Šťastlivec

Příběhů Nicholase Sparkse jsem četl a viděl skutečně dost a s klidem mohu prohlásit, že veškerá jeho tvorba je pouze kardinální kýč z něhož klišé přímo kypí - očekávat proto cokoliv jiného je přinejmenším naivní. Na druhou stranu musím uznat, že ne všechny jeho knížky jsou špatné a nečitelné - některé jsou zkrátka jen podané vkusně a některé ne. Talisman patří bohužel do té druhé kategorie a je tedy zřejmé, že když není dobrá předloha, její filmová adaptace taky slavná nebude. Mně osobně se na tomto filmu líbila snad nejvíce hudba a výprava, ostatní bylo průměrné či podprůměrné. Změny, kterých doznal scénář oproti předloze, byly naprosto k ničemu, chvílemi (zejména díky přeslazeným dialogům) spíše uškodily. No a Zac Efron? Jak to jen říci... Konstantní výraz týraného štěněte na mě zkrátka nefunguje. Na koho ano, nechť si připočte hvězdu k dobru. (26.01.2013)

Původně jsem plánovala nekonfliktní tři, ale: Film vrství klišé na klišé, dramatický oblouk vystaví na opravdu zvláštním základě (mám fotku tvého bratrance z Iráku, tzn. že jsem šmírák?), Zacovi traumatizovaného drsňáka, který přežil tři štace v Iráku, rozhodně nelze uvěřit a závěrečný zvrat, který mu otevřel cestu k milované Taylor Schilling, mě naprosto rozsekal - smíchy. Talisman se určitě nijak výrazně neliší od zbytku hollywoodské romantické produkce, nyní si však zahrává se seriozním vedlejším tématem (váleční veterání si hledají místo ve světě), zatímco hlavní příběh a vizuály ze všeho nejvíce připomínají Danielle Steele. (Však víte: všichni jsou krásní, sluníčko svítí, krajina je jako malovaná.) (24.08.2012)

To máte tak, když autobus Student Agency vláčí váš zpocený šourek a křečkovité hýždě dobrých deset hodin v kuse a vás již omrzelo sjíždět postopadesátývosmý Matrix a Tenacious D: The POD, a tak se rozhodnete zardousit dvě hodinky epileptického poskakování dlouhé rafičky zhlédnutím něčeho doposud nevídaného, něčeho s výmluvným názvem - The Lucky One. A proč by ne? V prvních vteřinách ve vás převládá přesvědčení, že se jedná o luxusní drámokomedii, zvanou The Lucky Ones. Jenomže vono hovno! Zvědavý čtenář mě teď tahá za nohavici a svou umouněnou baculatou nožkou mě u toho vydatně kope do holeně a to s takovou horlivostí, že by si z toho naspeedovaný oslík závistí vysral rektum. "Běž radši zapálit nějaký mraveniště, ty malej nevycákanej hovnoksichte!" Povídám mu na oplátku, ale hned na to mi dochází, že by bylo vlastně docela záhodno vysvětlit, co dělá tuto sračku nejsračkoidnější sračkou všech zasraných sraček. Inu, odpověď bych tedy shrnul do čtyř přídavných jmen - prkenné, slzopudné, kýčovité a skrz naskrz kreténské. (20.07.2014)

Nejsem zrovna 2x stavěná na romantické filmy, ale tenhle byl kupodivu hodně solidní.. Sice měl silnou příchuť cukrové vaty a dokonce i padouši zde jsou "perfektní", ale režie, kamera a kupodivu i herci (Zac Efron, Taylor Schilling a Blythe Danner) byli více než solidní.. Všechno bylo až nechutně ideální a prvoplánové, ale na rozdíl od ostatních současných amerických love story jsem silně "postrádala" kýč.. Opravdu řemeslně odvedená romantika.. Válečný hrdina, který je navíc pohledný, inteligentní, zajímá ho filosofie, umí hrát šachy a na klavír, je perfektní cvičitel psů, pracant a kutil, se rozhodne, že vyhledá tajemnou dívku z fotografie, která je sirotek, navíc svobodná matka, která má na krku psí hotel a starost o minifarmu, silně postrádá svého zemřelého bratra a v tajemném tulákovi nachází přesně jeho vlastnosti.. Roztomilá pohádka pro dospělé (asi spíš teda něžného pohlaví).. (01.06.2013)

Určitě není potřeba se nějak zásadně obrnit. I když to tak na první pohled může vypadat. Vyzpívaný a vytančený Zac se zbavil všech těch zářivých účesů a nebezpečně širokých úsměvů, hošan nám zmužněl a zatím tak nenápadně brouzdá kolem, aby už brzy s několikadenním strništěm na tváři zamotal hlavu svému andělu strážnému, který mu (jak se on domnívá) zachránil už na třetí zahraniční štaci život. S fotografií neznámé dívky se tak seržant americké námořní pěchoty dostane až k oné půvabné rozvedené matce, ale než ji poděkuje, sblíží se s jejím synem, naštve jejího bývalého manžela a ještě jeho silné paže pomůžou na psím „tréninkovém táboře“. Zbytek asi znáte.. U toho všeho nám hraje krásná hudba, sluníčko svítí víc než jindy a Zac se tváří stále nečitelně. Ale konec ironie. Ačkoliv tu máme dost předvídatelnou látku, nefunkční snahy o dramatizaci a poměrně hodně ploché postavy, žádná katastrofa to není. A to mi už dávno není šestnáct. Talisman se sice víc hodí do televize, ale že by nějak jednoznačně naštval, tak to vůbec ne.. A navíc Taylor Schilling.. hmm.. (27.05.2012)