Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenzie (2 155)

plagát

Bedekr - Německo (2014) (séria) 

Nevim, koho napadlo angažovat tuhle moderátorskou dvojici, a ještě jim přiřadit roli toho rádoby buranského-čecháčkovského manželského páru, ale celý pořad to sráží dost dolu. Místa jsou pochopitelně fajn, některé záběry navnadí k návštěve, ale s vidinou změn na moderátorských postech do dalších sérií vyhlížím i změny v celkovém pojeti po vzoru jiných ČT cestopisů.

plagát

Ceny Anděl Coca-Cola 2023 (2024) (relácia) 

Jak už to bejvá, tak jako znalec max tak těžkého středního proudu, tak většinu oceněných vůbec neznám, ale co už, to je vždy věc vkusu. Je fakt, že jednotlivá vystoupení mi přišla fajn, i ožralej zpěvák J.A.R. se dal přežít. Pochopitelně přišla i očekáváná politická vsuvka ze Slovenska. Co se ale nedá odpustit, je naprosto zmatečný střih, kdy režie vstupovala moderátorům do jednotlivých vstupů grafikou s nominacemi. Moderátorská dvojice byla klasicky nevýrazná, pokusy o vtipy tak nějak vyšuměli do prázdna, což je takovej standard Honzy Dědka. Absencí předávajících u většiny kategorií to ztratilo nějaký ten punc slavnostního oceňování. Asi se chtělo ušetřit...na čase / penězích, či obojím.

plagát

Mary & George (2024) (seriál) 

Po třech dílech to balim. Tenhle špinavej - vulgární novověk s přehršelem sexu se mi prostě už přejedl a nevidim důvod, proč ve sledování pokračovat, a v podstatě ani nevidim důvod v tom, proč něco takového natáčet, protože z hlediska historie to nikoho o nic neobohatí a ani z hlediska nějaké vztahové linky to není nic převratného.

plagát

Hranica (2023) 

Extrémně znepokojivý film, který ihned řadím do kategorie, že už ho nechci vidět znovu, a to z důvodu několika vážně zničujících scén, které jednomu neudělají dobře na duši. Přitom poselství filmu je jasně dané, je fakt, že i trochu jednostranně zaměřené, a že se určitě nejedná o objektivní pohled na věc. Pokud je však situace na Polsko-Běloruské hranici aspoň trochu podobná tomu, co se ve filmu odehrává, tak to ukazuje lidskou špínu v té právě podobě, a ukazuje jen to, jak jsme se jako společnost za spousty staletí nikam neposunuly a pořád žijeme uvězněni v rámci svých malých problémů a nedokážeme věci chápat ve větších souvislostech. Mnohdy až dokumentární pojetí trochu zabrańuje se vcítit víc do některých postav, protože těch je ve filmu opravdu mnoho, a některé se objevují třeba až v samotném závěru filmu, a černobílé provedení filmu jejich identifikaci také úplně neulehčuje. Je mi jasné, že z filmu si obě extrémní strany odnesou přesně to, co chtějí, a že asi film mnoha lidem oči neotevře, ale je opravdu důležité, aby se i o takovýchto věcech filmy točily, abychom si připomínali, že existují lidé s mnoha horšími osudy, než který máme my samy.

plagát

A máme, čo sme chceli (2023) 

Určitě nečekejte nové Pelíšky, ačkoliv by to námět mohl evokovat. Ono té komedie tady moc není, jede se spíše v klasické konverzačně dramatické formě, kdy si tvůrci sice vystačí s jedním bytem a jednou rodinou, a taktéž významným mezníkem minulého století, ale tady podobnost s výše zmýněnými Pelíšky končí. Ne, že by tu nebyli chyby (podivně zvolené obsazení - Holubová tchýně Šiškový??? + matka Hajdu???...), ze začátku poměrně chaotické rozvržení postav, ale postupem času, jak začínají tajemství vyplouvat na povrch, tak se začnou obrušovat i charaktery a je to vlastně dost fajn. K tomu brutální sexice Kovalčíková (v aktuálním domácím pořadí jasná dvojka za Vicou), a divák může být spokojen.

plagát

Mladá dáma (2024) 

Tohle by asi líp vyniklo jako nějaká řadová epizoda libovolného devadesátkového fantasy seriálu, protože při délce klasické seriálové epizody by děj nebyl zbytečně tak repetitivní a možná by se taky v devadesátkách nikdo neodhodlával dělat z Millie Bobby Brown osudovou krásku. Trailer poměrně lhal, stejně tak celá kampaň evokovala, že nás čeká klasická akční rubačka, ale vlastně se tu skoro vůbec nebojuje. Je to takový fantasy boj o přežití v tísnivém prostředí, kdy v polovině scén klasicky není vic vidět, aby se zakrylo, že se většina scén natáčela ve studiu, kdy zelené pozadí zřejmě vytvářeli tvůrci Zaklínače 3 - O Víně a krvi, jinak by ta podobnost s Toussaintem byla pochopitelně čistě náhodná.....Ale vlastně to neni nikterak špatný, když se naladíte na tu správnou notu, tak si dovedu představit, že se vám to bude líbit v plné parádě. je fakt, že podobně laděné fantasy tu už delší dobu nebylo, a po všech těch super temných snahách je tahle místy rodinná, místy rádoby hororová podívaná fajn.

plagát

Svědek umírajícího času (1990) 

Nevim, co to měli na Slovensku za módu, ale tohle je po vzoru Jakubiskových děl další film, který původně vznikl jako seriál a postupem času byl přestříhám do filmové podoby. Podobně jako u jiných případů, tak i tento trpí na značnou zkratkovitost, kdy se hodně rychle skáče v čase, postavy přicházejí kvůli jedné scéně, aby následně zmizeli z děje. Atmosférou však velmi vydařené. Očekávám, že seriálové zpracování půjde více do hloubky a nabídne tak plnohodnotnější zážitek.

plagát

Na lovu: 30 let s Novou (2024) (relácia) 

Podobně jako díl na Silvestra, tak i tohle je vesměs klasický díl Na Lovu: Hvězdný speciál, akorát tématicky zaměřený na 30 let Novy. Bylo fajn, že dorazili hvězdy Novy z různých období, všichni dobře naladěníx, bez větší extravagance. A stejně tak, že dramaturgové dokázali pomocí otázek vhodně připomenout ty nejlepší momenty z historie Novy.

plagát

Silvestr 1998 (1998) (relácia) 

Po pár letech vysílání se Nova rozhodla pořádně zainvestovat do Silvestrovského vysílání a přiznaně navázat na éru Silvestrů s Menšíkem s věčně upoceným Petrem Novotným (tady teda ani jednou nepoužil kapesník, to se museli maskérky o pauzách pěkně zapotit xDDDDDDDD). Obrovský projekt, dosahující neskutečné délky přes čtyři hodiny má pochopitelně slabší místa, všudypřitomné zlo jménem playback, ale na druhou stranu se pochopitelně našli i věci zlidovělé (Šíp - Bohdalová), či fajn připravené kabaretně-pěvecké vystoupení. Ve své době tohle prostě patřilo ke špičce televizní zábavy. Dneska už je to přežité, ale jako takové retro ohlédnutí, no proč ne.

plagát

Áno, šéfe! (2012) 

Díky tomu jídlu je tu taková fajn atmosféra, a u spousty pokrmů máte hned chuť si je někde objednat a taky ochutnat. Ale to je prostě tak vše. Pořád je to komedie, a tady těch vtipů, či vlastně i pokusů o ně je vážně minimum. Tvůrci spíš spoléhaj na to, že se naladíte na tu příjemnou kuchařskou notu a vezmete to jako čistou oddechovku, čemuž je přizpůsobena i délka, ale na lepší hodnocení to prostě nestačí.