Réžia:
Václav KubásekScenár:
Karel SteklýKamera:
Josef StřechaHudba:
Miloš SmatekHrajú:
Jaroslav Marvan, Marie Ježková, Otomar Krejča st., Marie Kautská, Vítězslav Boček, Vladimír Hlavatý, J. O. Martin, Lubomír Lipský st., Emil Bolek (viac)Obsahy(1)
Strojvůdce Matys zachrání za druhé světové války při náletu hloubkových letců svou lokomotivu, které láskyplně říká Líza. Sám je při útoku zraněn. Čeká pak doma na uzdravení a na konec války a těší se, že bude znovu na opravené lokomotivě jezdit. Konečně je po válce. Matysův zeť Vojta se stane také strojvůdcem. V den narození svého syna se Vojta opije a zapomene, že má služební pohotovost. Když je pak volán k plnění povinnosti, není k nalezení. Starý Matys se nechá přemluvit, aby ho tajně zastoupil. Na trati zabrání nehodě, když zastaví odpojené vagony. Všichni se domnívají, že vagony zachránil Vojta. Vojta na nátlak rodiny o celé věci mlčí. Matys je poslán do penze. Ještě předtím, než mu přátelé uspořádají slavnost na rozloučenou, spojí se Matys s učni a s jejich pomocí lokomotivu opraví. A v Matysův den poslední se všechno obrátí - stroj je v pořádku a přednosta vyzve Matyse, aby na něm dál jezdil. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (50)
Snad to bylo tím prostředím výtopen, železnice a krásných mašinek, ale na rozdíl od jiných brutek té doby mi železný dědek přijde celkem koukatelný. Ono to bude asi i tím, že se to odehrává za okupace. Máme tak možno vidět celkem běžné chránění lokomotiv před kotláři včasným zajetím do tunelu atd... Ta bouda opilců mi přišla jak z nějakého westernu. Samozřejmě se zde rozjuchaně buduje což je opepřeno krádežemi nářadí, ale jak říkám - dá se na to celkem pohodlně koukat. Navíc Marvan v hlavní roli... a nemyslete si, že ta postava milovníka vlaků je nějaká vymyšlená figurka. Takových milovníků železnice mezi námi běhá spousta Tři nýty. * * * ()
Železný dědek je velmi zvláštní film, z prvorepublikové éry si nese nádech melodramatu se všemi jeho nešvary, zestátněná kinematografie mu do vínku dala povinný extrémně kladný vztah k práci. Nakonec je z toho kočkopes, který by, nebýt Marvana, velmi rychle pošel. Marvan zde hraje nezvykle stylizovaně, jeho vždy minimalistické herectví je zde evidentně nuceně přebito pokyny k výrazné mimické práci. Marvanovi to samozřejmě nesluší, ale i tak zůstává nejlepším hercem filmu. Škoda, že místo podprůměrného Kubáska nebyla svěřena režie někomu schopnému. ()
Docela poučné pokud jde o tehdejší reálie. V čem je propána budovatelský celoživotní zápal pro své povolání? Žádné soudruhování, Masaryk je zmíněn s úctou, zaměstnanci dráhy uživí rodinu, aniž by manželky musely chodit do práce a i přes poválečnou mizérii obývají docela slušný byt, o odchodu do důchodu nerozhoduje neosobní úřad, ale nadřízení. Na druhou stranu parta učňů je jaksi bezprizorní a strojvůdce může řídit vlak i alkoholem v krvi. O prakticky nepřetržitém kouření a o rozdělení rolí v rodině ani nemluvím. Marvan na jedničku. ()
Jasný príklad o tom aká bola doba. Herci zahodili žakety, fraky a vrhli sa do montérok opravovať lokomotívy. Hold budovanie novej budúcnosti aj niečo stojí. Príbeh Matysa a lokomotívy Lízy. Obaja boli odpísaný do šrotu, ale bojovali a nevzdali sa. Je zaujímavé, že tam hral aj Ľubomír Lipský, jeden z nemnohých , možno jediný čo sa dožil súčastnosti... Ale lokomotívy to boli parádne.... 45%. ()
Film s tematikou a z prostředí již zestátněné železnice je natočený v roce "vítězství pracujícího lidu", avšak není ještě prodchnut proletářskou agitací a budováním šťastných zítřků. Jako vždy výborný Jaroslav Marvan v roli železničáře Matyse ztvárnil poctivě pracujícího člověka, který má vztah ke své profesi. Film, jako jeden z posledních před nástupem socialistického realismu, tak nostalgicky připomíná prvorepublikové či protektorátní snímky a je stále velmi příjemným diváckým zážitkem. ()
Zaujímavosti (11)
- Na začátku druhého dílu jsou ve dvojexpozici použity záběry z dokumentárního filmu Cesta k barikádám (1946). Zdroj: Český hraný film 1945-1960, NFA 2001. (ČSFD)
- Jaroslav Marvan skutečně řídil lokomotivu. (M.B)
- V roli Marvanových lokomotiv se vystřídaly "mikádo" řady 387 (Líza) a "nohatá" 275 (akční scéna s uvolněnými vozy). Útočící Spitfire v úvodní scéně je ironií osudu jeden z letounů, se kterými přiletěli českoslovenští letci z Anglie. (Stejšn)
Reklama