SOLOM.

Vražda malíře sebou přinese nejen plejádu známých tváří a jakžtakž dobrých hereckých výkonů, ale i poněkud divný příběh a hlavně nevyváženou kvalitu. Některé pasáže jsou zajímavé, má to i v určitých momentech slušnou atmosféru, ale zároveň to bylo na můj vkus až moc ukecané a místy nudné, přiznám se, že jsem u toho málem usnul a žádné super finále se nekonalo. Inu ne všichni převaděči měli čisté úmysly – ten přemalovaný obraz byl mnohem lepší, než zbytek sbírky zavražděného a to nejsem žádný znalec a milovník umění…Obyčejný průměr a to hlavně díky hercům a herečkám.

Ani se nedivím, že jim lezla na nervy ta písnička o Bludičce El. Ty vole tuhle sračku poslouchat každý den a ještě na to tancovat s kdejakým oslizlým borcem, tak by mě asi taky jeblo být těma ženskýma. Ne kurva to nebyly – to jsou tanečnice a Veškrnka mezi nimi. Už zase pátrala po vrahovi a už zase byla „ na ránu“. Ze začátku mě tento krimi příběh moc nebavil, ale jak se na scéně objevil Husák s tím svým až úchyláckým pohledem neustále opakující jen křič Muriel, zlepšila se v posledních minutách nejen atmosféra ale i kvalita celého filmu. Původně jsem chtěl dát podprůměrné ohodnocení, ale za něj nakonec tu třetí hvězdu přidám.

Dlouhých deset let si diváci museli počkat na volné pokračování „Home invasion“ známým pod českým názvem Oni. Otázkou však zůstává, zda to bylo skutečně zapotřebí. Dvojka totiž rozdělila diváky na dva tábory. Ti jedni ji považují za zcela zbytečnou záležitost, která postrádá v mnoha okamžicích reálnost, postavy jim byly nesympatické a především se vytratila ponurá atmosféra postupného psycho teroru a místo dalšího Home invasion tu máme jakousi jeho směsici s dalším hororovým subžánrem slasherem. No a těm druhým to samozřejmě zas až tolik nevadilo, ba co víc se jim líbila větší míra brutality a násilí. Osobně zůstávám někde uprostřed, protože i já jsem přivítal více násilí, obětí a krve, jenže právě na úkor samotné atmosféry. Přece jenom mi neustálé běhání po kempu z místa na místo lezlo dost na nervy, stejně jako neuvěřitelné teleportace hlavních záporáků a místy až nesmyslné chování většiny postav, které se v některých okamžicích chovaly naprosto nereálně. I z toho důvodu mi více vyhovoval příběh prvního dílu, který ovšem na rozdíl od mnohých rovněž nepovažuji za bůhvíjak skvělou podívanou. Znám dost lepších filmů na podobné téma, které mi nabídli mnohem lepší a záživnější podívanou než tyto dva filmy dohromady. Nicméně si nemyslím, že by dvojka byla nějaká výrazná katastrofa. Prostě jde jen o další tuctovou záležitost s několika světlými okamžiky, nějakou tou brutalitou a množstvím uhozených situací. To je však neduh každého druhého filmu, ale alespoň jsem se u toho nenudil. Hlavně i díky přijatelné délce. 50%

Byla doba kdy "Home Invasion" filmy docela frčeli a některé z nich se stali doslova „kultovní záležitostí“. Já sám je mám docela v oblibě a tímto subžánrem rozhodně nepohrdnu. Co se týká tohoto kousku, tak musím říct, že do těch nejlepších má hodně daleko. Není to vyloženě špatná podívaná a dalo by se tu najít i dost pozitivních věcí, ale svým celkovým pojetím i finálním ztvárněním se z toho nestalo nic víc než jen průměrná podívaná. Navíc nesnáším, když je nám toho na úvod vyzrazeno víc, než je zdrávo a divák je tak vlastně ochuzen o zajímavé finále. Nepříliš záživný úvod a nutné seznámení s ústřední dvojicí jsem tak nějak přečkal bez většího zájmu. Chápal jsem jejich psychické rozpoložení i důvod proč se v něm ocitli, ale když už se konečně ozvalo zaklepání na dveře, rázem jsem ožil a díky bohu i samotná atmosféra. Započal psychologický teror a atraktivita filmu šla rázem nahoru. Napětí se stupňovalo, drzost a agresivita maskovaných útočníků taky a já se tedy začal těšit na brutální stránku příběhu. A ono ejhle. Furt nic, tedy do doby kdy padne první mrtvý k zemi. Jenže místo aby se to pořádně rozjelo, tvůrce zase sundal nohu z plynu a přešel na brdový pedál a to už mi začalo lézt pomalu na nervy. Člověk se vlastně ani pořádně nedoví PROČ a naskočí desetiminutové závěrečné titulky. A tohle měla být ta pecka a nezapomenutelný zážitek? Ale hovno. Znám mnohem záživnější filmy na toto téma. 50% za film + 10% za hudbu. 60%

Nejvíc srandovní na tom byli ty „výstřely s tlumičem“. On by možná samotný příběh nebyl ani tak špatný, jen kdyby nám to nebylo tak lajdácky podané a v určitých momentech i těžko uvěřitelné. Nejvíc nesnesitelné však bylo to množství dialogů a to nejen během vyšetřování. Moc věcí mi tu přišlo jen tak ledabylých, bez větší propracovanosti na oko spojených. Herecké výkony většiny zúčastněných taky žádná sláva a to se tu objevilo docela dost známých tváří. Jediný Augusta odvedl slušnou práci a Jandák to alespoň trochu vyšperkoval několika mrtvými.

Tak v tomto případě u mne tvůrci moc nezabodovali. Tahle bankovní jednohubka za moc nestála a to jak po stránce příběhové, tak ani co se hereckých výkonů a atraktivity týče. Sice se tu objeví celá řada známých tváří a scénárista se snažil být vtipný i poučný zároveň, ale jaksi tomu chyběla potřebná šťáva. Moc jsem se u toho nebavil a po očku sledoval, kdy už konečně bude konec. Bohužel ale tohle nemá ani na průměrné ohodnocení. Hrát si na amíky se prostě nevyplácí, zvlášť když na to nemáte…

Lehce detektivní jednohubka, určená spíše pro zasmání. Janžurka se džbánkem plným piva se zalekne lupiče a ztratí se v pražských uličkách. Policajti z ní mají nejdřív prdel, ale pak se snaží uhádnout, kde se čepuje „zvětralé pívo“. Hlavně díky hereckému obsazení a slušným výkonům se z toho stala poživatelná podívaná, která uteče strašně rychle a sami u ní dostane chuť na jedno vychlazené.

Zase tak hrozné na televizní inscenaci se mi to nezdálo…Jasně, je to lehce naivní, ale mělo to pár pěkných okamžiků, hlavně tedy šikovné mladé děvčata a ani herecké výkony nebyli vyloženě tragické. Během vyšetřování snaživého „Kuřete“ jsem se však musel skutečně párkrát potutelně pousmát. Jeho postava byla viditelně zaujatá, ale není se čemu divit, když počumoval po pěkné ženské. Nejvíc se mi líbila „Rakušanka“ Dana Homolová (samozřejmě vzhledově), herecky Vala a Nedbal.

Naše Dohráno se mi sice líbilo o něco víc, ale i tento pořad měl svojí úroveň. Dokážu však pochopit rozladění diváků, že je reportáže z jejich lig moc nebrali – spíš ty reprezentační. Nic si z toho nedělejte, protože na tu naší ligu se taky moc dívat nedá a mnohdy z toho bolí oči.

Bejvával to celkem obstojný pořad. Marcela Merčiaka mám zafixovaného v hlavě hlavně z doby kdy komentoval zápas Slováků s Litvou a jeho euforické řvaní při Hamšíkově gólu. Ale to sem nepatří…Taky uznávat pořady a akce pro děti a mládež, které jim mohou pomoci nastartovat jejich schopnosti a nemusí jít vždycky jen o vědomostní soutěže. Ne nadarmo se říká „sportem ku zdraví , no a nebo k trvalé invaliditě...“