Morzael

Průměrná romantická slaďárna podle receptu Nicholase Sparkse, kterému snad klisché proudí v žilách a tep hraje ploužáky z devadesátek. Postavy tak moc šablonovitě vytvořené, stejně jako situace, až je to otravné, ale pokud máte duši romantika a náladu, asi vám to sedne. Plusem je hlavně další důkaz, že Zac Efron není až tak špatný herec, na jakého se odsoudil díky High school musical.

Ale jo, proč ne. Docela zajímavě ulítlá komedie, která díky bohu šetřila fekálním humorem a člověk se při ní i docela pobavil. Škoda, že nesnáším špekouna Rogena, který zvládá hrát jen sám sebe, a nejvtipnější na celém filmu asi je, jak moc se snaží být vtipný. Ačkoliv jsem měl z filmu celkem obavy, nakonec jsem se vlastně i bavil.

Solidní až výrazně nadprůměrná žánrovka, která si nehraje na nic, než co byste od ní očekávali. Trojička hlavních herců do svých rolí sympaticky sedla, byla sranda, byla romantika, bylo klisché, takové fajnové podívání, která vám dá přesně to, co od tohoto typu filmů očekáváte v poctivé porci. Navíc se vám nikdo nesnaží procpat žádné hluboké morální poselství, ale spíš odlehčený pohled na vztahy té naší "sobecké generace".

Tak zde moc nevím. Film byl silný, člověk u něj zůstal přilepený od začáku do konce. Ve výsledku se i zamyslel nad kreténismem dnešní společnosti, hlavně tím, že jsme se od středověku moc neposunuli, že lidé pořád chtějí vidět hlavně krev. Jakea mám jako herce také rád, ale nepřijde mi, že by se zde nějak významněji předvědl. Hodil zkrátka obličej do defaultu a s tím si vystačil celý film. Ale k postavě to celkem sedělo, takže proti gustu... No zkrátka rozhodně zajímavý snímek na jedno shlédnutí, ale je to ten typ filmu, ze kterého nemáte dobrý pocit. Takže jsem si jist, že Slídila už nikdy znovu neuvidím, tedy ne dobrovolně.

Ze všech letošních filmů nominovaných na Oscary se mi názor tvoří nejhůř právě na tento. Na jedné straně máme perfektně zahraný film (a to myslím opravdu opravdu skvěle zahraný film, Norton a Keaton si to prostě povodili), silnou atmosféru, zajímavou kameru, a i dobré poselství o snobském umění, na kterém nezáleží, ale všichni si přes něj dokazují, že záleží na nich. Na druhé straně sám film se stává nejlepším příkladem své vlastní myšlenky. V podstatě celou dobu čekáte, až se NĚCO stane, a hlavně konec se svou snahou o filosfii a otevřenost pro jistě hlubokou interpretaci je tak nuceně škrobený, že mi z toho bylo skoro zle. Birdmana jsem si na podívání užil, je to zajímavý film, má hodně plusů, hodně mínusů, ale čekal jsem ze všech těch reakcí o dost víc. Vracet se k tomuto snímku pravděpodobně už nebudu.

Jediné v čem se tato teenage romantická komedie/drama liší od podobných filmů je netradiční škála postav. Největší kretén tu není bejvalka, ani nový boyfriend bejvalky, ale samotná hlavní postava, což tvoří alespoň trochu zajímavý film. Miles Teller dokazuje, že není úplné herecké dřevo, ale jinak mě tu nezaujalo vlastně nic. Chemie mezi postavami téměř žádná, Shailene Woodley je herečka, která mi přijde ultra nesympatická, soundtrack nijaký. Chápu, kam film směřoval, a co se snažil říct, ale vůbec jsem se s postavmi ani se situací nedokázal sžít. A to je u tohoto typu filmů velké mínus.

Válečným filmům zrovna neholduji, ale stejně jako mnou kdysi hnul Black Hawk Down, tak to dokázal i American Sniper. Vlastně ještě o něco víc, jelikož se celý příběh točí kolem jedné sympatické postavy, vtáhne vás film do sebe mnohem silněji. Příběh nejlepšího amerického snipera byl opravdu dobře zpracován ve velmi naturalistickém pojetí, na jehož konci budete jen tupě zírat do monitoru a divit se nad světem. Dávám malé bezvýznamné plus za motivy Punishera.

Je hrstka lidí naší doby, kteří si opravdu zaslouží být slavní. Stephen Hawking je bezpochyb jedním z nich. Opravdu silný film o příkořích života a lásky výjimečného člověka, který, si myslím, by měl vidět každý věčný pesimista. Nevím, jak ostatní, ale já měl po shlédnutí prostou radost ze života, který není ani zdaleka tak komplikovaný jako pana Hawkinga. Zpřístupnění Hawkingových teorií pro běžnou populaci se také vyvedlo dobře, takže doufám, že si po filmu pár lidí Stručnou historii času přečte, protože je to opravdu zajímavé dílo, které v lecčem změní váš pohled na vesmír. Za mě vydařený a sympatický film.

Jen málo teenage filmů dokáže takhle zaujmou a pohltit. Máte tu partičku lovable misfits, ultrasympatickou hlavní postavu v podání Logana Lermana, který mě neuvěřitelně překvapil po příšerném Percy Jacksonovi, a vynikající soundtrack. Každý, kdo si ještě vzpomíná na pubertu, a nebyl zrovna školní hvězda, si v tom své momenty najde a teleportuje se do svých vlastních nácti. Opravdu silný film, který mám rád i po několikátém shlédnutí. Nešlo jinak, než zařadit do mé osobní TOP 10.

Aronofskyho vize našeho světa před Potopou a cyklického samoničení lidstva se mi hodně líbila, stejně jako kočičácká Emma Watson, ale tím to asi hasne. Bibličtí transformeři mě tedy moc neuchvátili, Crowův zealotský Noe mi taky nepřišel jako uvěřitelná postava, atmosféra filmu mě vůbec neoslovila. Upřímně si ani nejsem moc jistý, co nám tímhle snímkem Aronofsky chtěl vlastně sdělit, zajímalo by mě, jestli to ví aspoň on.