Pevek2

Evangelium podle Akiho vol. 2. Prvni dil rikal, ze kdyz se k sobe lide budou chovat s uctou a jako lide, muze byt na svete dobre. Druhy to rika znovu, jen se mu tam vkradaji nackove vic nez jsme u finskeho genia zvykli. Posledni replika vudce mistni "domobrany" je naprosto charakteristicka a ostra. Pro brblaly - Kaurismaki nikdy netocil realisticke filmy, ale vetsinou jakousi socialni utopii. Nejlepsi reseni byvaji casto ta nejjednodussi rikaval uz ve stredoveku Vilem z Ockhamu.

Velmi zajimavy a vlastne v necem komplexni pohled na egyptskou spolecnost kratce po tzv. arabskem jaru. Autori nenapadne nekolikrat otaceji optiku. Dela to ta Reem proto, ze se chce ideologicky infiltrovat mezi odpurce revoluce, protoze ma milostne plany nebo protoze je cista altruistka? Mozna ze to vsechno dohromady, ale neni to tak jednoduche. Yousry Nasrallah udrzel autentickou energii i atraktivitu a ubranil se sklouznuti do telenovely, jak se mu to bohuzel stalo v jeho uplne nejnovejsim kousku Brooks, Meadows and Lovely faces.

Traskava kombinace grotesky, ktera si dela legraci z deni kolem Solidarnosci a krutosti. Ten film si utahuje ze "svatych" veci a pritom nijak nerozmelnuje krutost rezimu. Ta naopak v pribehu trouby demonstranta vynika o to vic.

Do poloviny skoro hrabalovska vec smrncnuta exotickym arabskym prostredim, po polovine spis telenovela nebo (budu-li mirnejsi) bollywood. To je trosku zklamani, ale ta prvni pulka je tak dobra, ze to za to stoji.

Nadherny film, ve kterem se vse odehrava za povrchem. Napeti z blizici se zkousky, i skvele dialogy vytvarejici imaginarni detsky svet. Tohle je konecne bulharsky filmovy zazrak a ne ty lonske filmy. Vlastne kdyz si to tak srovnam i treba se Zkouskou dospelosti od Mungia, tak i tam je ten rozdil markantni. Kde musi Mungiu spekulovat, natahovat napeti a vubec hromadit ruzne efekty a klise, staci Metevovi utrzena vetev nebo prochazka po ulici. Elegantni a prirozeny kousek.

Film trochu jako vetsina soucasne literatury. Protoze autor nema co rict, ale o to vic neco rict chce, tak si fabuluje podle pravidel. Severina stoji na spatne vystavene radoby mysteriozni zapletce, jejiz rozkryvani tomu cim dal vic podrazi nohy. V zanru to pripomene Tornatoreho Nejvyssi nabidku, i kdyz Severina je decentneji a vice stylove natocena. Co ale takovy film hledal v Locarnu vazne nevim.

Prizracny pribeh hledani se ziveho/mrtveho studenta jesivy. Zazrak jeho zachrany, ktery vede k traumatu v necem pripomene pribeh Lazara od Michela de Ghelderodeho. Film, ktery je k ortodoxni komunite ostre kriticky, ale pritom neni to neni plakatova kritika jako treba u Kadoshe Amose Gitaie. Mozna i proto, ze vic vyvera z mystiky, podvedomi a obecne platnych pochybnosti lidske existence.

Ve sledovani skutecne operace se to misty blizi k Prilis vzdalenemu mostu (i tam byly tu a tam pro potreby dramatizace pouzity ty nejdramatictejsi momenty a leccos bylo take upravovane, podobne jako v Dunkirku). Nesmirne elegantne natocene, s citem pro atmosferu a v IMAXu to silne vtahuje do deje, presto ze o postavach moc nevime. Reci o tom, ze jsou casove linky nesrozumitelne jsou blafy, v zivote jsem nevidel prehlednejsi film. Jestli bych ale autorum neco vycital, tak to je v nekolika detailech nefunkcni dramaturgie - to, ze se vsichni zachrani vzdy na uplne posledni chvili je sice americky uzus, ale po tech letech uz je to tak ohrane, ze pak v urcitych okamzicich ztraci filmy napeti. A to se tady deje bohuzel taky. Ale jinak je to velka lahudka.

Krasne zrezirovane, ale co naplat - typicka Coppola. To, co vypada zive a co je skvele rozehrane se diky prestrelenemu zaveru a nedotazenym motivacim postav uplne zneverohodni. Pritom treba detaily s vypujcenymi nausnicemi, nebo prvni vecere s Johnem jsou skvostne udelane veci.

Strhujici a uveritelne dobove drama, ktere otevira problematicky bod britske historie. V podstate jediny problem mam s montazi. Kratke zabery koncici zatmivackami a rychle prostrihy z Cooperova projevu, ktere maji vytvaret kontrast se zamery parasutistu na me pusobi rusive. Celkovy dojem ale stejne nezkazi.