Beckett51

Při sledování tohoto mistrovského kousku mě napadlo, jak geniální by asi bylo natočit Scary Movie ve found-footage formátu.

Standalone Hellraiser, u kterýho se mi nekřivily prsty na nohou nánosem cringe a v mých očích promarněnýho potenciálu skvělýho loru. Fantastická atmosféra, kde jako by se smíchal Silent Hill s Fincherovým Seven, překvapivě dobrá hudba, zajímavej a napínavej scénář (skoro jako od Proyase) a konečně Pinhead dělající sám sobě čest a ne ostudu. Haluz dle mého gusta.

A to jsem ještě docela hodnej. Ten cringe (hlavně hereckej) se na rok výroby fakt hodit nedá.

Padesát minut retro Boba, jehož hlasová pozice umně bilancuje mezi zpěvem a trolením, stejně jako jeho legendární a stále přítomná hra s očekáváními svých fanoušků opět trhá estetickým perfekcionalistům prdele. Bar, stíny, kouř, whisky, anonymní kapela, diváctvo z minulosti a vitální stařík s prosvítajícíma kudrlinama, kytarou v ruce (po dlouhých letech takto explicitně), neskutečně cool "čistým chraplákem" (jakýmu jinýmu zpěvákovi se podaří udělat oxymoron i ze svýho hlasu?), disonantní harmonikou a nekonvenční aranží svých starších písní. Co víc si přát?

Půvabnej a neuvěřitelně magickej bordel. PS: Skvělá hudba.

Překvapivě povedená dokumentární sonda do úseku života dívky s autismem, snažící se bojovat se svými démony, přičemž to má těžší o to, že její démoni jsou skuteční a zdaleka jí přesahujou. Poselství silně postavený na hodnotách (plavba do USA), který se v mediálním prostoru ztrácej ve víru pozitivistických a krátkozrakých artikulací. Film o duši "zlomeného jedince" a zároveň o lámající a polarizující se světové duši. Ambiguita globality lidstva a snahy "něco" změnit. Pascalova sázka jako vyšitá. Ve své podstatě velmi fascinující dokument, pokud jste ochotni hledat pravdu i mimo sebe a nikoliv pouze v sobě.

Ve všech směrech o příčku vejš než první díl. Jsem překvapen a těším se na pětihvězdový zakončení.

Neodolatelnej love-edging s povedeným heartbreaking scénářem a skvělýma postavama. Asi měknu (myšleno dlouhodobě).

"... zdali hledání, touha a tázání, místo aby byly nenaplněností, nejsou naopak oním výbuchem 'většího v menším', jejž Descartes nazýval myšlenka Nekonečna, čili výrazem psychiky probudilejší než psychika intencionalistická, než vědění adekvátní svému předmětu." - Emmanuel Lévinas

Krásnej příklad toho, že i špičkovej bubák automaticky nedělá nadprůměrnej výsledek. Nápaditej úvod hodně navnadil, ale postupně to sklouzlo do jednoho hororovýho klišé za druhým, který z šedivýho průměru vytahovala pouze přítomnost strašidla (který samo o sobě mělo ohromnej lore potenciál, v závěru samozřejmě absolutně nevyužitej). Slabší tři.