Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krátkometrážny
  • Horor

Recenzie (1 157)

plagát

Nezměrnost noci (2019) 

Kdo by byl řekl, že nejlepší Spielbergovinu posledních let natočí někdo jinej než Spielberg. Krystalickej retro zážitek.

plagát

Voyagers: Vesmírna misia (2021) 

Napínavý jak prase a hodně pěkně natočený, ale bohužel nevyužívající svůj plnej potenciál morálně-filosoficko-sociologickýho přesahu. Mít to tři hodiny, 18+ (tady se přímo nabízel ten kontrast!!!), psychologicky vybroušenější scénář bez nucenejch zkratkovitostí a podivných klišé scén, trochu výraznější hudbu a experimentálnější kameru, mohl z toho bejt sakra kultovní sci-fi psychologickej opus. Mohl.

plagát

Mortal Kombat (2021) 

Vypadá to hezky a jakmile na scénu (resp. scény, konkrétně dvě) nastoupí Hirojuki Sanada, má to atmosféru, bad-ass feel a je to cool jak prase... zbytek filmu je bohužel jen dobře vypadající stupidita, s otravnýma a nezajímavýma postavama, pěkně natočenou akcí, která se ale během chvíle okouká, naprosto idiotským scénářem plným debilních replik (a nemám namysli ty přímo převzatý ze hry) a režisérskou nejistotou (tak má to bejt cool dospělej a temnej fantasy akčňák nebo jen samoúčelný podkuřování fanouškům?), kterou ani to sednoucí Rko nezachrání.

plagát

Violation (2020) 

Vcelku brilantní hra s divákem. Název, poster a zařazení do žánru "horor" evokuje poměrně klasickej béčkovej rape-revenge film, nicméně od první minuty je jasný, že tvůrcům půjde o něco trochu jinýho. A jde jim to skvěle. Hororový konzument samoúčelný brutality, stupidního děje a klišoidního zpracování může Violation směle přejít, protože tenhle špičkově zahranej, fantasticky natočenej (kamera!!), skvěle ohuděbněnej a scénáristicky brilantně rozvrženej "artovej" slowburn by asi nepřekousl. Tvůrci vsadili na psychologickou a emoční stránku rape-revenge tématiky, přičemž dlouhý záběry za doprovodu snový chorálový hudby citlivě tepající na symboliku příběhu dávají do kontrastu k až obdivuhodně explicitním pasážím, který ale nepůsobí ani zdaleka samoúčelně. Perfektní, originální a odvážný uchopení tématiky - bejt tam výraznější "standalone" herecká scéna a trochu víc komplexnější symboliky nebál bych se dát plnou palbu.

plagát

Otec (2020) 

Naprosto zdrcující sonda. "I feel as if I'm losing all my leaves. The branches, and the wind, and the rain..."

plagát

Liga spravedlnosti Zacka Snydera (2021) 

"Rozumově" čtyři, ale Zackův fanboy musí s úctou a respektem bez jakýchkoliv pocitů zhřešení nadhodnotit. Má to hodně chyb - od kýčových (ve špatném smyslu) scén, přes tupý dialogy a občas stejně tupě přepálenou akci, až po nevkusně využitý písničky Nicka Cavea. Ale co už... trvá do čtyři hodiny, který jsem dal bez větších problémů v kuse a ani jednou (!) jsem se nepřistihl, že bych se nudil (salut o dvě hodiny kratší Whedonpatlanina) - a to je u takovýho megalomanskýho výtvoru win jak prase. I přes všechny scénáristický nedostatky to totiž drží jako celek, postavy maj krásně rozdělenej čas před plátnem (takže z otravných postav jako Cyborg nebo Steppenwolf se konečně staly charaktery, který maj smysl a nejsou to jen digi mlátičky), i přes digibordel je to až na pár scén konzistentní obrazová hra s jasnou vizí, pár slušných gagů a závěrečná třičtvrtěhoďka je hodně slušnej DCverse-repair materiál a přál bych si, aby se tahle verze stala filmovým kanonem a na tu kino bídu se zapomnělo. Nemá to sice hlubokou symboliku jako Man of Steel, neni to tak osudový jako BvS, ale je to sakra dobrý. Pro pátou hvězdu jsem se rozhodl po Snyderovo osobním rozloučení se s dcerou, který mi málem vehnalo slzu do oka. Film s duší.

plagát

Rytieri spravodlivosti (2020) 

Od první (cca) do poslední vteřiny naprosto famózní. Fantastický herecký výkony, geniální scénář (s tunou vrstev, brilantních postav a dialogů) a skvělá nenápadná hudba. A Mads ve vánočním svetru se skoro vyrovná Cageovi v trenkách s tygřím tričkem, takže co víc si přát?

plagát

Evropské kmeny (2021) (seriál) 

Německá netflixovská variace na applovský See, kde forma silně vítězí nad obsahem. Technicky téměř není co vytknout - má to krásnou kameru (Revenant a See vibes), až na výjimky fajn hudbu, parádní akční scény, vypiplanou výpravu a dobrý casting. Kde to ale enormně selhává je scénář, kde se střídá jedna klišé replika za druhou s poměrně očekávanýma dějovýma twistama, a celý to pak působí jako vyumělkovaná "chci bajt nutně cool" samohoňárna. Razantní vylepšení přijde až s posledním dílem, kdy je vidět, že tvůrci dokážou vymyslet chytrej, šokující a nesnadno očekávatelnej zvrat. Má to potenciál a s tímto výhledem ke zlepšení se rád podívám na další sérii. První série: 70(ish)%

plagát

Děti bez lásky (1963) 

Smutné svědectví zničených životů a snad nejděsivější "lékařský" dokument, co jsem viděl. Kolega CSSML je smutným příkladem toho, že citová a emoční deprivace je bohužel stále aktuální.