xxmartinxx

Film úmorný přesně tak, jak má být. Doslovný přesně tehdy, kdy potřebuje, zkratky využívá tehdy, kdy se je potřeba soustředit na důležitější věci. Nejsem si 100% jistý, že Stiller byl nejlepší herecká volba, ale ani proti němu nejsem schopný cokoliv říct. V důsledků poctivé zpodobnění krize středního věku. Možná míň voiceoveru by to chtělo.

Série přetížená mytologií, která je zároveň primitivní a překombinovaná. A po těch letech už jsou její symboly spíš automaticky sebeparodické. Překvapilo mně, že to vůbec není meta - bere se to dál smrtelně vážně. Což já už nedokážu.

Hele... ok film, který je přesně takový, jaký čekáte, že bude. Vůbec nechápu, jak jde u něj cítit nějakou větší emocionální účast. Ale dobře, je to příjemně plynulé a otcův monolog ke konci je slušný kus scenáristiky. Jinak kdybych tu měl něco řešit: Že Chalamet tu má být mladší, než kolik mu je, mi došlo - ostatně i o něco mlaději vypadá, takže dejme tomu. Ale že Hammerovi má být 24, to by mě nenapadlo - a je to celkem zásadní, protože jestliže se tu rozdávají karty vášnivé tajné lásky, tak je celkem rozdíl, jestli je hrdina dvacátník, nebo třicátník - to je prostě jiný očekávaný set vlastností, jiné očekávané vzorce chování... Celou dobu jsem nechápal, proč Hammerova postava tak divně trčí, proč s ní všichni (předně samotný protagonista) jednají tak podivně familiérně, aniž by se znali. Myslel jsem si, že to má být otcův kolega, tedy pro Chalameta něco jako "strýček", a ne student a pro hrdinu spíš starší vrstevník. Náhodou jsem teď viděl dva filmy skoro za sebou (druhý jsou Kings of Summer), kde věk herců neodpovídá věku postav, což zasahuje do vnímání příběhu. A to se prostě musí brát v potaz. Doufal jsem, že doby, kdy dvacátníci hráli středoškoláky a třicátníci vysokoškoláky, jsou dávno pryč a režiséři už jsou ochotní dát si tu práci s hledáním adekvátních mladých herců - jasně, musí se většinou vypsat konkurz, chce to víc času a víc prostředků, ale notak... Někdy to nevadí a člověk si třeba neuvědomí, že o víc než dekádu nesedí věk McDormandové ve Třech billboardech, protože logika příběhu na tom nezávisí - ale pak jsou tu přesně opačné případy jako tohle. I když neříkám, že to nějak zásadně zkazilo můj zážitek, ten by byl "mdle spokojený" nejspíš i s adekvátním castingem... ale možná... možná... 70 %

Je fascinující, že má někdo potřebu natočit tenhle film odpovídající zcela rétorice válečné propagandy prostě pro potěchu z toho patosu a sebedojímání zřejmě bez vědomého politického záměru. Wright každopádně po fiasku Pan zařadil zpátečku a nabídl solidní drama bojující vší silou proti statickému, repetitivnímu scénáři - a úspěšný je v tom tak napůl.

Sugestivní náhled do jiného světa. Mrzí mě jenom, že má Mareček zřejmě rád hyperšpatnou kameru - nemyslím si, že by to tak "ošklivé" bylo omylem, prostě to chce mít "hezky autentické", což platí tady i u Auto*Matu. Mně se to moc nelíbí. Jinak ale hodně zajímavá podívaná.

Byla to sympatická iniciativa, ale tenhle dokument to žene právě výhradně na sympatie bez důkladnější argumentace až příliš. Má to 90 minut! To už je dost prostoru.

Fascinuje mě, když lidi tomuhle filmu přičítají nějaké pozitivní kouzlo - pro mě to je značně tísnivé řícení se do propasti, bezvýchodné tápání. Scény s dětmi mi přišly skoro jak z postapokalyptického filmu, jako by se procházely troskami civilizace bez naděje a východiska, že jejich život bude někdy jiný. I tady platí, že ta úžasná náladovka moc selhává, když se najednou pokusí moc o něčem být a začne se uchylovat k polopatickým významům - závěrečný běh Disney Landem je hodně dalece tomu, co se mi na tom filmu líbí, vlastně je toho opakem.

Hodně příjemný film z odkazu Stand By Me s nechutně nakažlivou atmosférou. Mrzí měj en, že se to ke konci začalo snažit o něčem být, v důsledku čehož to přestalo být o tom zajímavém. Kdybych měl něco jmenovat jako problém, tak že "dětští" herci jsou o kus starší než postavy, které ztvárňují, což je rozhodně vidět a maličko to vytrhává z té klukovské naivity, která působí už trochu "uncanny".

Už v Addamsově rodině si z ultranihilistické stylizace dělali legraci, v South Parku mají zase goth kids. I tady jsem čekal, kdy někdo mrkne do kamery, aby dal najevo, že si uvědomuje, jak to je hloupý - ale bojím se, že to tvůrci myslí víceméně vážně. Bohužel nejsem patnáctiletý rozervaný beatník, takže mi je z toho jen trapně. Ale asi chápu, že pubertální děcka (ať už věkem, nebo myslí) v tom najdou útěchu v tomhle krutém konformistickém světě, co drtí jejich křehké a jedinečné duše. Holt od Harolda a Maude už se k tomuhle námětu nad rámec komedie/parodie nikomu nepodařilo přiblížit bez spálení.

Jsem rád, že si McDonagh uvědomil, že nemusí stupňovat divnost. Sice tahle jižanská epopej není tak vybroušená jako to nejlepší od Coenů (a to stylisticky, viz. občas nevhodná hudba, ani scenáristicky, kdy některé věci jsou až moc "on the nose", třeba příchod nového dokonalého šerifa), přesto má hodně co to sebe. Uvědomuju si, že tohle je svým způsobem paralela k českým hořkosladkým komediím, kde se střídá bizarní humor s rychlými návaly emocí - a je vidět, že jakýkoliv formát jde dělat dobře.