blackrain

Epizodka s krejčím byla takovou třešínkou na dortu a právě tyto situace dokazují, že Hercule Poirot je také jenom člověk a ne nějaká mašinka oplývající geniálními šedými mozkovými buňkami s výrazem pokerového hráče.

Neměla jsem tušení, že je pod tímto kouskem podepsán zrovna Dušan Klein. Myslela jsem si, že je film mnohem staršího data výroby. Tipovala jsem začátek devadesátých let. Celkem příjemná televizní kriminálka. Totéž můžu říct i hlavní dvojici policajtů, kterou hraje Kanyza a Cibulková. Těm ty role slušně seděly. Kanyza opravdu svým zjevem připomína komisaře Schimanskiho.

Geniální Jules Verne a geniální Karel Zeman. Škoda, že film chvilkami ztrácí dech. Perfektně vykreslené chraktery postav. Úžasně zpracované prostředí.

Všude dobře, doma nejlíp. Některé zkušenosti jsou holt k nezaplacení. Ale co by dědeček neudělal pro svou milovanou vnučku. Ještě, že je Pan Tau kouzelná bytost, jinak by si musel nohy uběhat. Tenhle díl už mi přišel příliš kýčovitý.

Tenhle film táhnou vzhůru především herci, hlavně teda Meryl Streep. Před tou musím vyseknout hlubokou poklonu. Takovu roli dostane herec jen jednou za život. Ta se doslova proměnila v premiérku Margaret Tahtcherovou. Maskéři odvedli skvělou práci a to samé můžu říct o Phylliadě Lloyd. Bála jsem se, že půjde o klasický životopisný film, který bude mapovat život slavného člověka od začátku do jeho konce. Tady tomu tak na štěstí není, protože zachycuje jen určité časové období, tedy politickou kariéru kontroverzní političky převyprávěnou pomocí vzpomínek. Některé scény s Margaretiným manželem byly docela vtipné. Jednou někdo takovým způsobem natočí film o Angele Merkelové nebo Ivetě Radičové.

Návštěvy v restaracích neměly chybu a totéž platí i o Tracatelově továrně. Louis de Funés byl naprosto dokonalý, i když už hrál jinak, ale to mu se nemůže člověk divit. Moje bránice zase dostala pořádně na frak. Ztřeštěného francouzského humoru je tu dost. Není žádných pochyb o tom, že tenhle film si zaslouží plný počet a to právem.

Rodinný podnik má vždycky něco do sebe, jen se musí vzít rozum do hrsti a všechno řádně do detailů promyslet. Pak se dá rozjet cokoliv. Dabing Václava Faltuse byla skvělá volba. Když jsem na pár chvil zavřela oči, tak jsem zase slyšela pana Filipovského. Samozřejmě s jeho dabingem by to bylo úplně něco jiného. Tenhle Funesův film není příliš známý a je to docela škoda. Nějaká repríza by neuškodila.

Lakota je jako zhoubná choroba, která člověka pomalu ale jistě stravuje. Postava Harpagona s Funesem získala úplně jiný rozměr. Opět ve své roli exceluje. Viděno s Krampolovým dabingem. Na ten se mi těžko zvyká, protože mám raději hlas Františka Filipovského, ten k Funesovi sedí mnohem lépe. Už jsem slyšela i Funese mluvit hlasem Václava Faltuse a to mi přišlo zajímavé, dokonce bych řekla, že byl lepší než Krampol. Ovšem, František Filipovský je František Filipovský. Ten zůstane nepřekonatelný.

Pravděpodobně už jsem se z toho účetnictví musela zbláznit, když jsem schopná bez mučení říct, jak se mi tenhle šílený příběh líbil. Nenudila jsem ani na chvilku. Pořád se tu něco dělo. Jednoduchost a předvídatelnost příběhu považuju za jeho plus, protože tu nehrozí překombinovanost. Jen bych tenhle film nepouštěla dětem. Sprostá slova tu létají vzduchem velmi často a oblečky barbarů nejsou zrovna jako od Chanela.

Tak po shlédnutí tohoto bláznivého snímku už konečně vím, jak to s tím chlapíkem v červeném oblečku vlastně je a jak to dokáže během jedné noci všechno stihnout. vždycky to vypadá jako těžko splnitelná mise. Ještě, že má své elfíky, kteří zřejmě museli prodělat výcvik u mariňáků, protože si jinak nedovedu vysvětlit to, co předváděli. Když si odmyslím všechny ty věci okolo, tak je to standardní vánoční příběh. Nápady zde použité byly velmi zajímavé. Já mám ale raději našeho klasického Ježíška.