blackrain

Marvan byl jako vždy vynikající. Řekla bych, že tenhle příběh stojí celý na něm. Většina lidí včetně mě by se na tenhle film ani nepodívala, kdyby tu nehrál Jaroslav Marvan. Možná, že kdybych byla fanda do mašinek, tak bych ho zřejmě vyhledala. Ale to jsou jenom sama kdyby. Nezařadila bych tenhle film mezi ty, které nesou označení budovatelské. Vždyť je to snímek o nádražácích, mašinfírech a lokomotivách. Tak je naprosto normální, že tam jsou dělníci ve špinavých monterkách. Už vidím někoho, jak jde házet uhlí do kotle nebo opravovat lokomotivu ve velké večrní róbě. Taky jsem si nevšimla, že by tu někdo mluvil něco o straně nebo o vládě lidu nebo tady byly nějaké jiné náznaky, které by tenhle příběh zařazovali do takové škatulky.

Nějak nejsem schopná pochopit, proč byl tenhle film vlastně zakázaný. Ale rovnou říkám, že ten, kdo takové rozhodnutí vydal, musel být s největší pravděpodobností idiot a k tomu ještě naprosto omezený ignorant. Vždyť je to film o obyčejných lidech, kteří se protloukají životem jak se dá a snaží se vypořádat s tím, co jim život přináší. To bylo poprvé a já doufám, že snad i naposled, co jsem Věru Bílou viděla ve filmu.

Zajímavě zpracovaný klasický pohádkový příběh. Docela mě překvapil rok vzniku nebo spíš vyvedl z míry. Tohle by totiž mohlo klidně vzniknout i dnes. Určitě by to mělo úspěch. Mohla by to třeba dávat ČT místo některých příšerných večerníčků, o nichž si myslím, že jejich autor musí trpět nějakou psychickou poruchou, která má zásadní vliv na jeho tvorbu. Vystřihování siluet z papíru jsem měla vždycky ráda. Škoda, že příběh není doprovázen nějakým přiměřeným hudebním doprovodem.

Tenhle příběh mám strašně moc ráda. Je velmi citlivě natočen. Při několika scénách jsem měla co dělat, abych se nerozbrečela. Ten kluk to měl opravdu hodně těžké, když se mu jeho sn téměř rozplynul jako pára nad hrncem a on musel pořádně zabojovat. Abiciózní učitel v podání Jiřího Schmitzera mě neskutečně štval. Při těch jeho slovech o psychologii se mi otvírala kudla v kapse. Jako psychologa nebo případně psychiatra si ho nedokážu vůbec představit. Soukupova hudba byla nádherná.

Lekla jsem se dvakrát. To považuju za školáckou chybu, protože to bylo v okamžikách, kde se to dalo očekávat. Ale děkuju za nachytání. Tenhle styl mi sedí a na mě to absolutně funguje. Mám jen drobnou výhradu k hudebnímu doprovodu. Byl pro moje uši až příliš výrazný a působil trochu jako z úplně jiného filmu. Takže ho považuju spíše za rušivý element.

Bláznivé to bylo a zběsilé taky. Bohužel mi u toho chyběl pořádný vtip a nebo už své smyslové orgány mám otupělé. Čekala jsem totiž, že se budu za břicho popadat a že moje bránice dostane pořádně na frak. Nestalo se tak. Musím konstatovat, ač nerada, že už jsem viděla mnohem lepší grotesky. Jen z úcty ke Stanu Laurelovi dávám dvě hvězdičky, protože předváděl šíléné kousky.

Ta malá se na tatínka velmi pečlivě připravovala. Nic nenechala náhodě. Děti snášejí některé věci jinak a také se jim musí věci jinak podávat. S bratrem jsem se ocitla ve stejné situaci jako ta holčička. Časem jsme se s tím srovnali, i když jsme to brali jako strašlivou zradu, kterou nám způsobila milovaná osoba. Já jsem nikdy neměla v lásce Reginu Rázlovou, protože na mě působila tak nějak afektovaně a nadřazeně. Možná to bylo jejími rolemi. Na konci filmu se objevuje v záběru Železniční viadukt v Hlubočepích klenoucí se přes Prokopské údolí, který je součástí Pražského Semmeringu. Dokonce je vidět i budova tehdejší Českoslovesnké televize.

Zdálo se mi, že pan Hoger neměl ani moc co hrát. Hrál takovým úsporným stylem. Vlastně ani jeho role nevyžadovala nějaký zvláštní výkon. Přesto byl jako čísník sympatický. Tentokrát se mi vůbec nelíbila role, kterou hrál Saša Rašilov. Takové lidi jako je on ze srdce nesnáším. Jeho kavárník byl obchodník až na dřeň. Mám přece jenom radši v komediálních rolích. Tam mi sedí mnohem lépe.

Ani ve snu by mě nenapadlo, že tenhle příběh má na svědomí Menzel. Musela jsem se o tom přesvědčit na vlastní oči v titulkách. Menzel vlastně tímto kouskem splnil to, co se po něm chtělo. Vlk se nažral a koza tak mohla zůstat celá. Nepovažuju tenhle film za paskvil. Dá se skouknout v pohodě a bez ujmy na zdraví. Je to obyčejný příběh o mladém člověku, který si musí vyšlapat cestičku ve svém životě a podle toho samozřejmě koná. Má taky určité ideály a přesvědčení. Jenom byl takový až moc nezkažený dobou. Akorát si nejsem jistá, že by tak mladého kluka pustili za volant tatry nebo bagru. Tou nejzajímavější věcí z celého filmu jsou nakonec tatry a stavba Dalešické přehrady.

Jedna velká nuda. Herecké obsazení slibovalo mnohem víc. Není tu nic nad čím by se normální divák alespoň pousmál. Celý příběh by se dal klidně zkrátit tak na deset minut. Přitom nápad špatný nebyl. Akorát je to takové nedotažené, nemastné a neslané, celkově bez chuti. Nevychází mi z toho ani pořádná moralitka. Kdybych o tenhle film vůbec nezavadila, tak se taky prd stane.