Gilmour93

Dunstan: Sám v hotelu (Argento).. Většina z toho, co stavilo Sběratele nad průměr horor-tortúrové produkce a u čeho si člověk nemohl říct, že už to někde Saw, nyní zmizlo jak návštěvníci diskotéky po senoseči. Depresivní atmosféra, mučivá bezvýchodnost situace, strach o osud postav a i ten Juan Fernández v roli Pastičkáře, co má oční rohovky zbroušené jak Riddick. Naopak přibyla nucená akčnost, wtf momenty a jedna sbírka zvadlejch růží - jednotka žoldáků, co jako by z břicha vypadla céčkovým filmům ze Syfy channelu. Dunstan vstoupil podruhé do téže řeky, ale vybral si období sucha..

„Z monsieur Matteï cedník dělati, s předstihem hrob svůj třeba si kopati.“ (staré marseillské mafiánské přísloví). Chvilku mi trvalo, než jsem přistoupil na Berryho pravidla hry (televizní look, zatmívačky, přechody mezi scénami), ale pak jsme si tu vendetu nikdy nezaschlé krve docela užil - navzdory tomu, že při natáčení akčních scén uvázal kameraman svůj nástroj na kango a šel na svačinu. Jean Reno je už tady pomalu posílán do domova za Abem Simpsonem, ale já osobně jsem s ním neměl sebemenší problém..

What an excellent day for smoking…, sorry, I mean exorcism.. Neuvěřitelně přitažlivý vizuál, co polaská jazykem erotogenní zóny každého filmového fajnšmekra. Co na tom, že byl liverpoolský vymítač vzat na americkou převýchovu, brouzdá se v dětském bazénku spiritismu, děj se pohybuje v sinusoidách a občas (i vzhledem ke Kopí osudu) asociuje dobrodružství Flynna Carsena.. Strejda Lu excelentní. Sice s vodnatou pletí, poměrně odulý a oči skelné jak po demižonku pálenky z čertích paznehtů, ale excelentní..

Rozverný troud-pederast v pruhovaném svetříku a znetvořený gólman, co se při oblevě kdysi propadl brankovištěm, svedení dohromady za účelem finančního obohacení. Jinými slovy, dvě slasherové ikony oblečeny do fraku teenager horrorů ala Vřískot a ten frak je rozežrán moly nudy a debilního komična až do podoby tzv. nových šatů císaře Ronnyho Yua. Jedna hvězda navíc za jakžtakž dynamický konec, netaktní hlášky kotelníka Kruegera a hlavně za to, že se ta dvojka na konci nepotkala v pekle s Pinheadem a Zdeňou Troškou v rozepnuté rozhalence. Upřímně, crossover Honza Zeman vs. Anna Holubová by mě vyděsil mnohem víc..

Walkerova holá prdel, Zahnova holá prdel a jejich herectví na úrovni dítěte z besídky MŠ vs. kamioňák Rusty Nehet, co nemá pro nejapné rádiožerty černého mazla a maminčiny ovce ani za mák pochopení.. Instantní polévka teenage filmu, v níž se thriller rozpustil po vzoru lžičky chybujících soudruhů z NDR. Původně jsem chtěl dát této dálniční báchorce bez krve, vajec i třešní (pardon, ty tam vlastně byly) tři vyhaslé hvězdy, ale dementní konec popírající logiku, konkrétně (ne)identifikace těla velmi očitými svědky, mi otevřel oči. Chtělo by se napsat výborná oddychovka, ale lhát se nemá..

Sweeney Todd, lazebník londýnský. Když si u něj sednete do křesla s přáním: „Zkrátit, prosím.“, máte při jeho náladičkách docela velkou šanci, že místo vlasů či vousu bude zkrácen váš život a jako bonus se stanete dílnou součástí ostrovního pekařského průmyslu.. Nyní hlavně díky Burtonovi profláklý viktoriánský melodram ukázal pod krovkami BBC tradiční zbraně svého producenta. Neokázalá a přitom funkční atmosféra, ve své prostotě silný příběh a především impozantní herecké výkony. Snad ještě víc, než na břitvu občas příliš tlačící Winstone, se mi zamlouval veterán David Warner a jeho pichlavé glosy slepé spravedlnosti.. O rok mladší holičsko-hudební křepčení jednoho z nejvýznamnějších akcionářů podniku na výrobu líčidel už asi absolvovat nehodlám, anžto mám tušení, že Mooreova filmařská oficína je mému srdci mnohem blíž.. „Please allow me to shave myself..“

Tam za vodou v rákosí, ti k blátu přičichnout dám, aneb Ondra Vetchý užírán nebohou paní Pomstou.. Postaveno jen na postavách a ambivalentnímu přijímání jejich jednání - tuzemským filmařským konvencím, diváckým očekáváním explicitního násilí a funkčnosti chronologického děje navzdory. Na debut, klobouk dolů. Jen houšť..

Dýchavičná Vilma nedá schody, Clooney Kanyza nedá cigaretu z huby, vrah nedá prostor fotbalu s kotětem a podplukovník Stropnický je špatný z toho, že mu nedá Vilma.. Bezzubá, bídně natočená a až příliš na náhodu spoléhající detektivní historka. Konec se žárovkou byl jak z Columba - on osobně by při něm v nevěřícím úžasu spolkl doutník..

„Casual sex, watered-down lager, heavily cut drugs. And occasionally kicking fuck out of someone.“ Víkendový rituál kolektivní sounáležitosti. Cyklus, který je tvořen dobou. Dobou, co tvoří Hooligans.. Nick Love neobhajuje, neobžalovává, nevynáší soudy a přitom není pravda, že by nabízel jen nezúčastněný pohled s koncem ala British History X, či nenutil k zamyšlení (viz. linie s dědou válečným veteránem). Kdo není ostrovan, těžko to pochopí.. Kolikpak dneska vlastně hrála ta naše Chelsea..?

„You´re nicked!“ Připravte si svůj adrenalin, testosteron, endorfin a taky naftalín na moly ve scénáři! Nick Love vzkřísil televizní sérii ze sedmdesátých let tím způsobem, že do budovy staré školy vnesl nové "učitelské" metody a dal tak vzniknout šťavnaté pecce z prostředí potírání londýnských „armed robberies in progress“. Pravda, trochu namachrované, ale její genius loci mě neuvěřitelně rajcoval, stejně jako živočišné herecké výkony (mazák Winstone, raper B.Drew), či hudební podkres s razítkem Lorne Balfe. Ten sice nebezpečně připomínal práci H.Zimmera, ale alespoň se v člověkovi utvrzoval při leteckých záběrech pocit, že se dole v ulicích prohánějí temní, byť nekomiksový rytíři.. Někteří se pozastavují nad tím, jak může plesnivý dědek Winstone, co si při močení přes pivas nezahlédne ani segment genitálu, tak zdařile obhospodařovat o generaci mladší kůstku. Inu, znáte tu o malém kašpárku a velkém divadlu? To je klišé, protože principál divadla s malým kašpárkem se při představení hrozně nadře, nicméně Raye se týká méně známé pokračování moudra a sice to, že jedině starý kašpar umí dojmout až k slzám..