Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Sci-Fi
  • Akčný
  • Krimi

Recenzie (3 035)

plagát

Bod obnovy (2023) 

Tady jsou na světové úrovni jen výprava se speciálními efekty, hudba a s trochou dobré vůli i herci. Ten zbytek se horko těžko drží na dohled. S výjimkou scénáře, který zoufale pajdá kdesi v dáli. Zápletka ještě budiž, i když jsem ji odhadl na první dobrou. Morální a filosofické otázky (o teologii se naštěstí nikdo ani nepokoušel) už řešili jiní, a důvtipněji, ale film je nastoluje správně, i když neohrabaně. Jenže ty dialogy, ty dialogy. Téměř každý druhý trhá uši a doslova každý dělá z postav neživoucí panáky. Stačilo jim dát trochu obyčejnosti, přidat hloubku charakteru, a výsledek mohl být mnohem lepší. Takhle je to průměr. Na naši kinematografii je to ovšem zjevení, na které se bude vzpomínat ještě za dvacet let.

plagát

Doctor Who - Season 3 (1965) (séria) 

60 % Galaxy 4 - Rád bych si tuhle epizodu oblíbil, ale bohužel. Z části mi ji z nechutila doslova strašidelná kvalita, z části zmatený děj. Opravdu dobrých je jen posledních pět minut čtvrtého dílu. 100 % Mission to the Unknown - Výborná hard sci-fi epizoda, která dala vzpomenout na vynikající a podceňovanou The Rescue z druhé sezóny. Má jen jeden díl a neobjeví se v něm ani jedna z tradičních postav - pochopitelně mimo Doctorovy urputné nepřátele. 90 % The Myth Makers - Podle názvu jsem čekal něco trochu jiného než epizodu z pozdní fáze Trojské války, ale zklamaný jsem rozhodně nebyl. Děj upevnil mytologii ohledně změny historie pomocí stroje času. Moc to nejde, a když ano, tak má vesmír tendenci překvapit. 90 % The Daleks' Master Plan - Monstrózní dvanáctidílná epizoda, nebo třináctidílná, když se počítá i předskokan v podobě Mission to the Unknown, která postavy protáhla přes množství časových období a několik exotických lokací. V průběhu Doctor oslavil vánoce, zachránil několik galaxií a přišel o dvě společnice. Někdo říká že o jednu, ale ona i ta jedna byla v posádce tak napůl. Finále je na šest hvězdiček. 50 % The Massacre of St Bartholomew's Eve - tuctová epizoda kterou jsem se pronudil. Její význam je jen v excelentním monologu v němž Doctor ukáže svou dosud pečlivě skrývanou stránku a v příchodu nového společníka, rozverné Dodo Chaplet. 100 % The Ark - skrytý druhý vrchol třetí sezóny. The Ark je vynikající epizoda se sociálním přesahem, která má v sobě laskavou i drsnou stránku. Monoidé jsou fascinující stvoření. 80 % The Celestial Toymaker - zamýšlený druhý vrchol sezóny, který ale u mě zůstal za očekáváním. Postava Hračkáře byla fascinující, ale vcelku promrhaná. Škoda že se k ní seriál už nikdy nevrátil. Doctor mohl mít dalšího brilantního protivníka. 60 % The Gunfighters - první tři díly slouží jako výmluva proč donekonečna opakovat písničku The Ballad of Last Chance Saloon, v tom čtvrtém přijde legendární přestřelka, která v tomto podání moc legendárně nepůsobí. Doctor se děje stěží zúčastnil. 70 % The Savages - Epizoda která měla potenciál v námětu, ale nedokázala ho naplnit. Podobné téma už jsem viděl zpracované mnohem lépe. Přesto je tak nosné, že tuhle epizodu v pohodě vytáhlo na nadprůměr. 80 % The War Machines - Skynet v Doctorovi Who? Proč ne. Děsivost a beznadějnost ovšem hledejte jinde.

plagát

Doctor Who - Season 2 (1964) (séria) 

60 % Planet of Giants - jsem si jistý že tenhle námět šel určitě využít mnohem lépe, protože jsem četl několik sc-fi povídek, které to dokázaly. Oceňuji alespoň že měla produkce dost soudnosti a neroztáhla ho na šestidílné dobrodružství, a spokojila se s třemi díly. 100 % The Dalek Invasion of Earth - rozmáchlá, epická a patřičně ambiciózní epizoda, která vrátila z hrobu Dáleky. Také dosáhla značné proslulosti, takže po letech vyšla jako speciálka v podobně dvou a půl hodinového filmu. Děj kombinuje survival thriller v dystopickém prostředí zbídačené Země trpící pod vládou genocidních Dáleků a milostné drama, které se rozhořelo mezi Susan a členem odbojové skupiny. Kvůli němu přišel Doctor o prvního společníka - dost možná toho nejdůležitějšího vůbec. Závěrečný proslov je hořkosladký, ale dojemný. 100 % The Rescue - Krátká a dějově sevřená epizoda, které si navzdory své komornosti udržuje dojem velkoryse pojatého dobrodružství. Zápletka působí jako kdyby ji napsal sám Ray Bradbury, s atmosférou prodchnutou melancholií a paranoiou. Opomíjený klenot Prvního Doctora. 80 % The Romans - Vypadá to, že se naši hrdinové zabydleli v idylických časech, v nichž by mohli zůstat po zbytek svých životů. Je ovšem jasné, že za tuhle bezstarostnost budou záhy potrestání. The Romans je výborná historická epizoda z atraktivního prostředí a napínavou zápletkou. Přesto si našla chvilku na trochu odlehčení a humoru. Doctorova neopatrnost s lupou vešla do dějin. 70 % The Web Planet - Já bych tuhle epizodu chtěl mít rád. Líbila se mi zápletka, hlavní záporák i "kostýmy". A ta hvězdná obloha díky níž všechno vypadalo patřičně exoticky, mě úplně fascinovala. Přesto mě tahle epizoda zdaleka nebavila tak, jak by mohla. Pokud se k nějakému dílu druhé série po čase vrátím abych ho docenil, bude to tenhle. 60 % The Crusade - Spíš průměrná epizoda kterou asi mělo táhnout atraktivní prostředí z něhož jsme moc neviděli a historická postava, která ovšem byla nezajímavá. Nečekal jsem zrovna Království nebeské, ale rád bych měl alespoň vágní pocit, že jsme opustili televizní studio. 90 % The Space Museum - Vynikající epizoda o "cestování časem", která není přímo o cestování časem a o muzeu, které není až tak úplně muzem. První dva díly jsou lepší než druhé dva, ale kvalita neklesla o moc. Závěrečná scéna slibuje napínavé dobrodružství. 90 % The Chase - Epická a patřičně napínavá epizoda, která protáhla postavy několika roztodivnými prostředími, aby nakonec přišla se smutným finále v podobě rozloučení s Ianem a Barbarou. Asi to bylo nutné, ale přišlo to moc brzo. Návštěvy strašidelného domu nelituji.  90 % The Time Meddler - Představuje se další Pán času. Tentokrát se tak ještě nejmenuje, ale není pochyb o tom, že je Doctorovi rovnocenným protivníkem. Má svou vlastní Tardis, neurčité jméno, geniální inteligenci a dobrodružného ducha se sklonem k riskování. Doctor se pořádně zapotí, než mu překazí jeho pečlivě připravené plány. Závěrečné zúčtování je vysoce uspokojivé.

plagát

Balada o Busteru Scruggsovi (2018) 

Podle mě se tomuhle filmu křivdí, protože ani jedna povídka nebyla vyloženě slabá. Ta s karavanou měla brutální pointu, a ta se zlatokopem byla drsná a napínavá. Už jenom za ně by si snímek zasloužil nadprůměrné hodnocení. Chápu že někteří byli zklamaní, protože tohle nejsou špičkoví Coeni a nepřepisují se tady učebnice kinematografie, ale ať se na mě nikdo nezlobí - dvou hvězdičkové verdikty jsou úplně mimo. Přesná režie, plejáda skvělých herců a náladová hudba si zaslouží alespoň silnější tři, nebo slabší čtyři. Já hlasuju pro čtyři.

plagát

Apokalypsa: Vojna svetov (2019) (seriál) 

Nejslabší seriál celého projektu. Projevila se tu národnost tvůrců, takže se většina první epizody točí okolo tehdy ještě francouzské Indočíny, a stěžejní události v Evropě jsou přiblíženy jenom letmo. Kdyby to byla jediná vada, tak bych byl smířlivější, jenže bohužel se autoři neudrželi podruhé a nepokrytě sympatizovali s jednou stranou. Je to o to bizarnější, že během povídání o dvou světových válkách si udrželi odstup, ale při popisu událosté studené války už se jim to nepovedlo. Asi od všeho uplynulo příliš málo času.

plagát

Flintstonovci (1994) 

Podle mě to asi věrněji natočit nešlo, což neznamená, že výsledek nemohl být mnohem lepší. Hraná verze se podobá té animované téměř ve všem, jenže to co v ní skvěle funguje, to na plátně spíš drhne. Sympatičtí herci a skvělá pohodová atmosféra naštěstí z téhle potenciální katastrofy vykouzlili slušnou jednohubku která nestihne nudit. Filmovi kritici byli výsledekem částečně zděšeni a částečně zhnuseni, jenže lidi svými peněženkami hlasovali jinak. Pazourkovi zlomili několik kasovních rekordů a vydělali sedminásobek rozpočtu. Klasika se z nich ovšem nikdy nestala.

plagát

Karaoke Blues (2023) 

Kdyby tenhle námět natočil téměř kdokoliv jiný, tak bych se o hlavní hrdiny bál a fandil jim. Takhle jsem jen věděl, že spolu buď skončí, nebo ne, a bylo mi to tak nějak jedno. Přitom jsou oba sympaťáci, i když třískaní životem a trochu smolaři. Přísahal bych, že jsem tyhle postavy už v jeho filmech potkal. Pro Kaurismäkiho je to typické, protože neustále opakuje ty samé motivy, až na výjimky v téměř stejných kulisách lehce zmodernizovaných 70. let. Občas mu to funguje líp, občas hůř. Tady to vyšlo na slabší čtyři hvězdičky - z části i díky příjemné krátkosti snímku.

plagát

Marcel, ulita s botami (2021) 

Já jsem vlastně hrozně citový a nedovedu to překonat. Jistě, jistě, jistě, třeba mi to ani nevěříte, ale já když vidím včeličku brouzdat z květu na květ a tím zachovávat kontinuitu života, jsem k smrti dojat. No ale tohle mě za moje měkké srdce vůbec nevzalo. Připadalo mi to upachtěné, hrozně vychtěné a nepravděpodobné. Jestli někdy uslyšíte to "dítě" pronášet hluboké pravdy o životě, pochopíte, co jsem tím myslel. Tohle bylo tak urputně "feel good", až mě to celého nasralo.

plagát

Dave (1993) 

Ani nevím proč mi to tak sedlo. K naivní představě že stačí aby to politik "myslel dobře" a všechno začne fungovat chovám silnou skepsi, a při pohledu na Sigourney Weaver se mě rozhodně nezmocňují romantické myšlenky. Jenže Kevin Kline jako prezident je prostě třída a Ivan Reitman zná míru, takže výsledkem je výborná hřejivá komedie v níž funguje pracovní i milostná zápletka. Tohle je přesně ten typ filmu k němuž se dá po letech vracet, a nikdy nezklame. Nejlepší snímek dua Schwarzenegger - Reitman.

plagát

Ostrov (2005) 

Ani v dobách kdy měl Michael Bay pověst výjimečně schopného režiséra nevynikaly jeho filmy myšlenkovým přesahem nebo společenskými apely. Ostrov tak kupodivu bude jeho nejchytřejší a nejpřemýšlivější snímek - jakkoliv paradoxně to může znít. Děj je variací na proslavená dystopická dramata typu Loganův útěk, kdy příběhový twist přichází hned z kraje filmu a slouží jako katalyzátor dalšího děje. Zlom který jiní využili k rozvinutí úvah o morálce, společnosti a lidské přirozenosti, použil Michael Bay jako záminku k lacině působící a tuctově vypadající akci. Já v tom vidím promrhaný herecký a scénáristický potenciál.