něco málo hlubším poselstvím, že nikdy není pozdě na to udělat dobrý skutek... P.S. velmi silný hudební motiv...