Pevek2

Po rozpacitejsim Klukovi na kole jsou Dardenni zpatky v plne forme. Zadna hudba bez zdroje a moralni i filozoficky presah. S drzosti sobe vlastni v podstate stavi sve drama na stridajicich se zaberech jedne zeny zvonici u svych kolegu a prosici porad o totez a ono jim to zase funguje. Kdybych byl ale jejich dramaturg, asi bych jim poradil, aby posledni dilema Sandry nechali otevrene. A mozna bych jim poradil at se nepousteji do rvacek, kdyz jim to moc nejde.I tak je to ale zase skvely film.

Presprilis klasickou story s konzervativnim vyznenim tahne z sedi prumeru Carey Mulligan a jeji uveritelna energie. Kvuli ni to stoji za to videt.

Tak je to esej, coz tady nekteri vubec nechapou a chteji od eseje, aby byla dramatem nebo jeste lepe reklamou. Je to extremne zajimava esej a chytre natocena. Ale pro Godarda to (asi pochopitelne) neni uplny vrchol.

Typicky Ostlund. To znamena "Ano, ale...". V tomto pripade ano pro brilantni styl, vedeni hercu, atmosferu i zpusob kladeni si otazek po tom, kam soucasny stav spolecnosti odsunul muze a co to s nimi (a ve vysledku pak i s zenami) dela. Ale patri falesnemu napeti, ktere podporuje prepjata hudba v prechodovych pasazich i nesmyslne lekacky (letajici talir). A ono "ale" patri i k tomu, jak je film konstruovan. Nejenze by mohl byt kratsi, ale hlavne by z nej mel mene vykukovat puvodni model a la these. Tak jako i z ostatnich Ostlundovych filmu.

Schloendorff a Amathieu se museli doslova zavarit, kdyz delali zaberovani tohohle filmu. Popsat prostor a pritom stale menit pohledy a protipohledy takrka v jedne mistnosti musela byt strasna prace a pro skript nejspis taky. Ze scenare je ale stale citit, ze slo puvodne o divadelni hru. To by nevadilo, kdyby jednotlive svy nelezly ven vic nez je zdravo. U me konkretne ve zlomovych momentech, kdy je Nordling uz uz vykazovan z mistnosti a vzdy se mu tam podari zachytit. A tema diplomacie jsou dialogy taky mene invencni, nez bych cekal. Pointa to sice trochu vynahradi, ale majstrstyk ten film opravdu neni.

K tomu, aby ziskala mladicka Lila prestiz v ocich kamaradek a mozna i v ocich sebe same, tak potrebuje kluka, sex a hlavne o tom mluvit. Proto zacne dilem realizovat jakesi obelhavani okoli i sebe same a dilem zacne delat cim dal vetsi blbosti. Diky herecce v hlavni roli je to ale krehke, krute a vlastne i dojemne. A New York videny takhle strizlivyma ocima, ktere hledaji nuance a detaily pusobi uplne neamericky. Vlastne ten film vypada trosku jako kdyby dnes delal Bogdanovich svoje prvni filmy.Eliza Hittman je talent, ktery se vyplati sledovat.

Dva mlade pary, dva stany, finska priroda a hledani, co se sebou. Navic velmi zajimavy styl sedesatych let a jista melancholie. V necem mi to pripomnelo raneho Havettu, ale nelze to brat doslova.

Ukazkovy vzorek festivalove konjunktury. Vybrany do Cannes bohuzel.

Ukazka, ze ke komplexnosti sdeleni neni treba dlouha metraz. Laborieho film je uveritelne vykresluje mikrokosmos jedne rodiny na prazdninach a detske setkani s tragedii. Oboji verohodne. Navic je rezie suverenni. Za me film roku 2013.

Ten pribeh v pozadi je silny a to jak jsou natocene popravy polskych vojaku je take sugestivni (i kdyz treba takovy Cekista od Rogozhkina je jeste jinde). V cem mi ale Katyn vadila a to i moralne, byla skutecnost, ze autorum slouzi postavy jen jako vesaky na ideje a principy. Ubrat postavam zivot je podle me nejen kontraproduktivni pro vypraveni samotne, ale navic je to k tem polskym mrtvym nepietni.