Gilmour93

Zloději nasedají na autobus, lovci lidí se stávají kořistí, chřestýš nechřestí a hurikán Katrina řadí zpátečku - Chance Boudreaux, vybíječ s účesem divizního fotbalisty Motorletu Praha z počátku 90.let, je zase ve městě! Woo mě se svou efektní neefektivností a bezednými zásobníky nikdy nebral, obzvláště když vidím, že absentuje jakékoliv vědomí pitomosti toho všeho. Jinak se ukázalo, že zemřít ve zpomaleném záběru je z hlediska hlasového projevu velmi náročné..

Buldok Bullitt. S překousaným vodítkem, zarputilý, houževnatý a pokud se jej na něco zeptáte, s největší pravděpodobností se odpovědi nedočkáte. A to přitom není pes.. Poctivost. To slovo s Yatesova filmu přímo sálá a pokud by vám snad začalo lézt na nervy ticho, počkejte si na legendární desetiminutovku burácení motorů Fordu Mustang a jednoho Dodge Charger, co má na kolech 6 poklic. Čtyřikrát zelený Brouk je asi taky moc, ale když máte tolik dobrých záběrů, je třeba je využít..

Dva norci na stopě zločinu, aneb autoři, kteří nenávidí diváky.. Z komentářů cítím něco ve smyslu: „Ostravsko je sice na severu, ale sever Evropy to není.“, nicméně pozor! Tohle byl pokus o českého R.Chandlera (byť poněkud "osvětleného"), co je plný náznaků, strohosti, zbytečností, postav unavených sluncem zločinu i doby a prý i psychologické drobnokresby. Samotný název je pak ironickým úšklebkem směrem k severské detektivce, kterou Sedláček dle svých slov bere jako recyklát. Samozřejmě mu neupírám právo na názor, ale: 1.) Co je potom toto? 2.) Jeho recyklát nešetří, ale využívá obnovitelné zdroje (koncesionářský poplatek) a tak by měl být ke svým mecenášům (divákům) daleko pozornější.. Ostravský Big Ben Norbert Lichý by si zasloužil z prostředí rázovitého regionu už nějakou tu kriminální minisérii..

Alkoholik na baru, Kristýnka Ronaldo, výkonný hrobník, dítě v děloze, elektrický proud, splašená kobyla. Nikdo z nich nekope tak dobře, jak Jean-Claude Van Damme.. S ohledem na vynaložené prostředky ucházející postapo atmosféra (i díky hudbě K.Bassinsona), ale jakmile někdo otevře hubu, apokalypsa hlásí návrat. Naštěstí jde tady výhradně o akci, při níž pružný Belgičan v rámci kanálové gymnastiky klidně může položit na hlavu R.Moellera kabel, aniž by si toho on všiml a co je hlavní - hnán motivem pomsty ve finále dokope exkluzivního zabijáka pomněnkových kukadel, jehož hlasový projev při boji připomíná nářek nosorožce s vyhřezlými hemeroidy.. S nadšením dělané ultimátní béčko, které si není na škodu čas od času připomenout - především s ohledem na současnou "balkánskou" produkci ústředního kopáče.

Citový i tělesný listopad života na samotě od lesa, velmi přesná lady Kolářová, nevtíravé životní postřehy, vtíravý product placement, občas prvoplánový humor a navrch železničářské sny s Nelou Boudovou, po nichž se vzdouvá na csfd odpor a Tkalounovi přikrývka. Farář revolucionář, Jacques Roux, kdysi řekl: „Stáří je dětství bez iluzí.“ a právě tato skutečnost se podařila vykreslit Svěrákovic tandemu docela důvěrně. Někteří lámou hůl nad typickou autorovou "laskavostí", ale v poslední době je jí kolem nás tak málo, že jsem ji přivítal s otevřenou náručí. Asi stárnu, nebo co..

„Děkuji Ti, Volhamane!“, aneb svět se v prdel obrací. Jistě, od dob filmů s Vaskou Trubačovem udělala ruská kinematografie mílový krok ke globální konkurenceschopnosti, ale prosím, ne za cenu toho, že se originalita stane sprostým slovem a loupež ctností. Zdejší poměrné vysoké hodnocení je mi záhadou - jen o něco menší, než skutečnost, že si Moskvané docela dlouho nevšímali UFV (Unidentified Flying Vehikl) nad svými hlavami. Chce se mi věřit, že obě "pozorovací anomálie" způsobila jen nadměrná spotřeba vodky.. Fantomasi, kde jsi? Chci, aby tvůj Citröen DS sejmul ten létající symbol nanokokotiny z nebe..

Chlapeček z Městečka prokletých zachráněn náhlým koncem záchvatu sobeckosti? Rian Johnson si na větev uvázal časovou smyčku a dal do ní svůj Looper. Stát u něj Tuco Ramirez, řekl by mu: „Uvaž to pořádně, musí udržet svini (rozuměj: sci-fi s planou snahou o chytrost). I přes místy působivé scény chybí důvěryhodnější mytologie a dějová sevřenost a tak zatímco Tucet opic každým dalším zhlédnutím zraje jak víno, u Smyčkaře by opakování vedlo k, obávám se, hnilobnému procesu.. Gordon-Levitt by měl změnit dentistu, protože ten jeho příliš pije a v tomto stavu mu píchá anestetikum pod oční oblouk místo do dásně. Nebo to snad měla být imitace Willise? Mně to spíš připadalo jako imitace herectví.. A Bruci, mám tě v těchto rolích rád, ale nebude tomu dlouho, co si před tebe sedne strejda Marsellus s náplastí na týlu a řekne ti historku o pýše a lidské perspektivě. Ještě pár let a půjdeš na prdel. Vopakuj..

Kterak romantický idiot zjistil, že lež má krátké přirození.. Light detektivka pro sychravý nedělní podvečer s láhví stolního vína a pár jednohubkami z oček - já však od Hansona čekal víc. Skousnul jsem skutečnost, že Guttenbergovi celou dobu kouká z očí Mahoney, což bylo nejmarkantnější při čórce policejního vozu, kdy byl konečně "ve svém". Neskousnu však dialogy, co postrádají břitkost a šustí papírem, konec zabředlý do klišé a scénáristický konstrukt srovnatelný s malým dítětem, co tak dlouho hází kostkou, až mu padne šestka. Ne, ne, z tohohle by Hitchcockovi brada nespadla. Ani jedna..

Co horor hororem stojí, působí dvěma způsoby na divákovu srdeční soustavu. Buď ji trýzní strachem z neznámého, nebo obavami z něčeho, co již mozek důvěrně zná. V mém případě bych se jako speleolog z letmých pohybů, pazvuků a chrčení ve tmě posral za třicet sekund, zatímco kdybych už věděl, že kráčím vstříc ušatým macarátům, co tuze rádi krční tepny, zhnědl bych do půl minuty. A pak si vyberte.. Zatímco N.Marshall dovedně zkombinoval obojí, J.Harris musel rychle vyložit karty na stůl a popravdě řečeno, nevedl si zas až tak zle. Sice rozmetal můj "halucinační" výklad jedničky a záchranáře poslal do jeskyní trochu partyzánským způsobem, nicméně svištění cepínů, klaustrofobické stavy, koupele v trusu a krvavé spa & wellness stihly skončit dřív, než by se vše stalo jen pouhým Výkřikem do tmy. I když, ohledně toho konce - osobně si myslím, že měl dědek nechat lopatu odpočívat v kůlně a možná i sebe..

The storm is coming. Vězte, že dříve, či později dožene každého a štěstí pak přeje připraveným... Nichols nabízí studii tzv. pozitivních příznaků schizofrenie v interakci s úrovní komunikace v partnerských vztazích a vnímavého diváka nechává pozvolna tuhnout. Brilantně napsané, atmosféra ševelícího větru v korunách stromů připomíná Znamení, byť tady jde o mnohem reálnější hrozbu, než jsou zelení, vodu nemilující mužíci a navrch impozantní výkon krále podivínů, u jehož úkrytu není úplně jasné, koho a před čím (kým) má vlastně chránit. Pro ty, co se modlí k bohu zkázy jménem Emmerich možná trochu rozvláčné, ale proč nevyužít kvalit M.Shannona, když je zrovna v laufu. A konec? Miluju filmy, co mi jej předloží se vzkazem: „Cokoliv si přejete…“