Subjektiv

Když jedna z hrdinek Kimikiss Hoshino říká: "Vždyť já nejsem ničím zajímavá," jako by shrnula to základní o celém seriálu. Miliony prvních lásek v středoškolské obyčejnosti, která naprosto ničím není schopna zaujmout. Ani svojí blbostí. **.

Snad první pokus rozesmát filmem... dnes už to bohužel moc nefuguje. Mé kladné hodnocení takovýchto filmů spíše než o kvalitě vypovídá o důležitosti pro případného zájemce o filmovou historii film vidět.

Kurtova kamera se zase jednou rozbila. I řekl Kren: "Já dar tvůrčí mám, mě nezastaví porucha pouhá, má nová epopej bude sto minut dlouhá." Ale fimový pás se mu po čtyřech minutách přetrhl. "Nevadí, teď konec přehnu a přilepím k začátku, Möbiova pásko, staň se Krenovým filmem," vzýval geometrický útvar Kren. Möbiova páska však netoužila po novém jménu a tak se kroutila a vzpírala a kroutila a vzpírala. Kren nakonec řekl: "I tak je mé dílo hodnotné, teď mu jen dát správný název, číslo už mám."

Leda byla překrásná dcera krále Thestia. Její sexappeal byl tak mocný, že přilákal i samotného Dia, který pak Ledu v podobě labutě sexuelně potěšil. Z tohoto svazku zrodila se Helena trojská, Klytaimestra, Kastor a Pollux. Závistivý Kren však milence obsypal hřebíky, čímž řekl: "I já mohu Ledu píchat!" Poté labuť vypelichati nechal a řek: "Já mocnější jsem nežli vládce bohů." Načež jal se film distribuovati: "Já také umím plodit krásu," chvástal se. Ale nikdo mu neuvěřil.

Hlavní problém Clannadu vidím v tom, že až příliš sází na úspěch svého staršího bratříčka, remake Kanonu. Clannad kopíruje v podstatě jeho celou formální stránku. Pokud jde o obsah, i zde je cítit, že jde o variaci na již viděné (Kanon, Air), což otevírá dveře předvídání, které těmto seriálům nesvědčí. Clannad není jen bratříčkem mladším, je i bratříčkem méně zdařilým. Kdyby byl Clannad veskrze originálním počinem, 4 hvězdy ho přesto neminou. Lepší ***.

Slepý Takuma je nováčkem v jedné venkovské škole. Dík své slepotě již v prvních deseti minutách stihl ochmatat ňadra jedné dívce a jiné slepeckou holí projel mezinožím. Také na něj jedna dívka spadla. Pak spadla hora pořadačů. Objevily se tři další pohledné dívky. Taky Takumu a jednu dívku pěkně prohnal divočák. To vypadá na, ehm kvalitní, ehm, harémovou zábavu. Máme tu netýkavku, tsundere drsňačku, stydlivku, slušňačku a slepici. Není divu, jsme přeci na venkově. Ale abych neodbočoval od promyšleného děje, v minutě jedenácté to přišlo... Běžně se rozlišuje sex vaginální, řečený klasický, orální a anální. Tady došlo k méně tradičnímu sexu nasálnímu. Chápejme, že vzhledem k Takumově slepotě je třeba stimulovat jiné smysly než zrak. Chápou to i autoři. Mimochodem, doktoři si prý nedokážou vysvětlit tu Takumovu slepotu. Já na to přišel hned - prostě se na to všechno nemůže dívat. I já jsem měl tendenci oslepnout. Jinak se nám toto anime snaží předhodit jakousi variaci na Kanon, ale to co v Kanonu bylo nové a neokoukané, je tady vyčpělé, ušmudlané a otravné. Co vás v Kanonu dojalo, to vás tady odpuzuje. Nehledě na to, že humor H2O je poněkud... pitomý. Slabé **.

Zdejším anime fandům známý uživatel yenn nedávno učinil zkušenost, že sportovní anime, které se věnuje baseballu může být překvapivě docela zajímavé. Já jsem zjistil, že takové anime může být zajímavé i v případě, že v něm nejsou skoro žádné slečny. I když na druhou stranu je pravda, že trenérka baseballistů z tohoto seriálu Momokan disponuje ňadry za všechny chybějící ženské postavy. Nicméně chlapci jakoby si této skutečnosti nebyli vědomi. Přece jenom, tento seriál je skutečně hlavně o baseballu a ten se prsy nehraje. Tím se oklikou dostávám k první důležité věci: tento seriál není hlavně, ale jenom a pouze o baseballu. Vše, co se v něm děje, se děje pro baseball a skrze baseball. Na jednu stranu to nepůsobí zcela přirozeně a hrozí to stereotypem, na stranu druhou, i přes tento zdánlivý handicap dokázali tvůrci udržet můj zájem. Nehrají tu roli známky ve škole, první lásky ani drobná nepřátelství, pokud ovšem nevznikla kvůli baseballu či neovlivňují baseball. Tahle monotematičnost vede k určité nepřirozenosti a nepřesvědčivosti, ovšem nijak výrazné. Dočkáme se třebas horečnatého přemýšlení catchera hodného studenta statistiky na VŠ, těžko uvěřitelného chytračení připomínajícího pokerovou partii apod. To mi ale nevadilo, protože díky tomu se Ookiku Furikabutte stalo pro mě zábavnější než jakákoliv skutečné baseballové utkání. Co mi ale trochu vadilo, byly občasné komediální výstupy nadhazovače Mihashiho, jeho příliš ubrečená a přehnaně ušlápnutá povaha a také fakt, že časem již poměrně snadno šlo odhadnout, jakým směrem se bude utkání ubírat. Za všechny jeden lehce SPOILERovitý příklad: Jeden dobrý pálkař ne a ne odpáli --> diváku je jasné, že dá rozhodující odpal. KONEC SPOILERU. Přesto se těm nejhorším klišé sportovního žánru (mně nejvíc vadí rozhodující příchod veledůležité fandící postavy, která vleje na poslední chvíli krev do žil do té doby chybujícího hráče) podařilo tomuto seriálu vyhnout. Co se povedlo na chvalitebnou, byla psychologie hráčů, která je zobrazena vcelku lidsky, bez přehnaného patosu. I přes to, že za celý seriál se odehraje naprosté minimum zápasů, a pořád v něm prší, mé hodnocenní bude poměrně vysoké a slunné. Slabší ****.

Tak jako ostatní i já budu vyčítat Daluru hlavně špatné herecké výkony. Jinak je ovšem Dalur dle mého názoru nejslušnějším Hussarovým snímkem, kterému nechybí nápad, a překvapivě i jistý emocionální dopad. A opět potěší vhodně zvolené prostředí.

Poměrně slušný Hussarův snímek, který po stránce obsahové sice není nijak výjimečný, ale spousta hollywoodských trháků je mnohokrát hloupějších. Tradičně nedobrým hercům tentokrát hodně pomáhá fakt, že nemusí mluvit a ti v maskách i přes nedostatek talentu dokonce mohou vypadat vcelku démonicky a nebezpečně. Povedla se i výprava.

Boxerské trampoty ve filmu či seriálu mi málokdy přišly zábavné a podnětné. Ani One Pound Gospel není výjimkou. Hlavní hrdina tohoto seriálu v ringu bojuje, jak jinak, o titul japonského mistra v muší váze. Hlavním soupeřem je mu jeho žravost, která ho neustále vrhá mimo jeho váhovou kategorii. Tato žravost je jedním ze zřídel "komických" situací. Náš borec však netouží jenom po titulu, ale také po jedné ženě. Ovšem jeho sok v lásce není jen tak někdo, je to Bůh sám. Ano uhodli jste, objektem jeho tužeb není nikdo jiný než jeptiška, překrásná sestra Angela... Ale to by bylo, aby se náš žravý šampion nepokusil složit Boha na K.O... Z tohoto popisu již jistě tušíte, že nečekanými dějovými zvraty, napětím či originalitou toto dorama zrovna nepřetéká. Na specifický herecký projev, který je snad pro tento japonský televizní útvar bežný, se mi zatím nepodařilo zvyknout. Doufal jsem tedy, že se mi aspoň podaří pořádně se zasmát. Omyl. Lepší **, a to lepší jen proto, že sestra Angela je pohledné děvče.