Pokropený kropič

Myslím, že Pokropený kropič je jeden z těch lepších a zaručeně vtipnějších krátkých filmů bratří Lumièrů. Člověk se aspoň krapítek zasměje a může si říct, že to dává smysl a stává se i dnes. Kdo z nás se nekoukl do hrdla hadice, když přestala stříkat, a nedostal spršku do obličeje? Ale dneska vlastně jen málo lidí má zahrádku. Ti, kteří nemají, zřejmě dají horší hodnocení. (19.07.2011)

Prehistorické filmové dějiny (artefakt) i v tak krátké stopáži. Snímek podobně jako třeba Příjezd vlaku, Odchod dělníků z továrny nebo Kiss, The později určily směr a vývoj několika budoucích filmařů. I když to vypadá dnes tak trochu primitivně a infantilně tak ve své době to musel být "boom" a lidé se tenkrát stoprocentně při tomto kratičkém gagu museli smát. Samozřejmě se jedná o první groteskní film pokud se to tedy dá vůbec takto označit... (23.04.2007)

První filmová groteska, prvně se objevuje rychlý "dostih" dotčeného a zákeřeného. Lumierove se nechali inspirovat kresleným příběhem o 9 obrazích, kdy kluk zašlápne hadic, neteče tedy voda, pak ji však uvolní a zahradníka pokropí. Můžeme zde hovořit o prvním námětu, prvním scénáři, kdy je už dopředu rozkresleno jak celkové dílo bude asi vypada. Kompozice je však neřehledná, špatné zarámování, na zemi je moc listí. Na druhou stranu první gag ve filmu... (19.03.2005)

Z knihy "Dějiny filmu" (autor Jerzy Toeplitz) : V repertoáru bratrů Lumiérových se mezi reportážními šoty ocitl i krátký inscenovaný snímek, pravzor hraného filmu, proslulý Pokropený kropič. Tvůrci filmu pravděpodobně objevili tento nápad, když si prohlíželi humoristické kresby v albu knihkupectví Quantin, vydaném v roce 1887. Pozornost bratrů Lumiérových upoutalo vyprávění Hermanna Vogela v devíti kresbách o nezbedném chlapci, který úmyslně stoupl na gumovou hadici zahradníkovi, kropícímu záhon. Zahradník, překvapený přerušením přívodu vody, se pokouší závadu odstranit. Pozorně si prohlíží kropící otvor hadice, ale v tom okamžiku chlapec zvedá nohu a proud vody zasáhne zahradníka do tváře. V závěru filmu rozhněvaný zahradník darebovi nařeže. A to je celý příběh prvního hraného filmu na světě, natočeného podle scénáře a v hereckém (byť ochotnickém) obsazení. Vzdor úspěchu, kterému se Pokropený kropič těšil, nevytvořili bratři Lumiérové mnoho podobných krátkých filmů, které by byly reprodukcí nějaké anekdoty nebo kresleného vtipu. O tento druh tvorby prostě neměli zájem a vývojovou cestu filmu nespatřovali v natáčení podobných scének. Teprve Georges Mélies, často pokládaný za velkého kouzelníka filmového plátna, nejenže navázal na tento pokus o hraný film, ale dále jej rozvinul a vytvořil svébytnou filmovou podívanou. (10.01.2017)

Přiznávám, že tady nadhodnocuji proti svému dojmu, ta hvězda navíc je ne za zjištění, o čem tenhle film, o kterém jsem slýchala od základky, vlastně je, ale za zjištění, že puberťáci už v roce 1895 byli stejní parchanti, jako jsme byli my a jací jsou konec konců i dnes. Ano, my jsme ti lidé, před kterými nás naše matky varovaly. (16.10.2012)